Sedláka fascinoval Will i Laukův výhoz: To jsem viděl dvakrát v životě, usmál se
Zlomová výhra? Může být. Klíčová každopádně, protože Sparta byla lepším týmem a jen díky pětihvězdičkovým zákrokům Romana Willa se Pardubice vmáčkly do závěrečného rozstřelu. V něm gólman Dynama přechytal Jakuba Kováře a exekutoři hostí předvedli lepší kumšt než domácí. Rozhodnuto zdaleka není, ale ukradená výhra píše dvojnásob. A poražené dvojnásob štve. „Roman chytal výborně a hrozně nám pomáhal, jakmile jsme něco zkazili. Skvělý zápas od něj a doufám, že v tom bude pokračovat. On nás ale drží dlouhodobě,“ vypíchl lídr týmu Lukáš Sedlák.
Jak často během sezony trénujete nájezdy?
„Mockrát zase ne. Občas si je zkusíme po tréninku, někdy ze srandy, jindy víc vážně. Nájezdy jsou kolikrát o štěstí, zda se vám zrovna povedou, nebo ne. Dneska to vyšlo nám a jsme rádi. S Jirkou Smejkalem jsme stříleli pod lapačku, já jezdím víceméně pořád stejně. Varianty zakončení mám různé, ale takhle jsem to cítil, tak jsem to i zkusil.“
Nechávají trenéři zakončení vyloženě na hráčích?
„Každý hráč má svoje věci, které umí a které využívá dlouhodobě. A věří si v nich. Pak je jenom na něm, jak se na ledě rozhodne. Nikdo nemá jenom jednu variantu. Nemyslím si, že bychom měli jasné pokyny, kam střílet. Každý nájezd byl i jinak provedený.“
Jaký vůbec máte názor na to, že nájezdy rozhodují utkání play off, byť jenom v začátcích sérií?
„Těžko říci. Asi by bylo férovější hrát pořád prodloužení, aby se rozhodlo ve hře. Ale na mistrovství i na olympiádě se jezdí z nějakých důvodů nájezdy a já to chápu. Je na nás, abychom se s tím popasovali. S tím se nedá nic dělat.“
Sparta měla celkově v zápase víc šancí, jak jste to viděl vy?
„Jo, měli nějaké šance, my něco taky, spíš odrazy. Hráli jsme trpělivě, ale možná až moc zataženě, když jsme dlouho vedli 1:0. Občas jsme zbytečně hráli bez puku, z toho si musíme vzít ponaučení. Pokud vedeme o gól, nemá cenu hrát úplně zataženě, chce to být stále aktivní.“
Lauko? Chtěl jsem ho uklidnit
Sparta se dostala k pěti přesilovkám, váš tým k jediné. Je to klišé, ale s tolika vyloučeními příště nemusíte pochodit, bourá vám to hru.
„Nepřidává nám to. Stojí nás to hrozně sil, překlápí to momentum na druhou stranu. Ze začátku jsme měli možná maličko víc ze hry, pak přišla oslabení i smůla, že jsme vyhodili puk přes celé hřiště do sítě… (usmívá se) To jsem viděl dvakrát v životě a dvakrát se to stalo nám tady. Ale dobře jsme se s tím popasovali, ubránili to, Roman nám pomohl. Kluci blokovali střely, šlo o super týmový výkon.“
Co jste Jakubu Laukovi říkal na trestné lavici poté, co puk poslal z uctivé vzdálenosti do sítě, dostal dvě minuty a vy šli do tří?
„Ať je v klidu a že to ubráníme. To se stane, nikdo to nechce udělat. Prostě chtěl puk vyhodit až na zadní prkna, nějak mu to sjelo, stává se. Nemá cenu se v tom babrat. Chtěl jsem ho zkrátka uklidnit.“
Série je zajímavá i tím, že se pošťuchuje a rozdává rány i Roman Červenka. Kolik byste si na jeho svár s Tomášem Hykou před zápasem vsadil?
„To by byl velký kurz asi! (usmívá se) Roman má samozřejmě taky emoce, Hýča taky. Zrovna u nich bych to netipnul, ale na Romanovi viseli dva hráči, tak se to tak semlelo. Nevím, jestli to byla klasická bitka, ale pošťuchovali se. Jsou to důležité zápasy, důležité momenty, nikdo se tomu nevyhne.“
Nicméně v Pardubicích pěsti létaly každou chvíli, tady možná začíná vítězit opatrnost kvůli důležitosti zápasu, nebo ne?
„Možná trošku jo. Asi si v těch skrumážích dáváme větší pozor, aby nikdo nikoho nestáhl zezadu, protože nikdy nevíte, jak to dopadne. Bylo by zbytečné se nechat vyloučit.“
Vnímáte, že tahle výhra může být zlomová?
„Je to 2:1, každý tým potřebuje vyhrát ještě pár zápasů. Nemyslím si, že je dobré nebo důležité dívat se na to, zda jsou některé jednotlivé zápasy podstatné. Každá výhra je stejně důležitá a je úplně jedno, zda je první nebo čtvrtá. Potřebujete čtyři výhry, ve středu se začíná znovu a čeká nás další těžký zápas.“
Niko Seppälä vám během zápasu gesty dával najevo, že některým zákrokům přidáváte. Váš pohled?
„Jak bych to řekl normálně… Ať si to říká, mně je to celkem jedno, je to jeho názor. Já na to mám svůj. Ať tak hraje dál.“
Soupeř se vám věnuje, schytáváte rány i rozdáváte. Co zdravotní stránka?
„Cítím se v pohodě. Jsou to věci nepříjemný, která vás v ten moment zabolí, ale to je play off. Někdo vám tam nechá nohu, zadek, nebo si na vás blbě dosedne, to se stává. Za pár vteřin se zvednete a musíte hrát dál.“
Nakolik je pro váš tým důležitá podpora fanoušků venku?
„Super. Je vidět, že Pardubice hokejem žijí, jezdí za námi všude po republice, dneska zase skvělá návštěva i od pražských. Dobrá atmosféra a i pohledný zápas podle mě, ačkoli to bylo 1:1. Šance byly.“
