Na rokycanském rodákovi byla v cíli dobře patrná spokojenost s tím, jakou práci odvedl na trati. Byl rád, že se mu návrat do Nového Města na Moravě, kde dojel na mistrovství světa před dvěma lety čtvrtý, povedl.
"Nové Město na Moravě... Tohle je pro mě víc než Tour de France. Jsem hrozně šťastný, že jsem zase tady. I když nevím, jestli jsem zažil vůbec někdy těžší závod. Tady to bylo od zaváděcího kola až do cíle, jak se říká, šrot a mám toho plné zuby. A moc děkuji lidem. Tohle jsem vážně nezažil ani na Tour de France. Proto jsem se taky vrátil," prohlásil Cink.
Start navíc neměl úplně podle svých záměrů. "O tom je to cross country. Buď ten start vyjde, nebo ne. Nebylo to podle mých představ, dá se posunout líp. Z toho 70. místa se dá skočit trochu víc dopředu, ale nevyšlo to. Pak už se mi ale jelo dobře," pochvaloval si Cink.
Možná nejdůležitější však v prvních desítkách metrů bylo, že se vyhnul nepříjemnému pádu. "Byl po mé levé straně, já jsem jel zprava, takže jsem to měl akorát. Pak tam byl ale další naopak zprava, tak jsem tam přejížděl ze strany na stranu a musel vzít dost za brzdy, takže mě to trochu zpomalilo. Ale naštěstí jsem se tomu vyhnul," popsal Cink.
A pak už mu nezbývalo nic jiného, než jet nadoraz celý závod. "Kdybych byl vepředu, možná bych mohl bojovat o pódium, takhle to bylo složité. Byl to těžký závod i proto, že se mi i blbě dýchalo, jak jsem jel hodně vzadu, kde bylo dost prachu. Cíl byl ale do dvacítky, takže jsem spokojený."
Názorně ukázal, jak se má bojovat o každý bod navíc do účtování Světového poháru. "Je to opravdu složité se tam zezadu dostávat. Z nějakého šedesátého místa po zaváděčce do dvacítky, to byl můj cíl. Startovat zepředu, byl by ten výsledek lepší. Jsem spokojený. Asi mi to moc nepomůže, tak o jednu lajnu, což moc není, ale jde to spíš dobrým směrem k příštímu roku," konstatoval Cink.
V umístění mezi první dvacítkou od začátku věřil. "Byl jsem hodně namotivovaný před závodem, takže jsem si věřit i trochu musel. Když jsem ale po startu viděl to první kolo, říkal jsem si, že to bude fakt hodně těžké, ale jelo to tam po skupinkách a lidi mě hnali dopředu, takže jsem to tam docvakl. I díky hodně defektům, to mi taky hodně pomohlo," podotkl Cink.
Adrenalin navíc vytěsňoval únavu, jak předjížděl jednoho soupeře za druhým. "Dodalo mi to motivaci, když jsem musel jet furt doraz. Hodně mě to motivovalo, když jsem každým kolem někoho předjížděl," řekl Cink.
