Horší časy ještě mohou nastat. Za mizerný stav českého fotbalu nemohou Koubek ani hráči
KOMENTÁŘ RADKA ŠPRYŇARA | Mistrovství světa skončilo pro český tým po třech zápasech. Skupinový krach není žádným šokem. Světu nestačíme. Nejde o zprávu z jednoho turnaje, byť nejprestižnějšího. Volný pád našeho fotbalu začal zhruba před patnácti lety. Přitom ještě nemusí jít o drtivý dopad na zem. Horší časy, myšleno na úrovni reprezentace, nás ještě mohou čekat. Ač se to po ukázané marnosti v Americe zdá nemožné. Špatně nastavený systém výchovy mládeže, od nejmenších dětí počínaje, podráží hnutí nohy. Pokud jednou za pět let posuneme mezi dospělé jeden výrazný talent, nemůžeme v tvrdé konkurenci obstát. Vina je kolektivní, svést propadák na jedince je nefér. Roční iSport Premium nyní za výhodnou cenu. Ušetříte 445 korun >>>
Česká reprezentace selhala na šampionátu výsledkově, což se může stát. Alarmující je především absence dovedností, které činí z fotbalu nejkrásnější hru na světě. Typický český hráč je urputný, bojovný, takticky uvědomělý, čímž výčet pozitiv končí. Svět se ale řítí jinam, Česku jedoucímu v protisměru se vysmívá.
I nejmenší země na turnaji představily planetě šikovnější hráče, tvůrce hry, kteří umějí pod tlakem precizně ovládat míč a rychle a správně se rozhodovat v maximální rychlosti. Hráče, kteří dovedou v boji opakovaně sprintovat ve vysoké intenzitě. Hráče, kteří umí driblinkem přejít přes tři soupeře, přihrávkou přečíslit řady a zvýraznit šance na vstřelení gólu.
Moderní fotbalista je jednoduše universál vybavený všemi zmiňovanými vlastnosti a mnohými dalšími. Ať se jedná o stopery, krajní obránce, středopolaře, či útočníky. Tímhle směrem nejsilnější země otočily výchovu, a jak turnaj ukázal, kopírují je i ty nejmenší. Jen v Česku děláme řadu věcí opačně, protože si nejsme schopní přiznat realitu.
Fanoušek bude chtít hlavu trenéra, což je v české kotlině po výbuchu standardní způsob, jak změnit fotbal k lepšímu. Ale smysl to nedává. Jistě, Miroslav Koubek nasekal chyby. Ani jemu se turnaj nepovedl. V každém zápase se mohl rozhodnout jinak. Některé trenérské vstupy během utkání vedly k zamyšlení a k otázce „proč trenére?“. Například ponechání trápícího se Douděry v mexickém pekle, zle odhadnutá střídání v zápase proti JAR a k diskusi by byla i řada dalších věcí.
Text pokračuje pod grafikou
Speciálním tématem je nepochopitelně pozitivní hodnocení po druhém zápase, čímž si v tuzemsku snížil vybudovaný kredit, ačkoliv se za svá slova později omluvil. Také se vedly řeči o nesprávně zvoleném tréninkovém procesu.
Po zápase s Mexikem Matěj Kovář naznačil, že v mužstvu nebylo zdaleka vše ideální. I to je vroubek na Koubkově práci a diskuse o jeho případném odvolání, pokud k ní ve svazové centrále po návratu ze základny v Dallasu vůbec dojde, je jistě legitimní.
Coufal vystihl podstatu problému
Čtyřiasedmdesátiletý vyhlášený taktik nese hlavní zodpovědnost za propadák, jinak to být nemůže, mizerný stav českého fotbalu mu ale na hrb nedávejme.
