Marie Sehnálková
30. července 2019 • 05:00

Zákulisí Tour de France: obří show, rudé auto pro šéfa i posedlí fanoušci

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Nejslavnější cyklistický závod světa je pro letošní rok za námi. Každoročně přiláká tato sportovní akce k televizním obrazovkám miliony diváků. Desetitisíce nadšenců jsou pak ochotny čekat přímo u tratě jen proto, aby na pár sekund spatřily projíždějící peloton. Zdá se vám to šílené? Nahlédněte s námi do zákulisí nejslavnějšího cyklistického závodu světa a objevte jeho kouzlo, které přitahuje diváky jako magnet.



Na 17. etapu legendárního závodu jsme se vydali v doprovodu bývalého španělského závodníka Pedra Horilla, který jej sám dvakrát absolvoval. "Není to jen závod, je to obrovská show a cirkus," popisuje nám Pedro obvyklý průběh Tour a má pravdu.

Po příjezdu k akvaduktu Pont du Gard, odkud závodníci startují, potkáváme jásající davy diváků, nejrůznější maskoty i veselou kapelu, která ostatním zkracuje dlouhou chvíli. Návštěvníci se nemohou dočkat nejen toho až závod odstartuje, ale také až v zatáčce objeví tradiční bláznivá karavana reklamních vozů, která jezdí před pelotonem, baví diváky a hazí mezi ně dárky.

Start závodu je u akvaduktu Pont du Gard.Foto Marie Sehnálková

Škodovka pro ředitele závodu

S Pedrem míříme do VIP zóny, kde obhlížíme červený Superb, který stojí uprostřed obklopený nejrůzněšími stánky se suvenýry a jídlem. "Tohle je nejdůležitejší auto, které poveze ředitele závodu Christiana Prudhomma," vysvětluje nám bývalý cyklista. 

To, že je tohle auto odlišné od všech ostatních, které se pohybují na trati, je zřejmé hned na první pohled. Lesklou karoserii totiž zdobí umělecký výtvarný design „Corrida Red“, vytvořený speciálně pro tuto příležitost. Zajímavostí je také střešní okýnko, které je netypicky umístěné nad zadními sedadly. 

Přesouváme se do míst, ve kterých mají svá zázemí jezdci. Zastavujeme u autobusu týmu Dimension Data, za který jezdí i jediný český účastník Tour - Roman Kreuziger. Pro toho už před autobusem mechanik připravuje kolo s číslem 206. Na řidítka mu lepí malý štítek, na kterém Roman při závodě najde všechny důležité údaje o dnešní etapě -  jak vzdálený je start od cíle, kde začínají horské prémie a jak jsou dlouhé...

Roman Kreuziger po pádu v 16. etapě nastoupil i na start 17. úseku. Jeho číslo bylo 206.Foto Barboříková, Romana

Diváci na závodníky čekají klidně i tři dny

Po krátké exkurzi zázemí nasedáme do podobného Superbu jako ředitel závodu. Ten náš však není červený a řídit jej bude Pedro, který nás proveze celou trasou dnešního závodu. Jako bývalý účastník Tour totiž dobře ví, jak se na trati, kterou obklopují davy diváků, bezpečně pohybovat.

Jízdu si všichni užíváme. Pedro troubí na všudypřítomné fanoušky, kteří postávají u krajnice. Ti na nás zvesela mávají. Mají radost, že kromě pelotonu mohou na trati pozdravit i dobrovodná vozidla. "Někteří z nich tu stanují klidně i tři dny," vypráví s úsměvem Pedro. Vstupenky na Tour totiž neexistují. Kdo dřív přijde, ten má lepší místo i výhled. Rychlostí blesku projíždějící peloton je potom vrcholem diváckého bivakování. 

Někteří z diváků jsou na místě tři dny dopředu.Foto Marie Sehnálková

Ačkoliv je pro někoho možná nepředstavitelné trávit tři dny u trati jen proto, aby okolo vás v den D prosvištěli během pár sekund závodníci, fanoušci Tour milují. Je to nepopsatelný pocit být součástí největší sportovní akce roku, která má více než stoletou tradici. V žádném jiném sportu nejsou diváci tak blízko profesionálním závodníkům jako právě tady.

Odkud jste sem přijeli? Komu fandíte? Zdržíte se i po etapě? Ptají se vás všichni přátelsky, zatímco vám nabízejí domácí koláčky a pivo. Po celodenním čekání na peloton tak vlastně zjistíte, že tu s vámi nestojí cizí lidé, ale dobří známí, s kterými se v závěru dne srdečně loučíte. I o tom je Tour.

Atmosféra, která vás pohltí

Pedro nás dováží až do cíle závodu, kde čekáme na první jezdce, kteří před sebou mají posledních zhruba deset kilometrů. "Budou tu rychle," hádá Pedro. A skutečně. Za pár okamžiků se do cíle doslova vyřítí červená škodovka ředitele závodu, která signalizuje, že první jezdec se blíží. Diváci vstávají ze svých míst a nahlas burácejí. Atmosféra v cíli nás dokonale pohltí. Boucháme dlaněmi do stěny provizorní stage, která stojí u trati, pískáme a vítáme prvního závodníka. Dnešní etapa sedla nejlépe Matteu Trentinovi.

Žlutý trikot po 17. etapě oblékl Julian AlaphilippFoto Marie Sehnálková

Žlutý trikot i po 17. etapě patřil Julianu Alaphilippovi, který nakonec obsadil celkové páté místo. Zelený trikot zůstal Peteru Saganovi, který jej dokázal udržet až do nedělního konce závodu.

Jaká je tedy vlastně Tour? A proč stojí divákům za to, kvůli pár prchavým okamžikům, čekat hodiny u trati? To naplno pochopí až ten, kdo Tour a její atmosféru zažije na vlastní kůži. Tour de France totiž není jen závod, je to společenská událost, během níž se píšou nejvýznamnější kapitoly sportovní historie. 

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud