Minulá sezona byla ve znamení návratu. Po roční epizodě na silnici si Ondřej Cink znovu užíval horské kolo. Letos už chce ale vítězit. Ideálním závodem pro to by měl být Světový pohár v Andoře. Předvést se chce ale i před domácím publikem o tomto víkendu v Novém Městě na Moravě, kde SP pokračuje svým druhým dílem. V tom prvním Cink ani Jaroslav Kulhavý nedokončili. Po neděli to s ním nevypadalo moc dobře, ale teď už Cink hlásí: Pokusím se o vítězství v Novém Městě na Moravě. Pomůže mu k tomu výborná příprava, jeho fyzioterapeut i masa fanoušků, která prý na žádném jiném závodě taková není. „I jinde chodí dost, ale tady je to fakt unikát,“ chválí domácí fanoušky.
První závod SP sice nevyšel, ale předtím jste vyhrával menší závody. Takže forma dobrá?
„Jsem samozřejmě rád, že mi to letos vycházelo. Až teda na Světový pohár. Příprava proběhla ideálně i s prvním startem na Cape Epicu, všechno mi to sedlo. Hodně lidí se mě ptalo, co jsem změnil v tréninku. Odpovídám, že zůstal stejný, jen bych rád zmínil, že důvod, proč se tak dobře cítím a výsledky byly takové, je, že jsem potkal fyzioterapeuta Pavla Bryndu, se kterým teď spolupracuju. Vyřešili jsme problém s mým tělem, kdy mě trápila levá noha, nezapojovala se tolik, jako pravá. Tato práce mi zvedla výkonnost o dost procent, protože levá noha se začala víc zapojovat.“
Co s vámi dělal?
„Já tomu úplně nerozumím, ale nikdy to není moc příjemné tam u něj ležet na lehátku. Jsou tam různé body, které promačkává, což bolí, ale dává je dohromady, aby fungovaly, je to propojení celého těla. Hlavní bod, kde to začínalo, byl problém na levé lopatce. Takže je to opravdu velká alchymie v těle, je to tam různě prokřižované. Vás může bolet levé koleno, ale vůbec není problém v koleni, ale třeba na zádech. Jsem rád, že jsem takového fyzioterapeuta našel a dostal ho i k nám do týmu, takže se mnou absolvuje i Světové poháry.“
Levá noha je ta, která vás bolela po té jedné sezoně na silnici?
„Ano. Tam byl problém s kolenem a právě kvůli tomu jsem se s ním spojil.“
Loni při návratu na horská kola jste si musel dát právě kvůli bolestem kolena trochu delší pauzu, takže příprava tehdy asi nebyla tak dlouhá, jako nyní, ne?
„Přípravu jsem po silnici začal celkem dobře, už v prosinci jsem mohl normálně trénovat. Ale spíš byl problém, že jsem neměl vyjeté žádné body v žebříčku, nebyl tam moc čas a prostor na kvalitní trénink. Pořád jsem jezdil po menších závodech a sbíral body. Letos se můžu soustředit na trénink a nezávodit každý víkend, což se určitě taky projeví na výkonnosti.“
Před sezonou SP jste objížděl i menší závody. Bylo to, abyste si vylepšil ještě žebříčkové postavení, nebo už vám po dlouhé přípravě chyběly závody?
„Potřeboval jsem závodit. Hodně trénuju a dobré znamení bylo, že závody, které jsem vyhrál, jsem absolvoval z plného tréninku. Spíš mi to zapadalo do plánu, protože i závod je občas dobrý trénink. Takže jsem rád, že i takhle velký závod jsem dokázal vyhrát, i když jsem na to nebyl úplně odpočatý.“
Loni jste startoval z hodně zadních pozic, to už by letos mělo být lepší, že?
„Hodně bude záležet na short tracku, ale loni jsem se nedostal ani do něj, až v posledních dvou závodech. Letos už je ale pojedu, takže budu mít šanci bojovat o první tři řady. Samozřejmě první a druhá jsou vždycky nejlepší, z těchto pozic se startuje velice dobře, u těch dalších pozic už je to loterie, těch závodníků už se tam plete do cesty víc a je to někdy i o štěstí. Takže i když mám teď spoustu bodů, tak záleží na short tracku.“
Ten je zařazený od minulé sezony. Jak vy se na to díváte?
„Myslím, že je to super pro lidi, závod navíc, nijak mi to nevadí. Jak jsem si to mohl vyzkoušet loni, bral jsem to jako kvalitní rozjetí na hlavní závod v neděli. Vždycky jsem se cítil celkem dobře, takže s tím nemám problém.“
Co bude vaším hlavním cílem v této sezoně?
„První vrchol sezony mám vždycky Nové Město na Moravě. Pak svěťák v Andoře, kde se mi daří. Letos bych tam chtěl jet možná i o vítězství, tam je to pro mě i reálné a budu se na to v červnu hodně připravovat. A samozřejmě mistrovství světa a u nás mistrovství Evropy v Brně.“
Nové Město je váš nejoblíbenější závod. V čem je tak specifický?
„Pro mě hlavně tím, že je to doma a hlavně tou atmosférou, masou lidí, která tam přijde fandit, což dělá závod nejlepším na světě. Takové závody ve světě nikde nezažijete, takových lidí na horská kola nikdy nikde nepřišlo.“
Ve světě je to o dost horší?
„Chodí dost, ale tady je to fakt unikát, kdy přijde 20 tisíc lidí, což jsem za svoji kariéru nikde jinde nezažil. Když se dojíždí do cíle, tak i tribuna je plná, to je neskutečné. I zázemí je tam skvělé.“
ONDŘEJ CINK |
| Cyklista |
| Narozen: 7. prosince 1990 (28 let) |
| Výška/váha: 180 cm/65 kg |
| Disciplína: cross country |
| Tým: Kross Racing Team |
| Na žebříčku UCI: 11. místo (k 14. 5.) |
| Největší úspěchy - cross country: 3. místo na MS 2015, 1. místo MS U23 2012, 15. místo na OH 2016. |
Přes zimu jste změnil tým,jezdíte teď na Kros Racing Team. Jaké jsou rozdíly v podmínkách, které máte?
„Já jsem se loni necítil úplně ideálně na kole, ve Španělském týmu mi nevyhovovala geometrie kola, celkově komponenty na kole. To byl jeden z hlavních důvodů. Teď se na kole Kross cítím opravdu skvěle, vyhovuje mi to, v týmu je všechno v pohodě.“
Jaké je vaše postavení v týmu?
„To na horských kolech neřešíme. To není jako na silnici, že tam mají dané lídry. My se nad nikým nepovyšujeme, týmy v horských kolech vždycky bývají taková rodina, což je pro nás dobře hlavně psychicky.“
Po sezoně na silnici jste říkal, že věcí, která vám nevyhovovala, byla právě atmosféra v týmu. Že na horských kolech, když se něco nepovede, mávne se nad tím rukou a jde se dál, zatímco na silnici jste po nevydařeném závodu dostali v týmovém autobusu hned vynadáno. Je to po tom roce úleva, že právě tyhle stresy už nezažíváte?
„Určitě. Tohle mi vyhovuje o dost víc a i na mém výkonu to pak je znát.“
Co konkurence letos? Nino Schurter už na Cape Epicu ukázal, že má dobrou formu. A co další?
„Konkurence bude určitě veliká. Už loni se to o dost posunulo. Je tam teď 30 lidí, kteří mohou jezdit o top 10, což dřív nebývalo. Pořád přichází noví a noví lidi, náš sport se furt zdokonaluje, konkurence je větší, což je dobře. Takže to určitě nebude tak jednoduché jezdit na pódiová umístění.“
Čím si vysvětlujete, že se zájem a výkonnost tak zvyšují?
„Těžko říct. Horské kolo pro masu lidí je určitě lepší než silniční, pak se ty lidi zajímají víc i o závody. Navíc je to olympijský sport, takže sledovanost jde nahoru.“
Myslíte už teď na olympiádu, která je příští rok?
„Samozřejmě, je to velký cíl, protože čas letí, už těch šancí tolik nebude. Teď jsem asi v těch nejlepších letech, takže Tokio příští rok bude určitě obrovský cíl.“
Letos jste poprvé absolvoval etapový závod na horských kolech Cape Epic. Jak na to teď s odstupem vzpomínáte?
„Určitě jsem rád, že jsem tam byl, že jsem to zažil. Mám z toho jen ty nejlepší pocity, protože se mi to opravdu líbilo, bavilo mě to a zase bych se tam určitě jednou rád vrátil.“
Jak je možné, že jste byl letos poprvé?
„Už když jsem byl v týmu Multivan Merida, jsem tam chtěl jet, protože tým tam jezdil. Ale nás mladé závodníky nechtěli pustit, byli na nás tvrdí, říkali, že jsou to hodně těžké závody, že jsme talentovaní a máme se soustředit na cross-country. Ale musím uznat, že je to opravdu těžké a v tom mladém věku nevíte, co s tělem závod udělá. Často se stalo, že pro závodníky, kterým to nesedlo, bylo to na ně moc těžké, byla pak celá sezona ztracena. Takže jsem za to i rád, že jsem ho absolvoval až teď. Ale budu rád, když ho absolvuju i ty další roky.“
A co s vámi závod udělal teď?
„Jeli jsme tam s velkými ambicemi, ale v první etapě jsme měli technické problémy, kvůli kterým jsme ztratili hodně času, takže jsme pak přehodnotili závod a začali se soustředit na výhru v etapě. Nejeli jsme to nadoraz, a když jsme věděli, že ten den etapu nemůžeme vyhrát, zvolili jsme volnější tempo, dojeli to v pohodě a šetřili síly na další den. Díky tomu jsem tam taky nenechal tolik sil a byl to pro mě dobrý trénink. Možná by to vypadalo jinak, kdybychom závodili o celkové pořadí až do konce. Takže asi i dobře, že to tak dopadlo, protože se letos cítím fakt dobře.“
Měl jste zkušenost s etapovými závody ze silnice. Jaký je rozdíl mezi silnicí a horskými koly?
„Není tam moc velký rozdíl. Samozřejmě etapy jsou kilometrově kratší, ale zase se to jede jen v terénu, singltrecích, těžkém terénu. Člověk tam musí používat celé tělo, sjezdy jsou náročné, takže si tam člověk moc neodpočine, což na silnici je něco jiného. I ty etapy, které měly přes 100 kilometrů, jsme jeli přes čtyři hodiny. Samozřejmě se to nedá srovnávat s etapáky jako Tour nebo Giro, ale s těmi týdenními se to srovnávat dá.“
Jaká byla spokojenost s výsledkem? Jednu etapu jste vyhráli, měli jste i jedno druhé a jedno třetí místo.
„Byli jsme samozřejmě rádi, že se nám povedlo poslední den tu jednu etapu vyhrát, byl to náš cíl. To bylo hezké takhle na konec.“
Měl jste tam i nepříjemnost, kdy vám pod přilbu vlétla vosa a píchla vás, museli jste zastavit a nějak to chladit. Stávají se takové věci často?
„Stalo se mi to už na tréninku, ale při závodu teď na Cape Epicu poprvé. Naštěstí nejsem alergický, jen jsem v tu chvíli bral v potaz to, že jsem v Africe a že to nemusela třeba být ani vosa. Naštěstí to bylo tři kilometry před občerstvovací stanicí, kde je i zdravotní zázemí, a už jsme nejeli o etapu, jeli jsme volně. Takže jsme zastavili a nechal jsem si to namazat nějakou mastičkou a pokračovali jsme dál.
Co je pro vás, vedle pódií, vaším největším zážitkem z Cape Epicu?
„Myslím, že celkově. Závod je opravdu hezky udělaný, hezky zajištěný, etapy jsou nádherné. I když je člověk hodně unavený a moc mu to ten den jede, tak si to užije, je tam spousta singltreků.“
Program SP
Nové Město na Moravě – Vysočina Aréna
Cross-country
Pátek
18.00 short track - ženy
18.45 short track - muži
Neděle
10.20 Olympijské cross-country - ženy Elite
13.35 Olympijské cross-country - muži Elite
Související články
