PŘÍMO Z FRANCIE | Spokojenost s vlastním umístěním na desátém místě, velký vděk Peteru Saganovi a nutkavé pochybnosti, jestli nemohl skončit na Tour de France ještě lépe, cítil český cyklista Roman Kreuziger v cíli 20. etapy v Morzinu. „Když vidím, jak málo chybělo k tomu, abych byl celkově sedmý, tak mě to strašně mrzí. Ale třeba to za pár dní uvidím jinak,“ řekl upřímně. Od sedmé příčky ho dělí pouhých třináct vteřin!
V poslední alpské etapě rozehrál Roman Kreuziger velkou partii. Přebíral iniciativu, ve dvojici s Peterem Saganem se staral o tempo, rval se v dešti. Na Tour de France za to skončí desátý.
„Věděl jsem, že musím o tu desítku zabojovat. A byl jsem tam,“ řekl.
V etapě jste se dostal do úniku, což byl základ, který jste si přál. Co bylo dál?
„Děkuji Peterovi (Saganovi) za to, jakou práci odvedl. Na Colombiéru mě málem odpáral, jel jako zvíře. Měl velkou zásluhu na tom, že skupina fungovala, protože tam nechtělo moc lidí tahat. On tam prostě vlezl a jel tempo téměř pořád. Takže velké díky jemu.“
Pomáháte si navzájem automaticky? Vy jste mu výrazně přispěl ke žlutému trikotu na začátku Tour.
„Určitě. Po Peterovi nikdo nic nechtěl, ale on je týmový parťák. Když může, tak pomůže. To bylo vidět už v minulých etapách s Rafou (Majkou) a dnes se mnou. Jeho mít v týmu je vždycky výhoda.“
Se svým výkonem jste spokojený?
„Nakonec jsem do desítky skočil, což mě samozřejmě těší. I když na druhou stranu když vidím, jak málo chybělo k tomu, abych byl sedmý, tak mě to strašně mrzí. Ale za pár dní to třeba uvidím jinak.“
Už podruhé jste na Tour skočil do první desítky v až poslední horské etapě.
„I v tom posledním kopci, když se začalo nastupovat, jsem nechtěl udělat tu chybu, kterou jsem udělal v předešlých dnech, že půjdu přes totální hranu. Zkusil jsem jednu chvíli lidi na čele dojet, ale viděl jsem, že to nejde. Tak jsem se radši držel svého a věřil jsem, že tam třeba dojedu zpátky ve sjezdu. Bohužel z Col du Joux Plane (poslední horská prémie dne i závodu) jsem první dvě zatáčky špatně najel, a jak už jsem byl unavený, jel už jsem celý sjezd špatně. Bohužel jsem pak už žádný čas nenajel, ztratil jsem takovou tu jistotu. Ale myslím si, že jsme zkusili maximum, co jsme mohli, nebáli jsme se a ta desítka vyšla. Bohužel je tak našlapaná, že to 7. místo je tak moc blízko, ale takhle to je.“
Bylo složité dostat se do úniku, do něhož vás ostatní nemuseli chtít nechat ujet?
„Byl jsem tam od začátku, potom tam přijel i Peter a začal chvíli tahat. V prvním kopci mělo dost lidí zájem jet, byli tam De Gendt i další - a následně se to pak natáhlo.“
Vše o cyklistické Tour de France čtěte ZDE »
S velkou podporou jste ale počítat nemohl, je to tak?
„Přesně tak, tahal jsem si velkou část Col de la Ramaz (horská prémie) i pak po rovině před Col du Joux Plane, protože jsem měl zájem, abychom pod ten poslední kopec přijeli s co největším náskokem.“
Komunikoval jste i s Vincenzem Nibalim, jestli vám s tempem nepomůže?
„Říkal mi, že nesmí. V jednu chvíli ještě mohl, pak už ne. Izaguirre (vítěz etapy) jel velmi chytře, skoro nikdy netahal, pak využil situace, jel dopředu, a protože umí sjezdy, vyhrál etapu. Takže klobouk dolů.“
Sáhl jste si na dno?
„V pátek jsem měl vyloženě krizi, že se mi jelo dost špatně. Ani dnes jsem neměl žádný příjemný pocit, že by se mi jelo dobře, ale věděl jsem, že musím o tu desítku zabojovat. A byl jsem tam. Ale nejelo se mi dobře. Určitě jsem tu podal lepší výkony.“
