Neřešte odskočenou Kanadu, ať si hraje... Teď to vlastně začíná. Bronz je otevřený
KOMENTÁŘ ZDEŇKA JANDY PŘÍMO Z ITÁLIE | Stalo se to, co si čeští sportovní našinci nechtěli připustit. A v hlavě si tvořili vlastní scénáře, proč k tomu nedojde. Proč hokejová reprezentace, naplněná zlatým jádrem z Prahy, kanadského giganta zaskočí a když si sednou všechny okolnosti, třeba i porazí. Program ledního hokeje na ZOH 2026 naleznete ZDE >>>
Ne. Omyl. Hokejový svět se dál točí podle kanadských not. Naplnil se ten realistický scénář, který se dal čekat. Výběr kouče Radima Rulíka nepropadl, to by byl silný a nespravedlivý soud. Upřímně – vyjma amerického týmu momentálně hokejová mapa nedisponuje výběrem, který by mohl Kanadu skolit. Přesněji řečeno, pokud hraje jako proti Pastrňákovi a spol.
Trenér Radim Rulík souhlasně přikývl na dotaz, jestli to byla srážka s dokonalostí. Zámořská velmoc udává tón. Při mistrovství světa, když nemá takový kalibr, se s ní ještě dá měřit. Ale v tomhle složení fakt těžko.
Se současnou Kanadou se dá vyhrát. Ale férově je třeba přiznat, že pouze v případě, že bude mít kriticky blbý den ve stylu Františka Koudelky. Takže nemá cenu z porážky 0:5 dělat tragédii. Už na lednové nominační tiskové konferenci Rulík mluvil o tom, že Kanada je jistě prestižní soupeř, ale úvodní bitva olympiády není ta, která rozhodne o úspěchu.
Jako by tím chtěl říct: Nemá cenu se vyšťavit hned na začátku. Byť jde o sebesledovanější duel. Výkon v jeho očích musí gradovat. Přesně jako při zlaté Praze, k níž už se ve veřejných vyjádřeních nechce vracet, podobné dotazy odhazuje. Ale už jenom tím, že do Milána vzal 19 zlatých hochů, svědčí, že na pražskou chemii vsází.
Zápas ukázal, že Češi prostě nedisponují takovou kvalitou. Bylo by bláhové se tedy do hráčů pouštět, že prohráli s Kanadou. Dělali, co mohli. Byly herní pasáže, kdy s odskočeným rivalem drželi krok. Což je třeba ocenit.
S trochou nadsázky se dá říct, že pro reprezentaci začíná turnaj až teď. Hned v dalších třech dnech se ukáže, jak na tom český hokej je. Myšleno na té TOP scéně. Zlato z Prahy a juniorské úspěchy ukazují, že ne všechno je špatně. Při vší úctě k soupeři je páteční výhra s Francií povinnost. A pokud mužstvo kolem nezdolného kapitána Romana Červenky chce snít o úspěchu, musí porazit i Švýcarsko.
To je soupeř, s nímž se musí rovnat. Tam už není prostor na žádné omluvy. Jestli chce odhodlaná parta bojovat o úspěch, musí už vyhrávat.
I když… Teď přichází kacířská otázka. Co vlastně bude úspěch? Srážka s Kanadou potvrdila realitu, ta si hraje svoji ligu. Dá se čekat, že ve stejných kolejích pofrčí i Amerika.
Zlato tedy visí ve výšinách, do nichž se čeští horolezci sice mohou vyškrábat. Sport je vrtkavý, ale… To by velmoci musely potkat sakra kritické dny. Spíš je třeba řešit – má tým na bronz?
Tohle je cíl, který musí zůstat otevřený. Finsko neoslnilo, ani Švédové zatím nevytáhli ze svého arzenálu všechny zbraně. Český výběr nesmí být po Kanadě příliš dole, to není na místě. Může ho hřát, že ho Kanada herně nezdemolovala úplně.
Že má skvělou gólmanskou trojici. Má první útok snů, který umí jistě bodat ještě víc než ve čtvrtek. Má srdce, odhodlání, partu. Má skvělou podporu od fanoušků. A může mít sebevědomí, které ani Kanada nemohla zadupat.
Ta ať si hraje svojí ligu. To však neznamená, že ostatní budou komparz. Tým s označením CZECHIA pořád může z Milána odjet se slávou a vavříny. A třeba i s bronzem.
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 3 | 20:3 | 9 |
| 2 |  | 3 | 9:8 | 5 |
| 3 |  | 3 | 9:12 | 4 |
| 4 |  | 3 | 5:20 | 0 |
