Kundrátek poprvé rozebírá konec v Třinci: Těžko jsem se s některými věcmi vyrovnával

Tomáš Kundrátek, to je žiletka a někdy i kladivo. Neústupný, tvrdý, v pravý čas vám dá zřetelně najevo, že přes něj neprojdete. Tudy fakt ne! A když, tak to pocítíte. Jeho klasické chvíle přicházely v klíčových bitvách sezony, v nich obvykle přeřadil a bitvu o ligové zlato vzal jako osobní misi. Na jihu Čech po hojně diskutovaném bekovi budou chtít, aby fáral od prvního kola a ukazoval cestu ostatním.

S jednoročním odskokem do Komety jste v Třinci strávil posledních sedm sezon. Změnil jste štaci i kvůli tomu, abyste viděl jiné tváře, získal nový impuls do hokeje?
„Končila mi smlouva v Třinci, kde mi ji nechtěli prodloužit. Hledal jsem, kudy dál, řešil to i s rodinou. V tom mě oslovil Motor. Nabídka nám dávala největší smysl a jako rodina jsme ji společně přijali. Začala nám příprava na ledě, máme za sebou druhý týden a zatím mi všechno připadá super. A je fajn vidět nové kluky a vůbec nové tváře.“

Co ještě hrálo roli?
„Určitě fakt dvouleté smlouvy. Nechtěl jsem se s rodinou neustále stěhovat. Jim to přesouvání nevadí, jsou na to z mé kariéry zvyklí, ale ten dvouletý výhled je příjemný. Pro mě a pro děti bylo klíčové, aby naši kluci měli kde hrát hokej. Už jsou ve věku, kdy se můžou výkonnostně posouvat a budějovická mládež je skvělá. Venca Nedorost do toho hodně šlápl a je to znát. Vůbec celý klub mi přijde rodinný, domácký, hodně odchovanců. A nejen na ledě. To samé trenéři a bývalí hráči Budějovic, kteří jsou i ve vedení. Všechno tu funguje pospolu, což se mi hrozně líbí. Když to shrnu, rozhodoval jsem se kvůli hokeji mému a hokeji mých dětí.“

Kdy jste začínal tušit, že kabinu Třince definitivně opustíte?