Jel na Mistrovství České a Slovenské republiky v silniční cyklistice Mercedes-Benz PRAHA silnice 2018, aby obhájil pozici domácího šampiona. To se ale Zdeňkovi Štybarovi nepovedlo. Vyhrál Josef Černý ze stáje Elkov Author, který sám přiznal, že se mu to velikou měrou podařilo díky týmové taktice. A právě ta se stala předmětem diskuze. Nakolik byl přístup závodníků Elkovu správný. Sám neúspěšný obhájce říká: „Takhle se nezávodí, ale nemůžeme od nich čekat spolupráci.“
Jak hodnotíte zpětně svůj souboj s týmem Elkov Author v závodě s hromadným startem na domácím šampionátu?
„Využili početní převahu, ale je třeba uznat, že na tom byli opravdu dobře. I když už byl peloton roztrhaný, tak tam pořád bylo devět kluků. Takže pro nás s Romanem to bylo opravdu náročné. Věděli jsme, že budou kousat a vezmou to do svých rukou.“
Kdy vás poprvé překvapili?
„V jednu chvíli jsem si myslel, že když ví, že Pepa Černý a Honza
Bárta
mají takovouhle formu, tak že alespoň chvíli pojedou jako tým. Že se seřadí na špici a pojedou tak, jak to bývá v profi pelotonu, když se jede na tři lídry. Pořád tam měli dost kluků, aby táhli a protáčeli. Ale i když jsme byli takhle veliká skupina, tak nestřídali. Myslím, že se tam protáčeli jen dva kluci. I to však bylo trochu ošizené.“
Naštvalo vás to?
„Ne, je to každého věc. Jedná se o závod a každý má nějakou taktiku. My jsme samozřejmě v profi pelotonu zvyklí soutěžit trochu jinak, ale prostě takhle to je. Udělali jsme, co jsme mohli. Já jsem udělal, co jsem mohl. V jednu chvíli, kdy jsem byl odjetý a byli tam čtyři kluci z Elkovu, tak to pro mě byla celkem dobrá situace. Věřil jsem si, že by mi to v té skupině mohlo vyjít, ale v tu chvíli jsme měli nějakých dvě a půl minuty na skupinu za námi, což byl dobrý náskok. Nicméně jsem nemohl sám tahat se čtyřmi jezdci. Chvíli jsem se s nimi protáčel, ale pak přestali jet a skupinka se nám začala zastavovat. Zanedlouho jsme měli jen minutu třicet a to už jsem začal být trochu nervózní. A po chvíli za námi byl Pepa Černý a Bártič. A když jsem viděl, že se k nám blíží, tak jsem se rozhodl k sólu a doufal jsem, že někdo pojede se mnou.“
Ale nestalo se.
„Zůstal jsem sám a vzadu bylo šest silných kluků z Elkovu. Ale v ten moment jsem si říkal: Dobrý pojedu dál, abych vydržel až do cíle. Nečekal jsem však, že přijedou ve třech lidech, což na mě bylo samozřejmě moc, i když jsem byl takovou dobu odjetý, plus jsme tvořili závod s Romanem. Takže průběh stál strašně moc energie a navíc to dlouhé sólo. Proto, když mi tam začali nastupovat hned, jak mě dojeli, tak ač jsem byl připravený, nemohl jsem na vše reagovat. Pepa byl prostě silný a měl skvělou týmovou podporu. Cyklistika je týmový sport a bojovat s takovou přesilou je opravdu hodně složité.“
Nebyla tedy šance?
„To by na tom člověk musel být o level výš, aby dokázal sám nastoupit a ještě jim odjet. Myslím, že jsem měl dobrou formu i den, ale byl to taky můj první závod od Gira, takže jsem nebyl moc rozzávoděný.“
Máte něco proti výsledku?
„Ne. Rozhodně bychom neměli shazovat výkon týmu a jednotlivců, protože kluci byli silní. Už na závodě okolo Slovinska bylo vidět, že mají formu. Jeli perfektně. Myslím si, že jsem to nemohl odjet moc jinak. Oni ale jeli vlastně týmovou časovku a to je dané, že mě vždycky sjedou.“
Roman Kreuziger
se celkem rozohnil a řekl, že by si Elkov zasloužil pár facek. Vnímal jste to stejně?
„V jednu chvilku asi jo. (směje se) Protože když tam bylo asi devět kluků ve skupině dvaceti lidí a nestřídali, netočili se tam s námi… Jo, každý si může dělat, co chce, ale úplně se to nedělá. Na druhou stranu, vyhráli. Úplně se takhle nezávodí, ale nemůžeme od nich čekat, že s námi pojedou, budou spolupracovat a my jim potom nastoupíme v posledním kopci. Oni prostě museli jet proti nám a ne s námi. Takže je logické, že tak museli jednat. Ale občas mohli ukázat odvahu a předvést, že se nás nebojí.“
Suverénní vítěz! Sagan o úniku, nájezdu fanoušků i tréninku na Tour de France
Video se připravuje ...
Související články
