Stadion nese název toho místa, na jakém se touto dobou nejspíš nachází každý slávista. Vyhrát na posledním mistrem a lídrem tabulky 4:0, to je prostě „sešívaný“ ráj. Existuje ale důvod, proč se z Edenu rychle vrátit na zem, a taky z pohledu Viktorie, proč by se na západě nemuseli a zřejmě ani nebudou hroutit.
Slavia se s Viktorií srovnala na osmnácti bodech. Jestli je na něco brzo, tak na debaty o titulu. Nicméně v minulé sezoně se už v podstatě na podzim rozhodlo o plzeňském triumfu, tak proč se o tom nezmínit aspoň trochu.
Červenobílí v sobotním utkání ukázali tři věci:
Měli hmatatelnou obří motivaci a touhu soupeře převálcovat. Bylo to očividné.
Za druhé svůj herní způsob, zdá se, zdokonalují s takovou efektivitou, že Západočechy předhánějí v přímočarosti, v ladnosti a důrazu jít do koncovky.
A za třetí, což souvisí s předchozím, lépe se štelují na povznesení na evropskou úroveň. Tohle byl zápas, který rozhodně Viktorii varuje před duely s Realem Madrid, AS Řím a CSKA Moskva.
Ovšem z plzeňského pohledu může jít také o zavádějící signály. V zápase šli hosté do manka rychlým gólem, a brzy si nechali napálit i hloupou červenou kartu, navrch penalta na druhou...Viktoria v ten moment zápas opustila. Odešla z něj emocemi a zápalem, z jejího projevu se zdálo, jako by se smířila s porážkou.
Je totiž pravda, že do konce soutěže zbývá ještě velká většina zápasů z celého programu, a pokud se bude Západočechům dařit vyhrávat jako doposud, byť s herními výhradami, mají pořád všechno ve své moci. Poslední sezony zkrátka ukazují, že výběr Pavla Vrby umí najet na vysoký výsledkový standard, nekolísat, a tím pádem hlavní rivaly v tom tempu utavit.
A právě tady se vracíme ke Slavii. K mužstvu povzbuzenému velkým vítězstvím. Jenže právě červenobílí pohledem delšího časového horizontu ještě stále patří k tomu zbytku ligových týmů, kteří sem tam zakopnou. Tím třeba dovolili Viktorii udělat si v minulé sezoně drtivý náskok. Jestli si Slavia má něco z vynikajícího výkonu vzít, tak kromě právě povzbuzení hlavně to, že se musí ustálit po výsledkové linii. Jedině tak utahá soupeře, který utkání, v nichž je označován za favorita, „nějak“ prostě zvládá.
A tady zase zpátky k Viktorii. I když má velké rezervy ve hře, je pro svůj slušný standard stále jedním z favoritů na titul.
Tohle bylo především utkání, které všem slávistům udělalo nádherný večer, víkend, nebo možná i celý týden. Ale tím to všechno vlastně teprve začíná.