Nesmlouvavý chlap a skvělý střelec. Na Lemieuxe (†60) vzpomíná i Sakic. Sbohem, Králi jara!
Vlastnil hokejovou superschopnost, pokaždé se uměl dokonale připravit na rozhodující část sezony. I proto si za své výkony v play off vysloužil přezdívku „Král jara“. Kromě gólů a asistencí však přidával hity i trestné minuty. Uměl zkrátka všechno, co k hokeji patří, třeba se i dostat pod kůži. To byl Claude Lemieux, někdejší hvězda NHL, která ve čtvrtek zemřela ve věku šedesáti let. Truchlí nejen v Montrealu, kde slavný útočník získal svůj první ze čtyř Stanley Cupů.
Právě na led Canadiens, v jejichž dresu s velkým hokejem začal a kde strávil dohromady sedm sezon, vyrazil Claude Lemieux v pondělí při tradičním rituálu s pochodní před třetím duelem konferenčního finále s Carolinou.
O tři dny později ale vydechl naposledy, ve věku nedožitých jednašedesáti let. „Ještě než začneme, chtěl bych říct pár slov k úmrtí Claudea. Je to velmi smutná zpráva, jeho rodině chci vyjádřit upřímnou soustrast,“ nechal se slyšet trenér Montrealu Martin St. Louis před pátým pokračováním série.
„Claude byl tvrdý, nesmírně tvrdý hráč. Hrál jsem proti němu, takže si to pamatuju. Pokaždé jsme museli bojovat o každý centimetr ledu. Neustále hrál naplno a zároveň balancoval na hraně pravidel,“ vzpomínal.
Svedli spolu několik partií, dokonce i ty nejvypjatější. Lemieux stál na straně Montrealu, New Jersey, Colorada, Phoenixu, Dallasu či San Jose, Martin St. Louis patřil převážně Tampě. V posledních letech už ale válčili spolu. Jeden jako fanoušek Canadiens, druhý jako jejich trenér.
„Zažili jsme temný den nejen pro rodinu Canadiens, ale i celou hokejovou komunitu,“ uvedl majitel Montrealu Geoff Molson. „Chtěl bych vyjádřit svou nejupřímnější a nejhlubší soustrast Claudeově rodině a blízkým. Byl to neústupný bojovník, který dokázal zazářit ve velkých okamžicích. Ztělesňoval samotnou podstatu hráče Montrealu Canadiens. Teď oplakáváme předčasný odchod jednoho z našich šampionů, naše myšlenky jdou s jeho rodinou.“
Na bývalé pravé křídlo ukázali šéfové Montrealu ve druhém kole draftu 1983. První větší šanci v ikonickém dresu Habs dostal Lemieux v ročníku 1985/86, kdy v play off coby dvacetiletý mladík nastřádal deset branek ve dvaceti zápasech. I díky němu slavila organizace svůj třiadvacátý a dosud předposlední Stanleyův pohár.
Silnou pozici v klubu si Lemieux budoval dál, jenže 4. září 1990 už Montreal opustil. Za jeho odchodem stál nejen pokles produktivity, ale i dlouhodobý spor s trenérem Patem Burnsem. Neústupný forvard byl vyměněn do New Jersey, kam se i později vracel.
Protivníky dráždil a provokoval
Také v Newarku byl nadmíru úspěšný. V sezonách 1994/95 a 1999/00 tam vybojoval Stanley Cup. První triumf Devils navíc orámoval ziskem Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče vyřazovací části. Soupeře dráždil nejen góly, ale často i nesmlouvavým a provokativním herním stylem.
„Když se podívám na některá jména na této trofeji a Stanley Cupu, je to neuvěřitelné. Kdo by to byl čekal, že budu součástí týmu, který získá první Stanley Cup pro New Jersey Devils?“ tázal se tehdy Lemieux.
„Hrál jsem fakt dobře,“ ohlížel se za svým výkonem v play off. „Je to výjimečná věc. Stanley Cup je to, pro co hokej hrajeme. Být možná nejnenáviděnějším mužem v hokeji a mít své jméno na Conn Smythe Trophy, to je něco speciálního,“ zaculil se.
Vítězná pověst jej provázela dál. Zkraje září 1995 se Lemieux stěhoval do Colorada, s nímž rovněž vystoupal na vrchol. Tehdy se stal teprve desátým hráčem historie, jemuž se povedlo vyhrát NHL ve dvou po sobě jdoucích sezonách se dvěma různými týmy.
A soupeře to navíc zase bolelo. Třeba jako detroitského Krise Drapera, kterého v šestém konferenčním finále Lemieux narazil zezadu, za což kromě trestu do konce zápasu dostal také suspendaci na dvě další utkání. Angažmá u Avalanche pro něj trvalo necelých pět sezon, poté mířil zpátky k Devils.
„Jsme zdrceni zprávou o Claudeově úmrtí. Byl skvělým hokejistou, neústupným bojovníkem a šampionem v každém směru. Byl také mým věrným přítelem, který by pro své spoluhráče udělal cokoli. Nikdy nebudeš zapomenut, odpočívej v pokoji,“ vzkázal prezident Colorada Joe Sakic.
Závěrečnou fázi kariéry strávil Lemieux ve Phoenixu, kam jej z pozice majitele přivábil legendární Wayne Gretzky. Po sezoně 2003/04, kterou strávil ve švýcarském Zugu, s hokejem seknul.
Pouze však na čtyři roky, ve 43 letech se ze sportovního důchodu vrátil. Krátce se mihnul v Číně, následně ve Worcesteru v AHL a pár utkání si zahrál i za San Jose. V základní části NHL své statistiky uzavřel na 786 bodech v 1215 zápasech. Co zaujalo dál? Dohromady 1777 trestných minut.
Lemieux poté pracoval jako hráčský agent ve společnosti 4sports Hockey. Mezi jeho nejznámější klienty patřili například Frederik Andersen, Rasmus Andersson, Timo Meier či Moritz Seider.
