Pardubice v kritické chvíli pohrdly výzvou: Kundrátek v ofsajdu. Možná chyba, tušil Pešán
Oni si nevzali trenérskou výzvu? Ne, nevzali… Pardubický tým v 57. minutě vyhodnotil diskutabilně situaci po gólu třineckého Tomáše Kundrátka na 3:4, po němž vyšlo najevo, že autor gólu se ocitl v těsném ofsajdovém postavení a jeho trefa neměla být uznána. Nedlouho poté domácí srovnali na 4:4, aby se v prodloužení utrhli k pátému gólu a snížili stav finálové série play of extraligy na 1:2.
Na základě extraligových regulí a se znalostí dřívějších vyhodnocování podobných situací by Dynamo nemohlo z choulostivé situace vyjít poražené. V případě podání výzvy by sudí třinecký gól buď odvolali, anebo ponechali verdikt na ledě kvůli neprůkazným závěrům. Téměř jistě by však neudělili Dynamu dvouminutový postih za neúspěšnou trenérskou reklamaci.
Takže hosté neměli co ztratit. Přesto se k výzvě neodhodlali. Proč? „Já samozřejmě nemám šanci to vidět, dostal jsem ze shora informaci, že to ofsajd nejspíš byl, ale že si kolega není úplně jistý, zda by se prokázal a já nechtěl dvě minuty před koncem riskovat, že půjdeme nedejbůh do čtyř. Takže jsem se rozhodl nevyužít trenérskou výzvu,“ vysvětlil pochod svých myšlenek kouč Filip Pešán.
Faktem zůstává, že hlavní trenér má kratičký čas rozhodnout se, musí se spolehnout na názor svého videokouče, rychle sám v sobě vyřešit „coby kdyby“. Nicméně je pravdou, že z téhle situace mohli hosté vytěžit mnohem víc. Šlo o nesmírně důležitý moment, jenž se otočil proti nim.
Na poznámku směrem k Filipu Pešánovi, že šlo velmi pravděpodobně o moment, po němž by „dvojka“ pro Dynamo nepřišla, reagoval takto: „Máte 45 vteřin na to s někým se domluvit, kdo to viděl, já to v reálu neviděl vůbec, ten ofsajd byl pod námi, pod mantinelem. Jsem odkázaný na informace ze shora, a když mi kolega řekl, že si myslí, že se to neprokáže a že to taky blbě vidí, nechtěl jsem jít do risku, když jsme ještě v tu chvíli 4:3 vedli. Vzal jsem to takhle. Nejspíš nebo možná jsem udělal chybu, ale na to se teprve teď kouknu,“ sděloval někdy kolem desáté hodiny večerní.
Východočeši krom ztraceného třetího bodu možná přišli o důležité figury týmu. Vladimír Sobotka nedohrál třetí dějství, z duelu odkulhal i Jakub Lauko po bloku tvrdé třinecké střely. U kabiny pak kulhal.
Nic víc než snížení série na 1:2 to není
Ukáže se až ve čtvrtek dopoledne, zda budou k dispozici. „Nedohrálo nám víc hráčů, takže řešíme kluky, kteří tu jsou s námi jako náhradníci, jestli je použijeme. Uvidíme podle zdravotního stavu. Ondra Mikliš hrál půl zápasu v útoku, trošku improvizovaná sestava. Hlavně Vláďa Sobotka nám v závěru výrazně chyběl,“ řekl k tomu trenér Pešán.
Celá pardubická jednotka prožila specifický zápas. Dlouho hrála podle napsaných not, prakticky 55 minut svírala v rukou vítězství směřující k mečbolům, aby najednou zbyly prázdné ruce. Výhra byla fuč. Všechno bylo najednou proti. Samozřejmě, že zásadním přičiněním progresivního třineckého výkonu.
„Měli jsme nějaký plán na utkání, který nám po většinu utkání vycházel. Byli jsme produktivní, organizovaní, dostali jsme bohužel dva góly v oslabení a dva góly při hře šest na pět. Třinec nás vyučil v efektivitě při nerovnovážném stavu. V prodloužení už měl o něco víc energie a síly než my. Jak jsem říkal po domácích zápasech, že jsme byli horší, nic víc než snížení série na 1:2 to není,“ dodal Filip Pešán.
