Před zápasem jsem se ptal sám sebe: Je to s Pardubicemi fakt tak špatné? Pak jsem shlédl 63 minut jejich bitvy s Jihlavou a říkám: Ještě horší! Sebevědomí zavedeného extraligisty, nositele slavné značky, na ledě neuvidíte. Jen hordu chlapů, kteří fakt hodně chtějí, ale narážejí na své bloky. Fráze o tom, že baráž je o hlavě, je letos platná víc než kdy jindy. Na jedné straně uvolnění euforičtí prvoligisté a na druhé zadřené Pardubice.
Nemyslím, že když pošlu hráče Dukly a Dynama do posilovny, že budou Čachotský a spol. zvedat v benčpresu o deset kilo větší váhy a v závodech na rychlost dávat Petru Sýkorovi a jeho parťákům „kolečko“. Přesto to tak v zápasech vypadá. Přiřítí se zezadu, nazvednou hokejku a seberou váhavému soupeři puk. Tuhle scénku jsem viděl v pátek na Horáckém stadionu mnohokrát. Stejného vítěze měla většina přetlačovaných u mantinelu. Pak to vypadalo, že domácí létají a hosté stojí.
Míra úsilí se nedá změřit, ovšem nepochybuju o tom, že Pardubičtí dali do hry vše, co v danou chvíli mohli. Že je to málo, to je zjevné. Jihlava je dnes totiž jinde. Nemá individuálně lepší hráče, ale je to pravý teamwork, který psychika nebrzdí, nýbrž ho pohání. Na rozdíl od Východočechů.
Do konce baráže je daleko, celých deset kol. Aktuálně má však Dukla k návratu do extraligy po dvanácti letech daleko blíž než chátrající Pardubice k záchraně.
Jihlava - Pardubice: Domácí to zvládli! Filip Seman vstřelil vítězný gól, 4:3 po prodloužení
Video se připravuje ...
