Jsou zatraceně rychlé, mají neuvěřitelně dlouhé vlasy a milují, když na ně míří fotoaparát. Pro deník Sport a web iSport.cz ale poprvé absolvovaly společně profesionální focení. Sprinterka Nikola Bendová a překážkářka Nikoleta Jíchová na sebe upozorňují už časy na dráze, ale umí i ukázat, jak jim sport pomáhá, aby vypadaly fit a sexy. „Bylo to super, my bychom se spolu klidně fotily každý den,“ pochvalovala si Bendová.
V době koronaviru vzbudila pozornost jejich společná fotka na Instagramu, na níž provokativně vyšpulily zadečky. A neměly problém tuhle pózu znovu zopakovat i pro fotografa. Hezké fotky jsou ale jen atraktivním rámečkem jejich nadějných kariér. Bendová kdysi už v patnácti vyhrála dvoustovku na mistrovství republiky. Jíchová skončila nedávno na dlouhých překážkách druhá, hned za dvojnásobnou mistryní světa Zuzanou Hejnovou.
Když se uprostřed koronavirového klidu objevila na Instagramu vaše fotka, v níž se navzájem držíte za zadek, měla na sociálních sítích velký ohlas. Byl to cíl?
Bendová: „Nebylo to prvoplánovité. Vůbec by mě nenapadlo, že to vybudí až takový dosah. Ale zase vím, že nikoho nezajímá fotka v roláku. Když se někdo odhalí, zajímá ho to víc. Ale že by to byl záměr, to ne.“
Jíchová: „Já jsem o tom nevěděla, koukla jsem se ráno na telefon a měla jsem najednou sto followerů navíc. Říkám si: Panebože! A teď jsem si všimla, že to Nikča přidala a říkám si: Aha, tak v tom je asi zakopanej pes…“
Bendová: „Já jsem o tom taky nevěděla, ale když mě najednou začalo hodně lidí sledovat, tak jsem si říkala: Aha, asi něco vyšlo…“
Jak často jste takhle crazy?
Bendová: „Samozřejmě jsme dělaly svůdnější pózy, jenomže tyhle fotky už nemůžete nikam moc dát, protože to už se nehodí. Přece jenom jsme už trošičku jiné, v naší atletické komunitě se k tomu lidí staví trošku…“
Jíchová: „Staromódně…“
Bendová: „Mně to přijde naprosto v pořádku. Ale některé fotky nedáváme.“
Jíchová: „Možná většinu.“
Jak to vypadá, když vy dvě fotíte něco na Instagram?
Bendová: „Většinou si vyhlídneme nějaké pěkné místo, kde nikdo není. Ale většinou se nám stejně stane trapas, že nás někdo pozoruje…“
Jíchová: „Třeba jsme se fotily na jednom vážně hezkém místě v centru Prahy, vypadalo to, že tam nikdo není. Tak jsme se fotily a pak jsme zjistily, že tři číšníci jsou nalepení na skle a smějou se.“
Bendová: „My se fotíme vždycky navzájem, pak spolu, pak to dáme do nějakého dobrého filtru a hodíme to tam.“
Vypadá to, že máte skoro pořád dobrou náladu, že?
Jíchová: „Když jsme spolu, tak většinou jo, tudíž je to i vidět na těch fotkách.“
Čím to je, že jste si tak sedly?
Bendová: „Je to black and white, no…“ (smích)
Jíchová: „Jsme sice dost rozdílné, ale vlastně strašně stejné.“
V čem jste rozdílné?
Bendová: „No, vlastně jenom ve vlasech.“
Jíchová: „Máme třeba i dost podobné názory.“
Bendová: „Já ji musím samozřejmě trošku ukočírovat…“ (úsměv)
Jíchová: „Já ji ale taky!“
Bendová: „Když máme nějaký problém, tak si to řekneme a pošleme se do háje.“
Jíchová: „A pak jsme zase v pohodě. A tím myslím, že naše kamarádství dlouho trvá a dlouho trvat bude.“
Co vás tedy spojuje?
Bendová: „Atletika určitě, ale nás spojuje móda, make-up, fashion, tyhle věci…“
Jíchová: „Máme spoustu stejných přátel, máme dost stejných témat.“
Bendová: „Když odejdeme z tréninku, jsme úplně jiní lidi. Hezky se oblíkneme, namalujeme a jdeme do města. A kolikrát, když se nás lidi ptají, co děláme, tak by v životě neřekli, že děláme profesionální sport. Já se ale nemaluju kvůli nikomu, já se maluju kvůli sobě, protože se cítím líp.“
A když se cítíte líp, běháte rychleji, je to tak?
Bendová: „Jo, určitě. Kdybych šla nenamalovaná, tak bych možná nepřišla. Ne… Možná bych přišla, ale vůbec bych se necítila…"
Máte svoji rtěnku, řasenku?
Jíchová: „Mačky třeba máme, občas jsou balení po čtyřech rtěnkách a koupíme si je společně, dvě si vezme Nikča a dvě já.“
Bendová: „Většinou jsou to růžové tóny.“
Jíchová: „Já mám ráda i červené, ale Nikča to moc nemusí.“
Bendová: „Já si červenou vzít v životě nemůžu. Ale mám ráda hlavně růžovou, černou a bílou.“
V takových barvách jste se i společně fotily pro nás, proč se vám líbí zrovna tyhle?
Jíchová: „Přijde mi, že vypadají dobře. Když si na sebe dáte oranžovou, tak vypadáte jak pomeranč, ale rozhodně ne jako elegantní dáma…“
Bendová: „Ale i oranžová se dá, když se člověk elegantně oblíkne, ale v černé bude vypadat každý hezky. Já mám taky černou, bílou a růžovou. Nijak neexperimentujeme. V make-upu jo, ale ne v oblečení.“
Jíchová: „Je to kouzlo v jednoduchosti.“
Jak se vám vlastně líbilo společné focení?
Jíchová: „Bylo to poprvé, kdy jsme měly takovéhle oficiální focení.“
Bendová: „Jinak se společně fotíme furt. Jo, super, my bychom se spolu klidně fotily každý den.“
Jíchová: „Chvilku jsme se musely soustředit a být seriozní, protože spolu nikdy seriozní nejsme.“
Mně přišlo, že jste byly docela rozveselené…
Bendová: „To jó, ale jindy je to ještě víc…“
Jíchová: „Výbuchy smíchu, a tak…“
Bendová: „To pak ty fotky pak ani nejsou k tomu, že bychom je někam daly. Což tady jsme se musely snažit.“
Bendová má doma klokanaSprinterka Nikola Bendová tvoří pár s fotbalovým obráncem Danielem Köstlem, mladou hvězdou Bohemians. A ráda se oblékla do venkovního dresu klokanů se jménem a číslem svého přítele. „Super, zase jsme trošku zviditelnili fotbal, on totiž podle mě moc vidět není,“ smála se. „Jsem zvědavá na reakci, až uvidí výsledek.“ Bendová se na Köstla chodí často i dívat do vršovického Ďolíčku. „Tam je to úplně skvělý, atmosféra neskutečná. Ti jejich fanoušci jsou fakt srdcaři. Takovouhle atmosféru, jakou má Bohemka na svých zápasech, bych si přála na každém závodě,“ řekla Bendová. |
Obě ale taky rychle běháte. Nikolo, vy jste se prosadila už v patnácti letech, kdy jste překvapivě vyhrála dvoustovku na mistrovství republiky dospělých. Co pro vás takový průlom znamenal?
Bendová: „Samozřejmě jsem se tím hodně, hodně zviditelnila. Zajistila jsem si podporu sponzorů už od útlého věku. Je to super, ale od té doby mám na sobě každý rok větší a větší nátlak. Stupňujete se to. Já se samozřejmě zlepšuju, ale je to čím dál tím těžší, jak je člověk starší.“
Co vás motivuje?
Bendová: „Být lepší. Hodně mě motivovala olympiáda, která se teď zrušila. Motivuje mě se hlavně zlepšit v čase, ještě si dát větší osobák.“
Nikoleto, vy jste všestrannější, ale teď to vypadá, že jste se vážně dala na dlouhé překážky, že?
Jíchová: „Ano, přesně tak, my jsme s trenérem celé moje dospívání rozvíjeli rychlost a techniku na krátkých překážkách, ale celou dobu jsme věděli, že budeme směřovat k dlouhým překážkám.“
Ceníte si druhého místa na mistrovství republiky za Zuzanou Hejnovou?
Jíchová: „Určitě, nebyl to špatný čas, sice to nebyl osobák, doufala jsem v lepší výkon, ale na podmínky, které tam byly, bylo horko a bolela mě docela noha, to bylo dobrý. V ten den jsem ze sebe víc vymáčknout nemohla.“
Obě máte hodně dlouhé vlasy, není to při běhu problém?
Bendová: „V tom žádný problém není. Já to vůbec necítím, že by mě to nějak limitovalo. Některé Američanky běhají s ještě delšími rozpuštěnými vlasy. A to mají i paruku, takže jim to může spadnout. Tady v Česku, když je člověk trošku jinej, tak je to divný. Přitom v zahraničí je to úplně normální.“
Jíchová: „Vůbec. Já běhám s rozpuštěnými radši. Mám docela těžké vlasy, culík mi sjede zeshora dolů a mlátí mě dozad. Takže mám rozpuštěné vlasy.“
Bendová: „Já si zase nedokážu představit, že bych měla rozpuštěné na tu stovku. Jak je to rychlé, mohly by se mi vlasy dostat do obličeje, a to bych nemusela vidět na cestu. Jinak mi to vůbec nevadí. Já si dělám culík. Jak mám dlouhé vlasy, tak si ho musí zastrkávat zezadu za dres, musím si ho obtočit, aby mi to nepadalo dopředu.“
NIKOLA BENDOVÁ (sprinty)Narozená: 4. listopadu 1999 (20 let) NIKOLETA JÍCHOVÁ
|
