Dvakrát se stal extraligovým šampionem s Kometou. Třetí titul však slavil Tomáš Vondráček (30) mimo mantinely. Na VUT v Brně dálkově studuje stavařinu. U jména už mu svítí titul bakaláře, tři semestry mu schází k inženýrovi. „Kavárna, seriály a xBox? Fajn zabiják času, mě by ale dohnalo svědomí. Škola by měla být základ,“ říká v rozhovoru pro iSport Premium útočník Karlových Varů. V Energii prožívá jednu z nejlepších sezon kariéry.
Hraje v duchu extraligové charitativní akce. V podání Tomáše Vondráčka je to v této sezoně „O kapku lepší hokej“. V týmu trpaslíka z Karlových Varů má místo ve čtvrté lajně, přesto už zvládl nastřílet skvělých 15 gólů! Ani jednou si při tom nepomohl přesilovkou. V tomto ohledu patří mezi nejlepší kanonýry soutěže. „Ve Varech jsem našel jistotu, kterou jsem dřív jinde neměl,“ přiznává. V úterý měl třicáté narozeniny, o den dřív si nadělil dárek v podobě dvou gólů do sítě Sparty.
Stihl jste v natřískaném programu oslavit kulatiny?
„Vůbec. Ono to ani nejde. Není kdy, není jak. Pořád se hraje. Kdybych udělal jenom svačinu v kabině, bylo by to takové odfláknuté. Říkal jsem si, že počkám, až se něco otevře. V týmu je nás navíc docela dost, kteří mají tento rok třicetiny, takže pak společně uděláme nějakou pořádnou akci, až to bude možné.“
Takže neplánujete na víkend párty v teplickém hotelu? Z Karlových Varů to máte jen sto kilometrů, na tamních oknech prý pořád zbyly černé fólie a rolety.
(smích) „To opravdu ne. Na druhou stranu já asi nikoho nezajímám, na mě by tam žádní paparazzi nečekali, aby mě vyfotili.“
K narozeninám jste si v pondělí nadělil dva góly do sítě Sparty, kdy jste skvěle otočili zápas a poměrně nečekaně vyhráli. Byla to pro hlavy hráčů po sérii porážek velká vzpruha?
„Bylo to skvělé, měli jsme z toho zápasu fakt velkou radost. Pro sebevědomí to byl parádní impulz do dalších utkání. Dva body jsme pak urvali proti Kometě, v pátek se nám povedl parádní obrat v derby s Plzní. Ale k tomu zápasu se Spartou… Fakt teď tvrdě trénujeme, do toho jsme přijeli do Prahy v hodně oslabené sestavě. Jim taky chyběli dva hráči, ale pro ně to nic moc neznamená. Mají extrémně kvalitní kádr, hodně široký. Za nás hráli dva šestnáctiletí kluci Jirka Kulich a Dominik Rymon. Nebál bych se říct, že naše výhra byla senzací.“
Je vám právě tohle na karlovarském klubu sympatické, že se jako jeden z mála v českém hokeji nebojí dát šanci opravdu mladým nadějím?
„Jasně, je to skvělé. Jak pro ty kluky, tak pro český hokej. Na druhou stranu ti dva nedostali šanci jen tak zadarmo, bylo na nich vidět, že jsou šikovní. Museli hrábnout v tréninku, aby si o to řekli. Zasloužili si to. V šatně jsme se o nich bavili, nikdo neřekl ani půl špatného slova, že by byli floutci nebo že by na to neměli. Je na nich vidět, že je hokej strašně baví, že jím žijí. I to, jak to utkání na ledě lídra extraligy odehráli… Ničeho se nebáli, byli odvážní. Přesně takhle má mladý hráč hrát, když dostane šanci.“
Vy zažíváte v čerstvých třiceti letech nejlepší sezonu za posledních šest roků. Co je za střeleckou slinou, kterou od vás popravdě asi čekal málokdo?
„Jsem ve Varech druhou sezonu a prostě mi to tam sedlo. Pasuje mi náš útočný styl. Za každý gól jsem rád. Je k tomu potřeba štěstí, spoluhráči. Všechno to do sebe zapadá. Nikdy dřív jsem nedostal prostor na přesilovce, nepatřil jsem mezi útočníky prvních formací…“
Pardon, že vám do toho skáču, ale tam nepatříte ani teď. Hrajete ve čtvrtém útoku a ani jednu z patnácti branek jste nedal v přesilovce.
„Je to tak, nevadí mi to. Než jsem šel do Varů, trenér Martin Pešout se mnou mluvil. Na rovinu mi řekl, do jaké role se mnou počítá, že mě chce hlavně
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
KoupitNejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
