PŘÍMO Z MNICHOVA | Uprostřed stesku po nových českých atletických nadějích se jedna ukázala rovnou na velké scéně. Jedenadvacetiletý výškař Jan Štefela překvapivě postoupil na ME v Mnichově do finále a tam zaujal bojovným výkonem v provazech deště, sedmým místem a také sebevědomou komunikací s diváky.
Byl to tak trochu poker. Laťka sice ležela jen v 218 centimetrech, což není žádná světová výška. Na Olympijském stadionu v Mnichově ale pršelo, borci měli za sebou druhou rozcvičku a Jan Štefela se rozbíhal ke svému prvnímu pokusu v životě na velkém šampionátu. Jako mazák si roztleskal lidi nad sektorem, a když laťku přeskočil, hned jim energicky poděkoval.
„Paráda, taková atmosféra se jen tak nezažije. Až uši bolely, jak začali jásat. Masakr!“ hlásil Štefela.
Jeden úspěšný pokus ho ve zrádném deštivém závodě vystřelil na sedmé místo, což je na evropském šampionátu v Mnichově zatím druhý nejlepší výsledek českého atleta hned za bronzovou medailí koulaře Tomáše Staňka. A mohlo být ještě o něco líp, protože na výšce 223 centimetrů předvedl Štefela nadějné pokusy. Chyběly snad jen tenčí trenýrky.
„No, asi začnu nosit takové ty elastické,“ směje se Štefela. „Byl to kousek, štěstí chybělo. Byla to zajímavá soutěž. Mohlo mi to hrát do karet, kdybych se na dvaceti třech trochu uvolnil. Bylo to náročné a ubyly mi nějaké síly. Je to samozřejmě škoda, ale co se dá dělat. Za mě super!“
Štefela se ukázal už vloni, když v Tallinnu vyhrál evropský šampionát do 23 let. V další kariéře mu pomáhá nejlepší výškař české historie Jaroslav Bába, mimo jiné národní rekordman a bronzový olympijský medailista z Atén 2004.
„Jarda je boží trenér, už jen díky tomu, že má zažitou hromadu takových závodů, tak ví, jak vyladit, připravit se a rozcvičit,“ říká Štefela. „Všechny ty zkušenosti má, předává mi je a to mi pomáhá psychicky, protože vím, že to fakt zažil a nějaké ty medaile posbíral.“
Svého mentora Štefela využil i v promočený čtvrteční večer na Olympijském stadionu v Mnichově. Bába byl známý jako tvrdý bojovník, který se špatných podmínek nebál.
„Většina soupeřů se z toho vyklepe, nemůžou a už jsou hotoví. Ale já mám dobré rady od svého trenéra, který taky rád skákal v dešti, takže v tom nevidím problém,“ líčil Štefela. „Co radil? Ať hlavně nesedím jak malý Jarda, ať se hýbu. Jenom udržovat teplo a nestresovat se z toho, že prší. Tretry to na tartanu stejně podrží, takže se hlavně nebát. Neklouzalo to.“
Mladý závodník se přitom ocitnul v závodě, v němž se hned na úvod skákalo na výškách, na nichž je zvyklý své závody končit. Hned na druhé výšce 223 centimetrů se dostal na úroveň, kterou ještě pod širým nebem nepřekonal.
„Zajímavý pocit… Je z té výšky respekt, ale musíte se hodit do pohody a užít si to. To je jediné, čím se řídím. Užít si ten závod a ono to nějak půjde,“ usmívá se Štefela ve stylu své povahy. „Dá se říct, že to mám na salámu.“
Tenhle přístup osvědčil, když na sociálních sítích vzbudila pozornost jeho oslava postupu do mnichovského finále. Trenér Bába ho pozval na pivo.
„Jedno proběhlo, to se musím přiznat. Na hotelu jsme si dali čepované. Vůbec nevím, co to bylo za značku. Ale byla to dvanáctka,“ usmívá se Štefela. „A sociální sítě? Mně je to jedno. Já mám svůj systém, jedu si podle svého. Nějaké takové řeči mně nedráždí.“
Témata:
atletika, sport, me v atletice, Olympijské hry, Tomáš Staněk, Athény, Mnichov, Jaroslav Bába, trenér, Tallinn, Sport na Heureka.cz
Související články
