S datovou analytikou jste se v našem podání setkali dosud výhradně ve spojitosti s popisem hráčských dovedností. Přestože jsou základy naší společnosti tvořeny především skautingem, stejně tak dobře si umíme poradit také s týmovými metrikami. A také ty často odhalí zajímavé skutečnosti – třeba to, zda herní projev vašeho oblíbeného klubu zůstává ve vzorku několika sezon podobný, nebo se s každou další výměnou trenéra od základů změní. Zkrátka jestli má pevně nastavenou týmovou filozofii. S tou se většinou setkáváme u nejslavnějších světových klubů, tudíž leckoho možná překvapíme tvrzením, že je něco takového tu a tam k vidění také na tuzemských trávnících.
Jako dobrá ukázka nám poslouží tým Liberce a jeho jasně nastavený a funkční systém založený na atletičnosti, důslednosti v defenzivě a vysokém presinku, který je na stadionu U Nisy k vidění již dlouhou řadu let napříč érami Jaroslava Šilhavého, Jindřicha Trpišovského, Davida Holoubka a současného trenéra Zsolta Hornyáka.
Jednou z největších zbraní a zároveň poznávacím znamením současného severočeského výběru je již zmíněný vysoký presink. Údaje v naší databázi odhalují, že výše už rozehrávku soupeře napadají pouze obě pražská „S“. Průměrná pozice pro zisk míče se u Liberce a Sparty pohybuje okolo 55 metrů, u Slavie dokonce ještě o metr výše. Na samém chvostu se v minulé sezoně s 48,7 metry umístila Dukla Praha, zatímco ligovým průměrem je vzdálenost 52,2 metru.
Definitivní stvrzenkou jsou údaje modelu, který prozaicky nazýváme „High press“. Pomocí něj sledujeme počet úspěšných odebrání míče, zachycení přihrávky a získání volného míče na 48 až 105 metrech hřiště. Takových akcí Liberec v minulém ročníku zaznamenal třetí nejvyšší počet a kupříkladu před třemi lety zdaleka nejvíce z celé soutěže.
Liberec při presinku získá míč
V takovém případě se snaží o co nejrychlejší založení útočné akce. Jeden z našich časových modelů sleduje, jak dlouhá doba průměrně uplyne od chvíle, kdy daný celek získá míč, až po střelu na branku, která jeho nabytím vznikne. V uplynulé sezoně byl tento interval 203sekundový, přičemž mluvíme o třetím nejlepším výsledku ligy – druhá Sparta střílela v průměru po 199 sekundách od zisku míče a všem utekla Slavia s jejími 148 sekundami. Nejhorším výsledkem je 342 sekund v podání Bohemians. A jedna malá odbočka – v ročníku 2017/2018 anglické Premier League vládlo trio ve složení Manchester City (185), Tottenham a Liverpool (oba 187).
Liberec zároveň pravidelně patří mezi celky s nejvyšší četností střelby: během uplynulých tří sezon na bránu soupeře vyslal průměrně 12 pokusů. Bohužel však také platí, že to s jejich efektivitou není kdovíjak slavné. Liberečtí hráči se opakovaně pohybují v těch nejnižších patrech statistiky průměrné vzdálenosti střely, a to přibližně s 20 metry. U nejlepších celků mluvíme o 17 metrech, což se sice zprvu nemusí jevit jako podstatný rozdíl, vězte však, že s narůstající vzdáleností se šance na vstřelení branky snižuje skutečně dramaticky.
Ačkoli tým poměrně hojně centruje do vápna a je schopen s nadprůměrnou četností dostávat míč do tzv. danger zone, ke střelám z tohoto prostoru se příliš často nedostává, což je další důvod pokulhávající produktivity. Méně branek než Liberec v nynější sezoně nastříleli již pouze poslední Dukla a čtrnáctí Bohemians.
Liberec při presinku propadne
Zatímco v ofenzivě je stále co zlepšovat, z hlediska obranné fáze hovoříme o jednom z nejzdatnějších celků FORTUNA:LIGY. Pokud jsme o několik odstavců výše poukazovali na nízký interval mezi získáním míče a následnou střelou, je třeba zdůraznit, že Liberec prokazuje svoji kvalitu také v opačném gardu.
Změřit totiž analogicky dokážeme rovněž to, jak lehce se do střeleckých příležitostí dostává soupeřící tým. Časový model ukazuje, že absolutního ligového vrcholu dosáhl Slovan v uplynulém ročníku, kdy čelil střeleckému pokusu průměrně až po 327 sekundách (sekvence nabytí míče-ztráta-střela). Nejedná se přitom o žádný statistický výstřelek, neboť se o rok dříve pohyboval na úrovni Sparty a před dvěma lety už byla lepší pouze Plzeň.
Ačkoli tým v uplynulé sezoně obsadil mimopohárovou šestou příčku, menší počet pasů do své šestnáctky už soupeřům povolila pouze Slavia, která si každý zápas musela poradit přibližně s 11 takovými situacemi. O druhé místo se společně s Libercem podělila Sparta, do jejíhož vápna směřovalo v průměru 13 přihrávek. Nelichotivým historickým maximem z posledních pěti sezon je výkon Baníku (2015/2016) a 25 přihrávek na zápas.
V takovém případě přijde vhod schopnost čtení hry, která je u tamních hráčů na velice dobré úrovni. Pádným důkazem budiž to, že stopeři Ondřej Karafiát s Tarasem Kačarabou aktuálně patří mezi top desítku hráčů s nejvyšším počtem zachycených přihrávek. A mluvíme-li o týmu jako celku, v úspěšnosti těch rozdaných už je na tom lépe pouze mistrovská Plzeň...
„Příčinu nízkého počtu prohraných hlavičkových soubojů ve vlastním vápně bych rozhodně hledal v samotné filozofii klubu. Cílem Liberce je kontrola přechodových fází – a to jak do ofenzívy, tak i do defenzívy –, ve kterých se z hlediska hráčských profilů (rychlostní a atletické typy) cítí nejlépe. Vysvětluje to mimo jiné obrovské množství střel a rychlost útočných akcí,“ myslí si Jurij Dinaburskij, současný videoanalytik pražské Dukly.
„Z vysokého postavení hráčů, atletismu a kondice plyne obrovský tlak na míč v okamžiku po ztrátě – counterpressing je logickou součástí jejich herního modelu. Soupeř se zkrátka nesmí dostat do připraveného centru (adekvátní doplnění vápna není během rychlé akce možné), což se pochopitelně odráží na jejich úspěšnosti,“ dodává expert, jenž v libereckém realizačním týmu v minulé sezoně působil.
Týmové modely poskytují stejně jako ty hráčské široké spektrum využití od předzápasových analýz až po dlouhodobá sledování. Neliší se ani výhody, mezi které patří mimo jiné objektivita, vysoký počet informací a objem sledovaných dat. Co by při klasickém skautingu zabralo desítky hodin strávených u videa, dokáže datová analytika odhalit za zlomek tohoto času.
Nadále však platí, že nejlepších výsledků dosahují ti, kterým se podaří oba modely co nejefektivněji skloubit dohromady. A vy si z našeho dnešního článku můžete odnést třeba také to, že ačkoli se fotbal hraje na góly, díky své úžasné komplexnosti nabízí mnoho zajímavého také v mnoha dalších aspektech hry.
Související články
