Hokej (místy) trpěl. Ale pokud to má přinést zlepšení, stojí to za to | iSport.cz
Jiří Punčochář
22. listopadu 2014 • 08:51

Hokej (místy) trpěl. Ale pokud to má přinést zlepšení, stojí to za to

Extraligový rozhodčí Petr Lacina
TOP VIDEA
Smutek i slzy... Kellnerová na Prague Playoffs závodit nebude. Představí se ale jako ambasadorka Smutek i slzy... Kellnerová na Prague Playoffs závodit nebude. Představí se ale jako ambasadorka
TOP momenty extraligy: Sparta už čtvrtá a rekordman Gulaš TOP momenty extraligy: Sparta už čtvrtá a rekordman Gulaš
VŠECHNA VIDEA ZDE

První extraligové kolo, pískané v pátek podle „nových“ trendů, přineslo očekávatelný jev: na většině stadionů kvanta vyloučených a po zápasech slyšíte rozpaky: jestli se takhle bude pískat, budeme z hokeje dělat bramboračku… ale ono to nebude tak horké, jak to v pátek třeba v Brně (poměr trestů 11:12) nebo na Slavii (13:10) mohlo vypadat.



Abych to zkrátil: ten večer bych s chutí pozval brněnského útočníka Němce na jedno. Vůbec ne proto, že pět minut před koncem zápasu svým gólem přihrál tři body Kometě za výhru nad Karlovými Vary, ale že zajistil ukončení zápasu po šedesáti minutách. Bez prodloužení. Jsou zápasy, u kterých si přejete, aby trvaly třeba do rána, nemůžete od nich odlepit oči, ale tenhle k nim nepatřil.

Kromě (pochopitelné) obranné taktiky hostů to bylo taky kvůli sledování dvouciferného počtu vyloučených na obou stranách. Třiadvacet menších trestů je na jedno utkání dost. A že se o některých z nich dalo polemizovat, to není kritika, ale fakt. Vsadím se, že rozhodčí, polekaní současným průvanem, raději pískali dřív než později. Padni komu padni.

Nebyla to jen otázka jednoho utkání. Rozpaky byly cítit v Olomouci, kde takový matador jako Jiří Dopita krčil rameny nad nejednotným metrem, Liberec to se Spartou na tresty „uhrál“ vysoko 9:9… a tak by se dalo pokračovat. Je to vlastně klasika. „Přísný“ trend nevidíme v hokeji poprvé a tohle jsou jeho porodní bolesti. Než si oči rozhodčích navyknou novému prostředí, budou vypadat jako člověk, zavřený v naráz zhasnuté místnosti – taky se bude motat tak, že kopne do každé vázy a každé nohy od stolu, kterou potká, než se rozkouká.

Ale zorientuje se, a to čekám i od extraligových arbitrů. Ostatně i od hráčů. Že budou počty vyloučených sahat k desítce, s tím se dá žít, pokud to bude jen nejnutnějších pár kol na seštelování mířidel. Během té doby budou oprávněně očekávat nejen kritiku, ale i pomocnou ruku od těch důležitějších aktérů zápasů, a to od hráčů.

Je totiž trochu nespravedlivé rozhodčí hned po prvních pokusech o spravedlnost plísnit. Možná už je zapomenutý vývoj z NHL, kde se snaha vymýtit z hokeje hákování a držení v první fázi promítla tak, že zápasy vypadaly jako krasobruslení a i tak se vylučovalo jako na běžícím pásu. Zápasy, kde třeba sedm hráčů jednoho týmu putovalo v jedné řadě na trestnou lavici, nebyly výjimkou. Divili se všichni, na NHL se načas přestalo dát koukat, ale přineslo to požadovaný efekt. Zápasy jsou od té doby čistší, protože hráči si dali říct.

V extralize by se dál mělo mluvit o sporných verdiktech ovlivňujících výsledek, a že i takové se v pátek daly najít. Třeba ve Zlíně se diskutovalo o tom, jestli před jedním z plzeňských gólů neměl být pískán Hollwegovi faul na Žižku. Tohle stojí za zasednutí k videu.

Realitu však vidím takovou, že s muži v pruhovaném to bude běh na delší trať. Než si hráči zvyknou, že jim můžou důvěřovat, než je začnou brát jako spravedlivou autoritu, to nějakou dobu potrvá. V současné době vidím možnost okamžitého kroku hlavně od nich. Přestaňte si pomáhat fauly a vylučovaní budete méně, to by měl být vzkaz k nim.

Jak ostatně odpověděl i zmiňovaný Vojtěch Němec na otázku, jestli se po nastolení přísnějšího trendu dřív „uklidní“ hráči nebo rozhodčí. „Hráči. Nikdo nechce být vylučovaný, aby za to byl seřvaný od týmu, protože vyloučením ještě nikdo svému týmu nepomohl.“

Pod to se podepíšu.

 
Články odjinud


Články odjinud