Během příštích týdnů či měsíců se má dočkat pohádkového kontraktu. David Pastrňák po životní sezoně v NHL míří mezi hokejové multimilionáře. Pokud budou jeho zástupci hodně šikovnými vyjednávači, před oblíbeným útočníkem Bostonu přistane pořádný ranec peněz, pár stovek milionů korun a kdo ví, třeba zaprší i miliarda.
Bude mu to přáno, tenhle nespoutaný živel je ukázkovým příkladem sportovce, za nímž jdou davy. Mladý, sympatický a průbojný divočák, co si s nějakými konvencemi neláme moc hlavu. Je svůj, nepřetvařuje se, nehraje si na to, co není, nenechává se učesávat žádnou agenturou. Tenhle přístup píše.
Ale právě teď se havířovské žihadlo dostává před nejtěžší volbu dosavadní kariéry. Ještě nikdy neřešil tak ožehavou otázku. V Česku o něj hoří obrovský zájem kvůli mistrovství světa. Kouč Jandač má naprosto jasno, gólového zabijáka potřebuje do Paříže víc než nějakou sůl.
Podle trenérova dřívějšího vyjádření byl Pastrňák ochotný a připravený české zájmy na MS podpořit. „Přece na to nebudu čumět doma na gauči,“ reprodukoval hokejistova slova. Aktuální situace je taková, že manažer Ručinský dostal z Bostonu odpověď, že oslovený potřebuje pár dnů na rozmyšlenou.
Co všechno je ve hře? Byť je na tom zdravotně v pohodě (pokud se to po 84 utkáních sezony dá říci), dvacetiletého bouráka dostihly obavy z eventuálních komplikací kolem tvorby nového kontraktu. Evidentně začíná jít do tuhého.
Pragmatický přístup velí jasně: Neblázni, neriskuj nějaké mistrovství kvůli zranění, tady jde o životní ránu, megakontrakt. Šampionát se hraje každý rok, pojedeš příště, nebo prostě jindy. Až bude příhodnější situace.
Zachovat se takhle, asi by se našla hromada zklamaných příznivců. Za sebe říkám, už jen to, že Pastrňák zvažuje šampionát v období, kdy má před nesmírně lukrativní dohodou s klubem, je v mých očích hodně sympatické a pozitivní gesto.
Eventuální těžší poranění mu při jednáních může zavařit. Stačí utrpět otřes mozku a z blbé náhody se může vyklubat řádný bolehlav kvůli pozastaveným debatám s Bruins. Jasně, svaz mu pro MS vyřídí pojistku na připravovaný kontrakt, ale to není extra východisko.
Zkrátka, pochopil bych, kdyby Pastrňák „národ“ odmítl. V jeho situaci bych se možná zachoval úplně stejně. Přemýšlení ve stylu: Je mi teprve dvacet, teď prostě odmítnu, seberu medvědí jackpot, zajistím se do konce života a pak už budu na nároďák jezdit, kdykoli to půjde, má svoje opodstatnění.
Byť na Pastu nikdo ze svazu nenaléhá, bylo by možná užitečnější nechat ho nyní v klidu, pořídit si do svého obýváku v Bostonu velký sejf na úspory a domluvit se nezávazně na příštích reprezentačních aktivitách. Věřím, že aktuálně nejlepší český střelec NHL by takový přístup druhé strany ocenil.
Ale je tu ještě jeden motiv, který Pastrňákovi nejde ven z hlavy. Je mladý, hladový, chce se hokejem bavit, přijde mu divné stát, když je šance hrát. Nota bene v českých barvách. K tomu připočítejte obdiv českého fanouška, jemuž utkví v paměti upřednostnění reprezentace před tučnou dolarovou zásilkou.
David Pastrňák má v lecčems našlápnuto do pozic, které dosud pevně a neochvějně drží Jaromír Jágr . Příletem do Paříže by váha jeho osobnosti u zdejší veřejnosti stoupla ještě o notný kus víc. Což je pocit, který šustivými papírky nenahradíte.
Tak jak se, Pasto, rozhodneš?
Pastrňákova maminka vypráví: Jaké byl David dítě? Co mu chybělo v cizině?
Video se připravuje ...
Související články
