Sáhnout na Radka Dudu, to není jen tak. Odezva se vždycky najde. Tak jako teď. Jeho nejnovější flastr se opět neobešel bez komentářů. Rtuťovitý forvard za přísným trestem vidí hned ředitele extraligy Josefa Řezníčka. Říká, co si myslí. A já se bavím. Zase, znovu. Díky za to.
Je to vážně „kocour“. Radek Duda by asi v diplomacii nepochodil. Prokazatelně minimálně v minulosti lhal. Současný reprezentační trenér je podle něj šišla. Petr Nedvěd ho chtěl učit lízat led. Nicméně všechny tyhle hlášky jsou ty, které se vyprávějí. Které v hokeji zlidověly.
Plzeňský forvard prostě baví. Autoritu uznává možná v případě, že je s ní spojeno jeho jméno. Jinak bere spravedlnost do svých rukou, má svůj vlastní výklad hokejových i společenských pravidel. Zápasy s jeho obsazením mají grády, stejně tak rozhovory.
I ten nejnovější. Pojednává o pěti zápasech pauzy pro ostrého hocha Indiánů. Odsouzený se brání. Obviňuje ředitele extraligy Josefa Řezníčka, že ho penalizuje za dávné spory. Ti dva se jaksi neshodli při společném působení v plzeňském dresu.
Otázka zní, zda taková obvinění nejsou nyní za hranou. Zda to není jen tahání špíny z prádelního koše. Pro mě ne. Jen ať si mistr Duda řekne své. Pak už je na každém, ať ho soudí. Jen mu nejde odpárat, že jde znovu a znovu se svou kůží na trh.
Řezníček i komise Karla Holého mají k dokonalosti daleko. S tím bych naprosto souhlasil. Stoprocentně se jim dá přiznat podíl na zlepšení jména extraligy v posledních sezonách. Ale bez chyb jim to taky nejde.
Kontroverzní jsou tresty za simulování, kontroverzní jsou výroky sudích. A pokud se jedná o tresty pro rozhodčí, tak ty jsou vysloveně směšné. Nedivím se pak Dudově frustraci. Má na ni absolutní právo.
Jeho zákrok na Holce byl z těch drsnějších, ale aby musel stát takřka desetinu základní části mimo hru? Nesouhlasím. Ani nějaká slova o recidivě mě nepřesvědčí. Ve srovnání s René Hradilem, který sice nosí pruhovaný dres, ale pravidla nezná… Je to drsné.
To, co by si mnozí mumlali pod vousy a přecházeli taktickým mlčením, tenhle divočák propálí přes zuby maximální rychlostí. K radosti svých příznivců i odpůrců. První mu slova podepíší, druzí se mu vysmějí jako klaunovi.
Já se při čtení pobavím. Na chvíli se vymaníme ze sportovních frází, byť ty jsou často ze své podstaty pravdivější než výpady čtyřiatřicetiletého útočníka. Jeho květnatá a o anglické výrazy obohacená slovní zásoba je kouzelná.
Pokud byste měli náladu na další netradiční rozhovory z doby nedávné, pak vřele doporučuji Marka Ivana (Hovoří se i o jeho synovi Ivanovi. Ivanovi Ivanovi...) a klokana Lombarda (Exmaskot Bohemky, teď gólmanská hvězda!).
