Květ přitom v 17. minutě původně neuvažoval, že by míč poslal na branku. "Ze začátku jsem nevěděl, co s míčem. Ale pak jsem se všiml, že fouká vítr na gólmanovu stranu a že není nikdo ve zdi, tak jsem se soustředil na to, abych trefil branku," popisoval dvacetiletý příbramský odchovanec. "Po tréninku si občas takhle zakopu, ale že bych to nějak trénoval, to se říci nedá. Něco mě to bude v kabině stát, ale oslava nebude, ta přijde, až vyhrajeme ligu," dodal s úsměvem.
Ačkoli šlo o velmi dobrou střelu, svou roli v tom sehrál i brankář Diviš, který nepředvedl jistý zákrok a míč mu přes ruce propadl do sítě. "Je to samozřejmě můj gól. Bylo to z obrovské dálky. I když to Květ trefil dobře nártem a foukal trochu vítr, takže to uhnulo, jde to za mnou. Není se na co vymlouvat. Klukům jsem se v poločase omlouval," přiznal teplický gólman.
Květ svým gólem korunoval vydařený první poločas Příbrami i svůj vlastní, když dominoval ve středu hřiště. "Odehrál velmi zajímavý zápas a tou svou střelou mě nepřekvapil," prohlásil příbramský trenér Josef Csaplár.
Jenže hned v úvodu druhé půle Teplice srovnaly skóre zásluhou Patrika Žitného a od té doby byl zápas vyrovnaný a útok střídal útok. Skóre se už však nezměnilo. "Nechtěli jsme dostat gól tak brzy, tak nás to asi přibrzdilo. Ale myslím si, že na chycení po postupu do ligy to byl dobrý zápas," řekl Květ.
Ten se spoluhráči nadále prověřoval Diviše, který se ale z chyby v první půli oklepal a spoluhráče několikrát podržel. "Už mám dost zkušeností na to, abych to hodil za hlavu. Každý občas udělá chybu, u brankáře je ta nevýhoda, že každá chyba je průs... Dnes se mi to stalo, ale jsem rád, že jsem to pak klukům splatil," uvedl Diviš.
Jisté brance zabránil zejména po hlavičce Miroslava Slepičky, která byla ještě tečovaná přesně mezi jeho ruce. Ale hlavou dokázal míč reflexivně vyrazit. "On to trefil do Vondráška, míč změnil směr a měli jsme tam velkou kliku, že mě to trefilo na hlavu," oddechl si Diviš.
