Čtyři roky? Bezcitný trest. S Vondroušovou zacházejí jak s kulturistou na steroidech
KOMENTÁŘ JANA JAROCHA | Ta obava se šířila zákulisím dlouho. Tenisové autority si budou chtít napravit reputaci po mírných dopingových trestech pro Jannika Sinnera s Igou Šwiatekovou a udělají z Češky Markéty Vondroušové exemplární případ. Tak se i stalo. Čtyři roky jsou mnohonásobně víc než Italovi tři měsíce a měsíc pro Polku. Když skutečné pozitivní testy vyváznou se zlomkem trestu oproti odmítnutí zkoušky, je něco špatně.
„Ti hráči sice měli pozitivní test, ale vysvětlili, jak se jim látka do těla dostala, a dokázali na základě faktů a vědeckých důkazů doložit, že to bylo neúmyslné,“ argumentovala výkonná ředitelka ITIA Karen Moorhouseová.
Vondroušová takový luxus nedostala. Odmítla jsi zkoušku, jsi podle našeho rigidního výkladu podvodnice nejtvrdšího ražení. Argumentuje se tím, že nepodstoupení testu se nikomu nesmí vyplatit a výchozí bod pro sankci musí být stejný, jako kdyby měl sportovec pozitivní nález.
Tohle je zcela bezcitný přístup, který nebere ohled na nic. S pětadvacetiletou tenistkou, která nikdy v kariéře neměla pozitivní test, se zachází jak s kulturistou na steroidech. Přitom se provinila hlavně hrubou neznalostí pravidel a tím, že v afektu vyhodila od vlastního prahu komisařku.
Ano, i to je těžko omluvitelné, nějaký trest, snad i dvouletý, přijít musel. Ale čtyři roky? To je vražda kariéry v přímém přenosu, ortel bez empatie i kontextu, který nabízí čistá minulost šampionky.
Verdikt nad Vondroušovou bohužel působí spíš jako ukázka moci instituce než jako spravedlivé očištění sportu.
