Novák o roli TV experta: Nejsem tam pro senzace. Rozhovor s Flekem? Asi bych se rozbrečel

Z hlavy by zřejmě nespočítal, kolikáté play off v kariéře už absolvoval. Každopádně Jan Novák v březnu nastoupil za druholigový Havlíčkův Brod už do své 21. vyřazovací části a rozhodně vám neřekne, že by byla poslední. Dvojnásobného mistra extraligy v 47 letech hokej dál ohromně baví, k čemuž pomáhá i domácí zázemí v rodném městě. Když netrénuje či nehraje, velký relax si dopřává při práci se dřevem. „Nikdy jsem se práce nebál,“ prozradil.

Jste pořád hladový po úspěchu na ledě, nebo máte v 47 letech jinou motivaci ke hraní?
„Samozřejmě jsem hladovej. Baví mě to. Mám lásku k tomu sportu a každou sezonu chci končit nějakým vítězstvím, což mě samozřejmě motivuje k tomu, abych udělal i ten největší úspěch. Je to ale těžší a těžší. Hokej mám ovšem pořád rád a to mě u něj drží. Kluci, kteří končili v pětatřiceti, ve čtyřiceti se mi diví, ale mě pořád baví chodit každý den na zimák a na zápasy. Nijak ani nepřemýšlím nad tím, že by mě to mělo pouštět.“

Jak se vám vlastně hraje pod trenérem, kterým je váš bratr Petr Novák? Nebývá to úplně zvykem.
„I když není zvykem, aby brácha trénoval bráchu, myslím si, že nám to v Brodě skvěle vychází. Jsme tu spolu druhou sezonu, v první jsme skončili druzí, nyní třetí. Petr je takový svéráz, ale poctivý a férový chlap, který pro svoji práci udělá maximum. Nasazení, které tomu dává, chce i od všech hráčů na ledě i v kabině. Jeho přístup k trénování mi je velmi sympatický. Nepochybuji, že tu zanechává dobrou stopu. Věřím, že Brod dál povede a bude dobrým a zapadajícím článkem do mozaiky, kterou v klubu chtějí skládat při pokračujícím posunu směrem nahoru.“  

Předpokládám, že vám hodně pomáhá i domácí prostředí v rodném Havlíčkově Brodě, viďte?
„Určitě ano. Mám tam rodiče, kteří mě na začátku kariéry vychovávali, jezdili za mnou kolikrát do Prahy a teď i ve svém věku jsou schopní jezdit v Brodě na každý zápas a sledovat mě i bráchu. Jsou velcí fanoušci. Kdykoliv přijedu, řešíme hlavně hokej. Je to velké plus, mám v Brodě zázemí, byt a k našim na barák se jezdím odreagovat, sekat trávu, štípat dříví a starat se o psa.“ 

Je sekání trávy či štípání dříví váš velký stimul?
„Mám to hodně rád. Neříkám, že jsem vždycky byl vyloženě pracovitý typ, ale nikdy jsem se práce nebál a vždycky mě to hrozně bavilo. Na chalupě k tomu mám vztah. Když si chce člověk v zimě zatopit, musí si dříví od začátku udělat sám. Vzít si pilu, pokácet strom, rozštípat, rozřezat, odvézt, nechat vyschnout a celkově se o to starat… Vím, že u toho se vždycky odreaguji.“

Umíte si momentálně představit, že byste hrál i v padesáti?
„Do padesátky mám přeci jen ještě nějaké roky. (směje se) Nechci nijak předbíhat, ale končit ještě určitě nechci. Ještě bych rád hrál. Do Brodu jsem se vracel s tím, že by to měla být dlouhodobější spolupráce. Se mnou i s bráchou. Nemám tedy důvod se tam toho nějak vzdávat a říkat, že končím. Rozhodně chci ještě hrát. V budoucnu se ale nebráním nějaké pomoci třeba s obránci.“ 

Od probíhající sezony fungujete i jako expert Sporty TV v pořadu Hokej na max. Jak jste se k této práci dostal? 
„Oslovili mě a ptali se, jestli si to nechci vyzkoušet a být pravidelným hostem. Už předloni jsem ve Sporty TV komentoval finále druhé ligy. Ozvali se i tentokrát, asi neměli komu zavolat. (směje se) Vyzkoušel jsem si to a musím říct, že mě to začalo bavit. Jsem za to rád. Je to super nabídka, pokecáte si o hokeji a celkově je to něco úplně jiného. Donedávna jsem býval jenom na zimáku, v šatně a bylo úplně jedno, jak se s kluky bavíme, aniž bychom si dávali pozor. V televizi se naopak musíte soustředit, jak se v ní prezentujete. Já si to ale užívám. Je to pro mě změna a zážitek. Rád bych u toho zůstal.“

Musíte si pořád zvykat, že se na výkony hokejistů nyní díváte z „druhé strany“?
„Jasně, to taky. (usmívá se) Samozřejmě se tam kolikrát hledají úplné senzace,