V Česku podceňovaný, ve Vegas nesmírně platný. Málo se to ví: Hertl je výjimečný
KOMENTÁŘ PATRIKA CZEPIECE | Není to 18letý Tomáš Hertl, na kterého jste po čtyřgólové show nevěřícně hleděli. Jakákoliv zmínka o něm tehdy vyvolávala nebetyčnou pozornost. Postupně v Česku zaplul do sorty podceňovaného, snad až přehlíženého hráče. A přesun do hvězdami nabitého Vegas ten náhled jen podtrhl. Musel se aklimatizovat jako pracant a obětavec, který pro úspěch udělá vše. Pořád dává mraky gólů, stále drží flek v přesilovce. Jen chvil slávy jako v prvním finále vedle blyštivých jmen zase tolik není.
V historickém bodování českých hráčů NHL drží 18. pozici. Má 32 let, takže když protáhne kariéru v zámoří aspoň o pět roků, smí velmi reálně pomýšlet na první desítku. Když mluvíte o Tomáši Hertlovi, bavíte se o nebezpečnějším borci, než jakými v zámoří byli Tomáš Plekanec, Martin Ručinský nebo Radim Vrbata. Zkrátka S-Class, absolutní špička ledovce.
A přitom je na místě se ptát, kam až by vystoupala Hertlova individuální kariéra, kdyby před 12 lety nepřišlo osudové zranění kolene po sprostém faulu Dustina Browna. Bolavá minulost, kterou zčásti odvál čas. I přes dlouhodobý zdravotní problém se Čech zařadil k topu. V době velikána Davida Pastrňáka a teď i Martina Nečase na to tuzemští fanoušci někdy zapomínají.
Roli hraje pochopitelně reprezentace. Výkladní skříň, podle jejíhož obsahu masa často soudí. Hertlovi se v národním dresu vesměs nevedlo, přestože má bronz z mistrovství světa 2022, první medaili po desetiletém půstu. Jistě si vzpomenete na únorový olympijský podnik, kdy se hřmotný centr vyloženě soužil. Možná chtěl příliš, třeba nedokázal načasovat formu. Ale proti tomu, jak ho zná Vegas, byl poloviční.
Dlouhé trápení bez gólu
I na klubové adrese letos bojoval sám se sebou. Pro střelce jeho formátu bylo 29 duelů bez branky mučením. Vždyť ještě v minulém ročníku nasázel 32 gólů, přiblížil se osobnímu maximu. Možná by ho letos býval překonal, jenže závěrečný zásek šanci zhatil a pohřbil. Hertl hledal odpovědi. V sobě, u rodiny, kamarádů, dokonce na YouTube, když si pouštěl sestřihy svých tref.
Léčba zabrala v pravý čas. Hertl rozhodl v prvním finále, už v předchozím průběhu play off dal tři důležité góly, z toho jeden vítězný. A protože je v aktuálním boji o Stanley Cup českým solitérem, má ideální možnost, aby na sebe zaslouženě strhl kužel zářivého světla. Pokud osobní story vyšperkuje triumfem, možná se konečně dočká zaslouženého uznání.
I bez Poháru by mu ovšem česká veřejnost měla aplaudovat vestoje. Podobně nadaní hráči se v naší kotlině nerodí každý den. Ovšem když se tak stane, měli byste si všimnout. Ne vždy však rovnice platí.
