K návratu po 15 letech stačil jeden telefonát. Projevil jsem iniciativu, říká Pavelka
V létě roku 2011 se stěhoval z Ostravy do Kanady jako čerstvě plnoletý. O patnáct let později se vrací do mateřských Vítkovic v roli jednoho z nejzkušenějších. Tomáš Pavelka, extraligový mistr s Litvínovem a dlouholetý lídr zadních řad Sparty či Hradce Králové, je z návratu nadšený. „Šlo o jeden telefonát, jedno sezení a bylo to hotové,“ těší bývalého kapitána Mountfieldu.
Jeho spojení s Vítkovicemi se na dlouhých patnáct sezon přerušilo. Přitom právě tam se dostal Tomáš Pavelka vůbec poprvé do mládežnických reprezentačních výběrů. V sezoně 2010/11 dokonce v modrobílých barvách zažil extraligovou premiéru, přesněji v utkání 46. kola s Kladnem, za které tehdy váleli naganští olympijští šampioni Pavel Patera s Liborem Procházkou.
„Ten zápas nemám úplně v paměti, spíš jen rozcvičku, kdy jsem snad sbíral puky natřikrát, protože se mi to dvakrát vysypalo. Tohle si pamatuju,“ culí se Pavelka, jenž do zmíněného utkání naskočil po boku spoluhráčů Pavla Trnky či Martina Pruska.
Právě ti mu teď budou společně s Luďkem Krayzelem, Radkem Philippem a hlavním trenérem Yorickem Treillem šéfovat. „Mluvil jsem s Pavlem Trnkou a ozval se mi i Patrik Rimmel (sportovní a výkonný manažer), hovorů tam bylo víc. Hodně jsem to řešil přes agenta, takže jednání byla v tomto ohledu fajn,“ pokyvuje Pavelka.
„Vrací se mi spousta vzpomínek z doby, kdy jsem tady před lety trénoval s kluky z áčka. Něco se v šatně změnilo, něco ne, ale spousta vzpomínek se mi vybavuje. Prostory znám, což je pro mě skvělé,“ libuje si třiatřicetiletý obránce
Zájem Vítkovic byl velký
Po odchodu z Vítkovic strávil dva roky v kanadské QMJHL, odkud se vydal do Litvínova, se kterým v sezoně 2014/15 získal titul. „Když jsem přišel z Kanady, po nějakých jedenácti zápasech jsem zjistil, že extraliga asi ještě nebude úplně pro mě,“ vzpomíná Pavelka.
„Proto jsem šel do prvoligového Mostu, kde jsem odehrál zbytek sezony. Trénoval jsem však v Litvínově s áčkem a potom jsem se díky trenérům prosadil do hlavního týmu,“ vyzdvihuje práci tehdejších lodivodů Radima Rulíka a Miloslava Hořavy.
Z Pavelky se postupně stal rozdílový obránce, což potvrdil při štacích ve Spartě, finské Raumě i Hradci Králové. Za ten ale v minulém ročníku odehrál kvůli rodinným důvodům a zranění jen dvanáct zápasů.
Po neúspěšném čtvrtfinále s Třincem se vedení Východočechů dohodlo s Pavelkou na ukončení spolupráce. „Toto rozhodnutí bylo z mého pohledu nejtěžší. Tomáš byl jeden z lídrů a v předposlední sezoně i kapitán týmu. Bohužel musel řešit rodinné problémy a poté zranění, což způsobilo velkou absenci, na kterou jsme museli hráčsky reagovat,“ uvedl v dubnu generální manažer Mountfieldu Aleš Kmoníček.
Hned poté se bek dohodl s Vítkovicemi. „Zájem byl z jejich strany velký a také já jsem projevil iniciativu, když jsem viděl, že se změnil trenérský štáb. Šlo o jeden telefonát, jedno sezení a bylo to hotové. Jednání klaplo, bylo to perfektní,“ popisuje Pavelka.
„Kolikrát jsme se s Vítkovicemi bavili o smlouvě už v minulosti, když mi skončila jinde. Nikdy to ale nedopadlo. Ať už z podmínek trenérů, kteří tady byli, nebo z jiných okolností. Šlo třeba o lepší podmínky v jiném týmu, tím nemyslím finanční, ale například s příslibem většího ice timu a podobně. Teď to už konečně dopadlo, jsem za to strašně rád,“ hlásí.
Na omlazené vítkovické soupisce je po Marku Hrivíkovi druhým nejstarším hráčem. Kam by se rád s Ostravany v nadcházející sezoně dostal? „To je teď těžké hodnotit. Co ale můžu říct, v kabině je pozitivní vibe a na tom chceme stavět. Chceme se prezentovat líbivým hokejem,“ dodává Pavelka.
