Českému sportu vládnou úspěšné ženy. Za pár let mezi ně možná bude patřit i triatlonistka Iveta Fairaislová. Pokud vám její jméno nic neříká, nic to neznamená. Vždyť kdo před deseti lety znal Ledeckou, Koukalovou nebo Samkovou? „Že bych jednou patřila mezi ně? Zní to krásně,“ zasní se 19letá reprezentantka a patronka aplikace Superlife.
Triatlonový trénink je extrémně náročný nejen fyzicky, ale kvůli kombinaci tří disciplín také časově. Jak se vám daří vše skloubit a jak vlastně vypadá váš běžný den?
„Letos budu maturovat na gymnáziu, takže nemám praktický žádný volný čas. Třikrát týdně vstávám v pět hodin. V šest mi začíná plavecký trénink, odkud jdu do školy. Nemám individuální studijní plán, a tak ve škole nemám žádné úlevy. Po škole mám další trénink – běh nebo kolo. K tomu ještě posilování. Od devíti do jedenácti večer se připravuju do školy. Spát chodím v půl dvanácté. A ráno zase vstávám na trénink. Je to náročné, ale už jsem si zvykla.“
| Jak trénuju |
|
ÚNOR 2018 kolo: 400 km (trenažér) |
Podporují vás profesoři a spolužáci, nebo vám naopak házejí klacky pod nohy?
„Každý učitel je jiný. Jsou tací, kteří nemají sportovce rádi, vůbec je nezajímá, že jsem právě přijela ze závodů a klidně mi hned další den dají test. Někteří naopak přijdou a pochválí mě za to, jak všechno zvládám, a jsou shovívavější. A spolužáci mě podporují.“
Proč jste se rozhodla pro triatlon, který je sice krásný, ale hodně náročný, a na rozdíl od jiných sportů, profesionálové nemají moc šanci se jím zabezpečit do konce života?
„Začínala jsem s plaváním. O prázdninách jsme ale měli volno a já byla hodně akční dítě, tak jsem se nudila. Nedaleko Příbrami, odkud pocházím, se konal dětský triatlon. Podařilo se mi ho vyhrát a říkala jsem si, že mi to docela jde. Pak jsem začala spolupracovat s trenérem a už jsem u něho zůstala.“
Celá řada špičkových triatlonistů začala svou sportovní kariéru plaváním. Takže máte skvělý předpoklad, abyste se jednou zařadila do světové špičky?
„Je pravda, že takto začínalo hodně profesionálů. Ale ve světové špičce už specializace nehraje takovou roli, protože musíte mít na skvělé úrovni všechny tři disciplíny.“
Vaše kariéra se skvěle rozjížděla, ale v roce 2016 jste musela na operaci s kolenem. A po ní následovala nucená tréninková pauza. Neříkala jste si, že by bylo lepší s triatlonem skončit, že vám ta tréninková dřina nestojí za ztrátu veškerého volného času?
„I takové myšlenky mě napadly, ale moc jsem se jimi nezabývala, u mě to bylo spíš naopak. Čím déle jsem nemohla trénovat a závodit, tím větší chuť jsem do triatlonu měla. Bylo těžké vrátit se zpátky do formy, ale když člověk chce, tak to dá. A jakmile jsem loni hned ve své první sezoně po zranění získala stříbro na evropském poháru juniorů a zúčastnila se juniorského mistrovství světa, splnil se mi velký sen.“
Jaké máte další sny?
„Ten největší je kvalifikovat se na olympiádu. Teď mě ale čeká první sezona mezi ženami, a tak se nejprve musím poprat s delšími tratěmi. Ráda bych letos vybojovala nějaký hezký výsledek na mistrovství Evropy.“
Triatlon je trendy sport. Jeho členská základna se rychle rozrůstá a zájem o něj roste. Vnímáte to ve svém okolí?
"Ano, triatlon se zvedá. Když jsem začínala, nebyl u nás v Příbrami žádný triatlonový klub, teď už jsou tu dva. A zvlášť jeden z nich je na tom velmi dobře a má spoustu dětí. Triatlon také dostává čím dál více prostoru v médiích.“
Snažíte se, aby vám to v televizi slušelo?
(směje se) „Myslím, že to nemá cenu řešit, protože člověk je při závodě tak vyřízený, že je rád, že žije. Nikdy mě moc nezajímalo, jak při závodě vypadám, nicméně voděodolná řasenka to jistí…“
Když se rozhodnu, že bych chtěl začít s triatlonem, jak mám postupovat?
„Doporučuji spojit se s někým, kdo triatlonu rozumí. Všechny kluby rády přivítají nové členy. Minimálně zpočátku je lepší, když je člověk někým vedený, protože trénink je náročný a hrozí při něm zranění z únavy nebo přetížení. Začátky by měly být opatrné.“
Jaké je triatlonové prostředí – přátelské, nebo v něm vládne velká rivalita?
„V tomhle je triatlon super! Přechod k triatlonu mě utvrdil v tom, že šlo o správné rozhodnutí. Máme skvělou partu, ve které si všichni pomáhají a podporují se.“
| Můj den |
|
5:00 budíček |
