Téměř třetina hráčů NHL pochází z Evropy, nejdéle sloužícím kapitánem je slovenský bek Zdeno Chára, Columbusu šéfuje finský generální manažer Jarmo Kekäläinen, český rozhodčí Libor Suchánek pracuje pro elitní soutěž na full-time job. Jediná pozice, která je Evropany neobsazena, je poněkud překvapivě místo kouče. Už od roku 2001. Může jednou být trenérem v NHL třeba Patrik Eliáš, který se pro zbytek sezony stal zvláštním asistentem u týmu New Jersey?
Když v říjnu 2001 dostal Ivan Hlinka po pouhých čtyřech zápasech (a porážkách) nové sezony padáka v Pittsburghu, asi málokdo čekal, že minimálně dalších osmnáct let si NHL na místech hlavního trenéra vystačí s Kanaďany a Američany.
Evropský hokej byl na jaře 2000, kdy smlouvy v zámoří podepsali Hlinka a jeho finský kolega Alpo Suhonen (Chicago), na vzestupu. Medailové pozice na turnaji století v Naganu ovládli Evropané, světovým šampionátům dominovali Evropané, nejprestižnější trofeje v NHL získávali Evropané. I hrdá Kanada musela uznat, že na evropském hokeji něco je. Zdálo se být samozřejmé, že trenéři ze starého kontinentu budou plynule přicházet do elitní zámořské ligy.
Kdepak. Ani náhodou. Pokud nepočítáme Ralpha Kruegera, který se sice v Kanadě narodil, ale téměř celou hráčskou kariéru strávil v Německu a přes rakouský Feldkirch a švýcarskou reprezentaci se krátce dostal až k práci hlavního kouče Edmontonu (2012/13), tak musíme konstatovat, že Evropa po počátku milénia vyklidila pole. V NHL se mihlo pár asistentů – a jinak nic.
Jak je to možné? Zvlášť když na jiných pozicích si Evropané vybudovali v zámoří respekt a aktuálně sedm týmů má evropského kapitána, ačkoli ještě před 15-20 roky se věřilo, že mužstvo může ke Stanley Cupu dovést pouze tvrdý a odolný Kanaďan, sem tam nějaký Američan?
Opustit mantinely myslitelného
Především si přiznejme, že zámoří je aktuálně v hokeji větší inspirací pro Evropu, než že by tomu bylo naopak.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit