Tetování pokrývá značnou část těla Patrika Kincla. Ten však se zkrášlováním kůže podle svých slov rozhodně nekončí. Jakou partii si plánuje potetovat příště? A co vyjadřují jeho nynější motivy?
Jako jing a jang v moderní době. Tak bere svoje své tetování Patrik Kincl, aktuálně jeden z nejleších českých MMA bojovníků. V součtu hodin strávil u tatéra už víc jak jeden celý den. Potetovaná má skoro celá záda, obě nohy a horní část těla. Obraz na prsou symbolizuje životní etapu, která je podle jeho slov uzavřená, a nechce se k ní více vyjadřovat. Žádného tetování ale nelituje, jen kdyby měl znovu začít od začátku, volil by japonské motivy.
Při otázce jestli člověka, který je zvyklý dennodenně schytávat nejtvrdší rány, tetování bolí, se rozesměje. “Vůbec to nebolí. No možná trošku. Ne, bolí to fakt hodně,” přizná. “Bolest k tomu ale patří. Byla místa, která jsem zvládal v pohodě, jsou ale části těla, kde je to velmi nepříjmené. Například holeň. Tam to bolí, ” vysvětluje Kincl, muž, jehož tetování symbolizují cestu mezi dobrem a zlem.
Nohy
“Tohle na pravé noze bylo moje úplně první tetování. Nechal jsem si ho dělat v osmnácti,” popisuje Kincl. Na každou nohu potřeboval jedno sezení u tatéra, které trvalo čtyři až pět hodin. “Na pravé noze mám lebky, na levé zase archanděla. Ukazuje to kontrast mezi životem a smrtí,” vysvětluje a přiznává, že nad každou malůvkou dlouho uvažoval, pak svoji vizi konzultoval s tatérem a zároveň kamarádem Benym. “Každé tetování má pro mě speciální význam. A tak by to správně mělo být pro každého, kdo si nechává něco tetovat. Jinak ho ta daná věc po roce, po dvou přestane bavit. Časem by se mi líbilo tetování na nohou vytáhnout ještě nahoru,” říká.
Záda
Nejvýraznější malůvka na těle devětadvacetiletého Kincla. “Tento motiv jsem rozmýšlel vážně dlouho, chtěl jsem něco výjimečného. Klasický ústřední motiv dobra proti zlu. Chtěl jsem něco, aby na první pohled nebylo úplně jasné, o co se jedná,” říká. Z dálky celý motiv vypadá jako démon, když se člověk podívá víc zblízka, vidí dva anděly, kteří stojí proti sobě a stráží cestu. “Moji cestu,” objasňuje Kincl. Záda byla tetována na čtyři sezení a nelimitovala ho tolik, jako když si nechal tetovat dolní končetiny. “Do druhého dne mi noha natekla a nemohl jsem dva dny chodit. Trvalo deset dní než mohl začít znovu trénovat,” vysvětluje úskalí a dodává, že by celé tetování na zádech šlo ještě vylepšit. “Stáhnout níž, více k pasu,” zamyslí se.
Co bude dál?
Ruce. “Akorát vymýšlím motiv. Chtěl bych rovnou celý rukáv. Zatím ale úplně přesně nevím, co bych na ně dal, tak ještě chvíli zůstanou holé. Určitě to ale bude tak, že jedna ruka bude do opozitu té druhé.” Rozmluví se také o tetování u žen. “Manželka má vytetovanou vlaštovku, která nese březovou větývku. Do budoucna plánuje něco s motivy Harryho Pottera. Nejspíš kouzlo patrona.”
A nechal by si na sebe zanést nějaké vítězství? “To ne. Vítězství je něco, co pomine, protože po něm přijde třeba další vítězství. Důležitější. Chci něco, co by bylo pořád. Nechal bych si vytetovat třeba svýho psa, protože to už navždycky bude můj první pes. A jednou i děti. Když jich nebude sedmnáct, “ uzavírá s úsměvem.
