Nejsem z rodiny první, kdo si zahraje v Praze za tým NHL nebo proti němu. Můj táta nastoupil v roce 1989 proti Calgary Flames, byl to jeho první kontakt s nimi a asi je zaujal, protože ho pak draftovali. Já nebyl ještě na světě, ale za nároďák tehdy debutoval Jarda Jágr. A hraje dodnes…
Mám radost, že to uvidí děda, táta mého táty. Zatím neměl šanci, do Států se podíval jen jednou, když jsem ještě byl na farmě, a to už je taky pár let. Měl stanici na chov dobrmanů, staral se o psy a nevěřil, že by to někdo jiný zvládnul tak jako on. Takže v NHL mě na vlastní oči neviděl, na televizi se však s babičkou koukají pořád.
Po každém zápase od něj dostanu zprávu, ať hrajeme v jakémkoli časovém pásmu. Neskutečné.
O tom, že nás čeká zápas s Chicagem, jsme se dověděli dva týdny dopředu, než to oficiálně oznámili. Napsal jsem všem kamarádům a známým kvůli lístkům. Možná se ještě někdo ozve, v létě očekávám trošku nápor. Když tam budu já s Vorasem a ještě Neuvi, tak možná zaplníme třetinu haly. Nicméně věřím, že převahu v hledišti jako Flyers budeme mít stejně.
S Chicagem nehrajeme často, nedávno jsme tam zvítězili. Oni jsou zajetí na svojí vlně, znají se dlouho. Saad, Kane a Toews si to dávají naslepo, vědí, co druhý provede. To, co předvádějí, je od nich až drzost. A vzpomeňte si, jak nás Kane poslal z posledního mistrovství světa domů. V Chicagu jsme mluvili s Robertem Reichelem, byl se na nás kouknout.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
Už mám předplatné.
Přihlásit se
