Sobota 7. března 2020 večer. Nové Město na Moravě. Tribuny zejí nucenou prázdnotou, když se do prostoru cíle donesou stupně vítězů. Kolem nich se utvoří kruh dobrovolníků. A na nejvyšší místo si stoupne sedmatřicátník s ošlehanou a zarostlou tváří. „C´est la vie, Boušek jede dál, naposledy,“ zní na kytaru předělaná pecka Karla Gotta a biatlonový tvrďák se dojatě usmívá. Byť tentokrát nemá vzácně daleko ani k slzám.
S Michalem Šlesingrem odchází gigant staré školy. Jako by byl solí biatlonu. A soli je, jak ví už i král Já První, vždy zapotřebí. Nebylo se proto co divit, že to Ondřej Rybář ve studiu ČT neustál, a když o něm měl mluvit, raději z přenosu, celý naměkko, odešel. Co vše s ním zažil. S ním nebo Jaroslavem Soukupem. Ještě Ondřej Moravec a tato velká generace už bude definitivně pryč.
Byly to časy, kdy tiskové konference probíhaly v malých prostorech, biatlon byl stále tím podivným sportem myslivců na lyžích a nováček, který byl povolán do SP, si musel s sebou vzít i šití, aby si na jednu z mála nafasovaných souprav připevnil nášivky s týmovými sponzory.
Mimochodem, on prý tou dobou platil za tu nejlepší „švadlenku“. A závodníka jakbysmet.
Tam, kde měl Ondřej Moravec po přechodu k elitě pomalejší rozjezd, Šlesingr, juniorský mistr světa, vylétl raketově. Už ve 24 letech urval dvě medaile na MS. Proháněl Oleho Einara Björndalena nebo Raphaëla Poiréeho a dlouhé roky byl ústřední tváří české reprezentace. Měl stejný potenciál jako jeho týmový parťák z Letohradu (Moravec), jenž se letos stal rekordmanem v počtu medailí z vrcholných akcí. Jenže ho v klíčových momentech zrazovalo zdraví.
Pamatujete? Na domácím MS 2013 nebo hlavně na OH v Soči 2014 – přesně v momentech, kdy se tvořil český boom, vždy smolně laboroval. Dosáhl toho dost? Ano. Mohl dosáhnout ještě víc? Ano.
I tak ale v 19 sezonách sesbíral kompletní medailovou sbírku z MS a v SP odjel 422 závodů, v nichž získal šestnáct pódií a celkem i víc bodů než Gabriela Koukalová. A ještě jedno u něj bylo charakteristické. Byl to živel.
S přílišnou korektností si nikdy nelámal hlavu, na rovinu pálil (často i s jadrnými slovíčky), co si myslel, a pro svůj názor měl vždy lavinu argumentů. Představte si ho a sportovního ředitele Ondřeje Rybáře v diskuzi a máte na světě střet argumentačních obrněnců. Vždy ale ve vší férovosti! A jak řekl Michal Krčmář: „Byl to kamarád, který by za vámi přijel i ve dvě ráno.“
Stejně tak se stal v minulých letech i jedním z aktérů bojujících za přísnější potírání dopingu, což ho též stálo energii a asi i ovlivnilo v koncentraci na některé důležité závody. „Jenže jsou věci, které člověk musí brát tak, že je třeba je udělat, a na úkor toho něco obětovat,“ vyznal se.
Kde se vzala přezdívka Boušek, ani sám neví, snad někdy v období školy. A adrenalin v žilách pro něj byl drogou. Parašutismus, plavání se žraloky nebo vyrazit s jachtařem Milanem Koláčkem do rozbouřených vln? Nic mu nebylo cizí. Jen nežít ve stereotypu. A ať už hrál s ostatními ve volném čase poker, fotbal na playstationu nebo stavěl dům z karet, rovněž k tomu přidával svůj specifický humor. Člověk si před ním nemohl být ničím jistý.
Pamatuji si i na jedno povídání před OH v Soči, kdy i Moravec, s nímž se znal ze školy, vzpomínal, jakým byl Šlesingr vyhlášeným hackerem, který ve snaze dostat se zdarma na internet, prolomil i učitelské heslo. „Ale pak to prasklo, protože se člověk prosíťoval až k ředitelskému počítači. Nám šlo ale o bezplatný internet, ne o přepisování vysvědčení,“ hájil se s úsměvem. IT technologie jsou nyní jednou z cest (mimo té biatlonové), kterou může po kariéře jít.
Jako jeden z prvních biatlonistů si vytvořil vlastní internetové stránky nebo aktuálně rozjel elektronický tréninkový deník, který slouží mladým sportovcům (do toho papírového prý zapomínal často zapisovat). Za těch 19 let stihl nejen zanechat spoustu odkazů na trati, ale i mimo ni.
A tak ve chvíli, kdy mladíci Jakub Štvrtecký, Vítězslav Hornig, Mikuláš Karlík a Ondřej Mánek představují naději, že by mohli být stejně talentovaní a časem úspěšní jako kdysi on, mají všichni, také díky Šlesingrovi, jednu výhodu. Daleko lepší podmínky zázemí na profesionální biatlon, než měl kdysi v začátcích tenhle srdcař.
Témata:
sport, Ivo Pospíšil, Internet, Česká televize, Soči, biatlon, Michal Šlesingr, Gabriela Koukalová, Ondřej Rybář, Ondřej Moravec, Ole Einar Bjørndalen, sůl, Sport na Heureka.cz
Související články
