Birner o Liberci: Peníze nejsou všechno, Šmíďák mi zvýšil motivaci. Zavřel by extraligu?

Zažili jste někdy ten paradoxní pocit, kdy vám kvalitně odváděná šichta přináší spíš problémy? Pod Ještědem o tom vědí své. Precizní skauting i práce v klubu znamená zvýšený zájem zahraničních lovců. V Liberci však nerezignovali na úprky talentů do Kanady a snaží se v tom najít i to dobré a pozitivní. „Čím víc zajímavých kluků sem dovedeme, o to větší je riziko jejich brzkého odlivu v dalších letech. Můžeme se snažit splnit všechno, co se splnit dá, ale mnohdy to nestačí,“ říká Michal Birner. Zavřel by extraligu?

Kdy jste zapomněl na vyřazení s Karlovými Vary ve čtvrtfinále play off a otočil to jako motivaci do nové sezony?
„Jelikož má práce je celoroční, hned po vyřazení jsem musel rychle přepnout a dohánět resty, které se mi nakupily za předchozí týdny a na které nebylo během play off tolik času. Takže jsem měl co dohánět. S kolegy jsme pracovali na analýze celé sezony, abychom se neupínali pouze k našemu subjektivnímu pocitu. K tomu, co člověk vidí v reálu nebo pak na videu. Potřebovali jsme i datový výstup. Ten se nakonec protnul s našimi myšlenkami a jen potvrdil, že co jsme si vyhodnotili vlastním pohledem, bylo správné. Tímto pro mě minulá sezona skončila a soustředil jsem se už jen na mítinky s nejbližšími spolupracovníky, při nichž jsme nastavovali záležitosti pro nový ročník. Vzali jsme v potaz, co nám fungovalo dobře, co méně, a to jsme směrem k přípravě na další ročník pozměnili. Na konci června jsme i tohle ukončili a pak jsem se na dva, tři týdny snažil úplně vypnout.“

Povedlo se?
„Jo, byla to nutnost a zároveň můj dluh vůči rodině. Volno jsem si užil.“

S kolika služebními telefonáty?
„Bylo jich minimum. Pár telefonátů s Jirkou Kudrnou nebo s Alešem Vladykou, pokud někoho z nás něco napadlo. Jsme k sobě hodně otevření, věříme tomu, že i z každé malé blbosti může vzniknout něco zajímavého, co naši organizaci posune dál. Nějaký detailík. Takhle to máme nastavené. Nebojíme se zavolat si klidně v deset večer.“

Ještě k finálnímu výstupu ze sezony. Co tomu na konci chybělo, abyste přetlačili Vary?
„Od všeho trochu. Roli možná sehrála trocha nezkušenosti.“

Přišlo mi, že vás Vary zaskočily možná tužším odporem, než byste čekali.
„Neřekl bych. Vary potvrzovaly kvalitu celou sezonu a už i tu předchozí měly velmi zajímavou. V budování celého klubu a týmu jsou možná o půl kroku nebo o jeden celý krok před námi. Respektive byly před play off. Rozhodly detaily. Nakonec vše rozťal jeden jediný gól v prodloužení sedmého zápasu. Těsnější už to být nemohlo. V zápase číslo sedm jsme cítili, že jsme dobří, hráli jsme velice dobře, Vary jsme dostali na jejich absolutní limit. Možná rozhodlo i to, že jsme byli moc hodní. Náš tým má výborný charakter, všichni kluci se mají mezi sebou hodně rádi, ale…“

Ale občas to chtělo být na soupeře větší svině, takhle to myslíte?
„Jo, takhle by se to dalo říci. V našich historicky úspěšných týmech jsme tenhle aspekt hry měli. Čekám, že letos nám tímto směrem pár hráčů vykrystalizuje a vezmou si to za své. Já nechci vidět stupidní fauly, zbytečné vyšší tresty, suspendace. Ale je evidentní, že důrazně hrající hokejisté jsou ve vypjatých utkáních důležití. Strhnou pozornost trošku někam jinam, jsou za to hrozně cenění.“

Bylo vaší jarní personální prioritou vrátit zpátky ze zámoří útočníka Jakuba Rychlovského? Před dvěma lety opouštěl Tygry coby nejlepší extraligový střelec. Přitom měl víc možností, hodně o něj usilovala i Sparta.
„Jednání byla dlouhá a nahoru, dolů. V průběhu minulé sezony už to vypadalo, že je jednou nohou tady. Pak zase ne. Potom se zdálo, že půjde spíš do Sparty. Tak to bývá u hráčů jeho kvalit. Jednání jsou obtížná, do debat je namočena spousta zájemců a ještě víc lidí. Pro hráče samotného nejde o úplně snadné rozhodnutí. Každý potřebuje i malinko čas, prostor, aby se mu všechno rozleželo v hlavě. My Rychlase samozřejmě chtěli, zároveň jsme museli mít v hlavě varianty B, C nebo D, na nichž se současně pracovalo. Nakonec vše dopadlo podle našich představ.“