Rozdíl mezi běžeckou botou na silnici a do terénu není pouze ve tvaru podrážky. Rozdílů najdeme mnohem více a týkají se kromě přilnavosti i stability, ochrany, nebo odolnosti. Na následujících řádcích se podíváme na všechny zásadní odlišnosti a také na to, proč není dobré používat krosovky na asfalt a naopak.
Běžecké boty se skládají ze třech různých částí a každá z nich se u silničních a krosových modelů zásadně liší. Je to dáno tím, že od obou typů bot očekáváme naprosto odlišné funkční vlastnosti. Silniční boty mají být především měkké, pohodlné a co nejprodyšnější. Krosovka oproti tomu nemusí poskytovat tak vysokou míru tlumení a zásadní je záběr v terénu, ochrana chodidel i odolnost použitých materiálů.
Silniční běžecké boty
Typy: silniční běžecké boty se dají rozdělit na závodní a tréninkové modely. V obou případech se ale setkáte s velmi podobnou konstrukcí, u které se liší pouze míra tlumení. Závodky bývají obvykle lehčí a s nižší tlumicí vrstvou, aby vás nepřipravily o cennou energii. Tréninkové boty určené na volnější běh naopak hmotnost neřeší a s tlumením nešetří.
Podrážka: základ silničních bot je postaven na hladké podrážce z odolné gumy, která přežije bez potíží obrovskou porci kilometrů po tvrdém povrchu. Se záběrem v blátě se ale nepočítá, takže cokoliv techničtějšího, než zpevněné a šotolinové cesty může představovat problém v podobě podkluzování.
Tlumicí vrstva: u tohoto typu bot je obvykle poměrně robustní a vyrobena z extrémně měkké pěny, která výborně tlumí nárazy. Tato pěna poskytuje maximální možný komfort a dokáže efektivně ochránit váš pohybový aparát, ale musíte počítat s tím, že na nerovném podkladu (mimo silnice) nebudou boty příliš stabilní. Běh v terénu v silničních botách bychom díky tomu nedoporučovali.
Svršek: ten je maximálně odlehčený a prodyšný, aby se vaše chodidla potila i v těch největších vedrech co nejméně. Zpevnění a stabilizace svršku je spíše symbolická. K použití výztuh ale není žádný důvod. Tyto boty jsou přece určeny pro běh po asfaltu a zpevněných cestách, kde nehrozí nakopnutí, nebo proražení svršku o kámen, nebo klacek.
Běžecké boty do terénu
Typy: I u krosových bot se setkáte s rozdělením na závodní a tréninkové. Není to ale zdaleka tak běžné jako u silničních modelů a většina značek toto rozdělení krosového segmentu nepoužívá. Závodní krosovky navíc nejsou tak odlišné jako závodní silničky a není problém v nich absolvovat i tréninkové kilometry. Jediné s čím musíte počítat při pořizování takové boty je nižší životnost způsobená použitím těch nejlehčích možných materiálů.
Podrážka: terénní běžecké boty, neboli krosovky mají podrážku z více, či méně agresivně tvarované gumy. Vyšší špunty se používají kvůli spolehlivému záběru na kořenech, kamenech, nebo v bahně a sněhu. Kromě tvaru se ale podrážky silničních a krosových bot liší i tvrdostí použité gumy. Terénní podrážka je vždy vyrobena z měkčí směsi, což zajistí výrazně lepší přilnavost k povrchu, ale počítejte s řádově nižší životností. Při pravidelném použití na asfaltu tak krosovky doslova ohoblujete mnohem rychleji, než silniční boty.
Tlumicí vrstva: při běhu v přírodě se obvykle pohybujete po měkčím podkladu. Tráva, hlína, jehličí… Při dopadu na takový povrch není potřeba tak výrazná vrstva tlumení, jako je tomu při běhu po silnicici. Místo toho oceníte vyšší stabilitu, kterou krosové modely poskytují a vy se tak nemusíte bát došlápnutí na jakoukoliv nerovnost.
Svršek: je u krosových bot obvykle doplněn o gumové a plastové výztuhy a chrániče. Ty sice způsobí, že bota váží o nějaký ten gram víc a při obutí se v ní nebudete cítit tak měkce jako v čistě silničním modelu, ale odměnou vám bude spolehlivá ochrana boty i chodidel před jakoukoliv překážkou, kterou můžete v terénu potkat. Výztuhy obvykle najdete i uvnitř boty, abyste se nemuseli bát běžet v jakémkoliv terénu.
Kromě těchto tří částí jsou při výrobě běžeckých bot používány i prvky, které nejsou vidět. Řeč je především o ochranné vrstvě mezi podrážkou a tlumicí vrstvou, která chrání chodidla při došlápnutí na jakýkoliv ostrý předmět. Tato ochranná vrstva se používá výhradně u krosových modelů, protože u bot určených na silnici by byla zbytečná a pouze zvyšovala hmotnost i tuhost celé boty.
Shrnutí výhod a nevýhod
Ve výsledku jsou tak krosové boty o něco tužší, těžší a méně pohodlné, ale zato vám poskytnou řádově vyšší ochranu a podporu při běhu v terénu. Na silnici ale počítejte s tím, že taková bota nebude příliš dobře tlumit a agresivní podrážka se velmi rychle opotřebuje.
Silniční boty jsou měkčí, lehčí a na noze obvykle příjemnější. To se skvěle hodí při běhu po tvrdých a hladkých površích, kde vám taková bota poskytne maximální možný komfort a skvělou míru tlumení. Jakmile byste ale s takovou botou vyrazili do terénu, pak jí velmi rychle zničíte a na techničtějším podkladu budou boty nepříjemně nestabilní a pocitově nespolehlivé.
