Psali mu, že je kr**én. Šimek ještě nerozdýchal konec na ZOH: Mohl jsem být za boha
Pod Ještědem ho budete vídat minimálně do roku 2030, do té doby je platná prodloužená smlouva Radima Šimka v Liberci. Třiatřicetiletý hokejový reprezentant je duší libereckého týmu, klíčovou figurou na ledě i v kabině. Pořád má na nejvyšší úroveň, což dokázal i na únorové olympiádě v Miláně, kde s Filipem Hronkem vytvořil soudržný a funkční tandem. Jen ten konec nedopadl dobře, Češi po skvělém výkonu padli s Kanadou v prodloužení čtvrtfinále. To mohl rozhodnout právě Radim Šimek, ale nedal a jak už to bývá, na sociálních sítích spustil lavinu nepochopitelných až zoufalých výčitek. Bývalý bek San Jose udělal tu chybu, že je četl…
V pátek vám vypukne play off s Karlovými Vary, takže už jste spolknul těžké vyřazení od Kanady?
„No, ještě jsem to nespolknul… Na sociálních sítích na mě občas vypadne má šance v prodloužení. Budu sprostý, sere mě to furt. Měl jsem to na hokejce… Mohl jsem být za boha, místo toho mi chodily i negativní zprávy. Chtěl jsem se od toho trochu distancovat, lidi psali i nenávistné zprávy, že jsem to posral celému národu. Tohle se neposlouchá nebo nečte úplně dobře. To je hokej, no. Chyby se stávají. I když chyba… Nechci to nazývat úplně chybou, ale měl jsem to na hokejce a gól jsem nedal. Bohužel, stalo se. Život jde dál, je to minulost.“
Proč si čtete negativní komentáře?
„Já bych je nečetl, ale když mi vyskočí zpráva, podívám se, kdo mi co chce. Tak si to přečtu… Obyčejně to nečtu a hned to mažu. Je pravda, že převládalo víc pozitivních zpráv než negativních. Ale ta negativní se do hlavy zaryje mnohem snáz než pozitivní.“
Na druhou stranu jste si ověřil, že stále zvládáte hrát hokej i na nejvyšší možné úrovni. Po tom hořkém konci si to člověk neuvědomí hned, ale až všechno zlé odejde, potěší ho to, ne?
„Jasně. Já jel do Milána s tím, že třeba nebudu vůbec hrát a bude ze mě osmý obránce. Ale myslím si, že s Hroňasem jsme vytvořili dobrou dvojici a v každém zápase jsme podali maximum toho, co v nás bylo. Bohužel to na Kanadu ve čtvrtfinále nestačilo. Měli jsme hrát líp v základní skupině.“
Ještě k té vaší šanci v prodloužení. Vypálil jste první myšlenku, anebo jste chvíli spekuloval, jak zakončit?
„On si mě hodně dobře vybruslil protihráč, pak dal ze stejné pozice gól Hughes (ve finále) mezi nohy. Já střílel taky mezi nohy, protože mi gólman zmenšil úhel natolik, že nebylo kam jinam střílet. Pak jsem si říkal, že jsem si to mohl potáhnout víc doleva, jenže ze záznamu pak bylo vidět, že mě křižoval McDavid a ten by mi puk vypíchl. Gól z toho nebyl, ale v tu chvíli to byla asi nejlepší možnost, kterou jsem mohl udělat. Dát to mezi nohy.“
Galvas? Kdyby si přečetl, že je kretén...
Pustil jste si později celý zápas znovu?
„Celý ne, jen na instagramu na mě vyskakovala tahle situace. Upřímně, docela mi to pošramotilo sebevědomí, takže jsem se k tomu nechtěl vracet a začal se soustředit na zápasy v Liberci.“
Kdybyste si duel pustil, sebevědomí nebo pocit z dobře odvedené práce by hned zase naskočil, nemyslíte?
„Jo, byly tam dobré věci. Ale jak říkám, jedna negativní vás sundá dolů.“
Co vás v týmu dalo dohromady před čtvrtfinále vašima očima?
„Pomohl proslov Radima Rulíka po Dánech, i Židla tam mluvil. Každý si uvědomil, proč jsme na olympiádu přijeli, že jsme tam nebyli za jména na zádech, ale za znak vepředu. V kabině jsme si to uvědomili a to sehráli největší roli.“
Teď by dávalo smysl, abyste vyrazil na mistrovství světa společně s Tomášem Galvasem, s nímž hrajete bok po boku v Liberci. Co vy na to?
„Bylo by to hezký. Člověk stárne, šancí už moc nepřijde. Bude záležet na tom, jak daleko v play off dojdeme a hlavně na zdraví. Pokud mi zavolají, jestli pojedu, jel bych rád. Mohla by to být poslední příležitost dostat se na mistrovství světa.“
Baví vás mentorovat Tomáše Galvase? Dohlížet na něj a pomáhat mu v postupném progresu?
„Snažím se. Na druhou stranu, Galus je taky svůj… (usmívá se) On má hlavu už nastavenou a ví, co chce. Někdy se zeptá, jak to chodí v Americe, tak se mu snažím odpovědět. Dobře pro něj, že je svůj. Přijde mi, že tihle salámisti toho v kariéře nejvíc dosáhnou.“
Vzal byste si od něj z téhle povahy kousek?
„Určitě. Ten, kdyby si přečetl po Kanadě, že je kretén a nevím, co všechno, usmál by se, vymazal to a vůbec se v tom nebabral.“
Vidíte Galvase do budoucna v NHL? A co jeho výška, která se řeší ve smyslu, že NHL nebere beky pod 180 centimetrů.
„Třeba Florida se vrací do éry vysokých beků, ale pak se podívejte na Quinna Hughese v Minnesotě. Má podobnou postavu jako Galus, výborný pohyb, tihle štírci se i blbe trefují. Věřím, že na NHL má. Pokud dostane šanci, myslím, že ji dokáže chytit za pačesy.“
Tygrům startuje play off, ve čtvrtfinále jdete na Karlovy Vary. Jste rád, že pauza je u konce?
„Jsem, byla dlouhá. Lepší je mít týden volna a hned hrát. Když je těch týdnů víc, může to pak být i trochu nevýhoda. Naštěstí do toho vlezlo soustředění ve Vrchlabí, netrénovali jsme jenom v Liberci. Už se všichni těšíme, až to začne. Vary budou nepříjemný soupeř, moc gólů padat nebude, bude to o jeden, maximálně o dva. Výborní gólmani u nás Kvaky, u nich Frodlík.“
V Liberci pokračujete, těší vás, že máte klid na téma budoucnost?
„Znamená to pro mě hodně. Jsem rád, že vím, co se mnou bude příští čtyři roky. Nikde jinde bych už hrát nechtěl. Buďto bych skončil s hokejem, nebo hrál tady. Těší mě, že ještě čtyři roky mě čekají. Začali jsme tu nějakou kapitolu, která se promítla do třetí příčky po základní části. Doufám, že všechno úsilí a tvrdá práce vygraduje v play off.“
Co chcete s týmem Tygrů za čtyři roky stihnout a kam až ho míníte vytáhnout?
„Nejlepší by bylo dostat ho úplně na vrchol. Základem je každodenní poctivou prací podávat dobré výkony, aby s námi byli fanoušci spokojení a chodili na nás rádi. A zkusit dojít na ten vrchol.“
Líbí se vám, jakým progresem Tygři postupně procházejí? Zvednout to až nahoru ale bude stát zase dost sil navíc.
„Jo. Ale nastavili jsme tu nějakou kulturu týmu, dřeme jako koně. Naše tréninky, to je kolikrát horší než hrát zápasy, kluci jsou tu našlapaní, trenéři a Birny sestavili tým hodně dobře, i charakterově. Budeme to chtít hrát urputnost a odpovědnost. Věřím, že v play off s námi nebude nikdo chtít hrát. I na dnešním tréninku bylo znát, jak makáme. Takhle se budeme chtít prezentovat i další čtyři roky, které tady budu.“
Popsal byste zmiňovanou kulturu v pár větách?
„Každodenní práce, nic nevypustit, každý souboj v tréninku, každou střelu jít nadoraz. To je z ledu. Začíná to ale v kabině. Zní to třeba úsměvně, ale chceme přijít do kabiny, která je uklizená, čistá, chceme chodit do zdravého prostředí a ne do bordelu. To se tady nastavilo. Tohle všechno se pak odráží v zápasech.“
Sportovní ředitel Michal Birner si pochvaloval, že jednání o prodloužení kontraktu trvalo dvě minuty, tak to sedí?
„Bylo to asi pět minut, ve finále jsem ani nepotřeboval agenty... (usmívá se) Dohodli jsme se hned. Asi tři dny po olympiádě si mě Birna vzal stranou s tím, že by se mnou chtěl prodloužit. Jak říkám, kdybych neměl dál hrát za Liberec, jinde bych už ho asi nehrál, nikam bych rodinu nestěhoval. Jsem hrozně rád, že se to povedlo a že tady můžu zůstat. Smlouvu jsem měl ještě na příští rok, ta stávající se jen prodloužila od roku 2027 dál. Těší mě, že ocenili mou práci, kterou jsem předvedl za poslední roky. Jsem tu spokojený se vším, se zázemím i s financemi.“
Rozhovor pokračuje pod infografikou
A po roce 2030 už nebudete chtít hrát?
„To už asi ne. Ale uvidíme, jak se budu cítit. Někdy vstanu a cítím, že bych skončit měl. Jindy mi zase přijde, že mi je dvacet let.“
Díval jste se v neděli na pátý duel mezi Spartou a Kladnem? A přál jste někomu postup víc?
„Koukal jsem. Za šedesát minut si to víc zasloužilo Kladno, ale v prodloužení mi přišlo, že mu docházely síly a v prodloužení převzala otěže Sparta. Ale klobouk dolů před oběma týmy, na Spartu byl tlak, neměla to vůbec jednoduché. Kladno hrálo výborně, zodpovědně.“
Nebyl byste radši, kdyby Sparta vypadla? Jako jeden z teoreticky nejsilnějších týmů.
„Já to přál i Spartě, mám tam kamarády, třeba Pepovi Kořenářovi jsem postup přál. Za mě si to zasloužily oba týmy. A každý by šel dál zaslouženě.“
