KOMENTÁŘ LUKÁŠE TOMKA | Čísla nakažených prudce rostou, země je z větší části zavřená, nicméně nejvyšší fotbalová a hokejová soutěž by se opět mohly začít hrát. Dává tohle nějakou logiku? Odpověď je ANO, byť někomu to může na první pohled připadat jako protimluv. Jaké jsou argumenty?
Pokud budou obě soutěže probíhat za přísných bezpečnostních opatření, která už od srpna FORTUNA:LIGA dodržuje, neznamená jejich otevření žádné zásadní nebezpečí pro epidemiologickou situaci v Česku. Samozřejmě je hloupost si myslet, že se COVID této bublině zcela vyhne. Nevyhne. Nicméně zkušenost opakovaně testujícího se fotbalu je naprosto jasná: při dodržování opatření je v této komunitě koronavir pod daleko větší kontrolou než v běžné populaci.
Další důvod pro udělení výjimky najdete v tvrdých datech, ne v pocitech. A co z čísel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vyplývá? Mimo jiné to, že při sportovní aktivitě (včetně té výkonnostní či rekreační) se v průběhu celé pandemie nakazil z pohledu absolutních čísel zcela zanedbatelný počet lidí. Konkrétně je sport v tomto ohledu až na 12. místě. S jedním procentem z celkového počtu případů daleko za nákazou na pracovištích, v rodinách, ve školách, ve zdravotnických zařízeních či při zahraničních cestách (viz tabulka dole).
Třetí podstatná věc? Epidemiology a zdravotníky nyní straší především nákaza rizikových skupin společnosti. Protože právě u těchto lidí je větší pravděpodobnost, že budou potřebovat nemocniční péči a mohou tak ohrozit stabilitu zdravotnického systému. Trénovaní sportovci v plné síle však do této skupiny zcela jednoznačně nepatří.
Čtvrtý důvod? Sport patří k důležité části společnosti i její ekonomiky. Jeho zavření (stejně jako v jiných oborech) může mít v budoucnu devastující následky nejen pro sportovce, ale pro celý segment ekonomiky, která je na něj napojená. Takže umožnit dvěma největším tuzemským ligám (a v co nejbližší budoucnosti samozřejmě i těm dalším) alespoň částečný návrat do života, má i tento rozměr.
A poslední argument? Říká se, že kdo si hraje, ten nezlobí. A toto heslo se nyní dá směrem k fanouškům rozšířit ve smyslu: kdo se dívá, ten nezlobí…
Takže pokud nyní ministr zdravotnictví Roman Prymula profesionálním soutěžím výjimku udělí, nebude to určitě rozhodnutí hazardéra. Naopak to bude krok ministra, který se v tomto případě konečně řídí daty i zdravým rozumem. Prymula totiž už jednou hodil ve sportu nesmyslně všechny do jednoho pytle, když v případě F:L nevzal v potaz přísná opatření, která si liga sama už v srpnu nastavila. Teď by měl svou chybu napravit, pokud k tomu tedy ještě bude mít příležitost...
|
||
Pracoviště | 38,9% |
Rodina | 21,8% |
Běžné aktivity | 14,5% |
Hromadný výskyt (cluster) | 6,4% |
Základní škola | 4,8% |
Střední škola | 2,6% |
Zdravotnické zařízení | 2,5% |
Import ze zahraničí | 2,3% |
Zařízení sociální péče | 1,8% |
Vysoká škola | 1,7% |
Ostatní školství | 1,6% |
Sport (včetně amatérského) | 1,1% |
Poznámka: data jsou k 17. říjnu, jejich zdrojem je Ústav zdravotnických informací a statistiky |