Začal s tím před pár dny trenér a manažer hokejových Pardubic Pavel Rohlík. Poprvé to znělo sympaticky, podruhé už méně, a když to řekl potřetí, člověk už mu tu upřímnost nevěřil. O co jde?
Prohrálo se a Rohlík, který zoufalém rozjezdu sezony vyhodil trenéra Petera Draisaitla a katapultoval se na střídačku sám, na tiskovce prohlásil: „Jsem za to zodpovědný.“ Míněno za porážku a mizerný výkon. Fajn, pokud to tak opravdu cítí. Jenže Rohlík k tomu sebevědomě až arogantně dodal, že tým vyléčí a odvolávat se určitě nebude.
A teď k jednomu kouči v jiném sportu. Fotbalový trenér Sparty David Holoubek nepůsobí jako namistrovanec. Žádný frajer s pusou plnou velkých slov. Přesto mi dnes připomněl Rohlíka. Bohužel.
Po prohraném utkání v Plzni se kritizoval za špatné střídání (nasazení Costy), za špatnou sestavu. Sklidil za to od veřejnosti i novinářů obdivné reakce. Ve stylu: „To je borec, ten se neschovává za fráze a bere všechno na sebe. Čistá duše, výjimka ve zkaženém českém fotbale.“
Po vyřazení se Zlínem v MOL Cupu to přišlo znova. „Zvolil jsem špatnou sestavu, jde to za mnou,“ řekl na tiskové konferenci. Už mi to nepřišlo trefné, upřímné, ani sebekritické. Spíš jako fráze, zaplácnutí prázdného prostoru a pokus o udržení pozitivní image navenek.
Anebo? Anebo je to všechno jinak a Holoubek se opravdu opakovaně netrefil do správné sestavy. Což je docela zásadní chyba a důkaz, že trenérskou intuici ještě nemá v šestatřiceti letech dostatečně vytříbenou.
Pokud má vedení Sparty stejný názor, bublina kolem mladého sympaťáka rychle splaskne. Mířit tak často mimo terč a ještě se k tomu přiznat, to se na Letné netoleruje.
