Dnes nezačnu fotbalem, byť to s ním také úzce souvisí. Milan Hnilička se zúčastnil nelegální oslavy v Teplicích. Vůbec nechci předsedu Národní sportovní agentury obhajovat, je totiž jasné, že v téhle složité covidové době by si účast na jakési pofiderní oslavě neměl dovolit. Mrzí mě to, štve mě to. Jsem z toho dost „na hniličku“.
Víte, stojím si za tím, že sport konečně dostal do svého čela dobrého člověka. Neslyšel jsem na něj nic extra špatného, k uším se mně dostávala spíš slova chvály. Že je pracovitý, má zájem spolkům pomoct.
Překousnu i to, že údajně je víc na straně hokeje než fotbalu. Je to ale logický, vždyť je to olympijský vítěz z Nagana. Hokej hrál na špičkové úrovni. Nevypadá na podvodníka, má takový nevinný kukuč.
Jenže, co se stalo, nejde omluvit. Zachoval se jako vůl, Milana by to mělo stát místo. Bez diskuse. Země je ve složité situaci, umírají lidé, podnikatelé krachují, jsme zavřený doma, nikam pomalu nesmíme, ale evidentně to platí jen pro některé.
To, co Hnilička provedl, je nestoudnost. Přitom jsem měl pocit, že svoji roli myslí dobře, chápe ji, chtěl vyhovět všem. Z druhé strany bych si klidně dovedl představit na této pozici
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
Už mám předplatné.
Přihlásit se
