Nové české eso: kladivář a zedník z Ukrajiny, co trénuje jako Rocky. Má na rekord, říká legenda

Kladivář Volodymyr Myslyvčuk•Zdroj: Profimedia

Fotogalerie

Martin Hašek

Atletika20. března 202605:00

Vstoupit do diskuse (2)

Je to neočekávaný hrdina. Ukrajinec Volodomyr Myslyvčuk přijel do Česka původně zedničit, shodou okolností ale vydržel u atletického kladiva a o víkendu se vrátil z Evropského vrhačského poháru s vítězstvím a přelomovým výkonem přes 80 metrů. „Má na to, aby byl evropská jednička, možná i světová,“ říká česká legenda František Vrbka. Už teď Myslyvčuk vede letošní tabulky.

Vypadá trochu jako Rocky, když trénoval na Sibiři na Ivana Draga. Volodymyr Myslyvčuk stojí uprostřed zasněžené krajiny v červenožluté teplákovce Dukly s kladivem v kruhu, který je vyroben na koleni a ve skutečnosti je to čtverec. Červánky na obloze v dáli nechávají hádat, jestli je zrovna brzké ráno, nebo už se blíží večer.

„To patří k práci,“ vysvětluje Myslyvčuk. „Musíš umět trénovat i v zimě i v horku, protože na závodech jsou občas kruté podmínky. Organismus musí být zvyklý házet v různých podmínkách. Každý kladivář trénuje svým způsobem, mně to vyhovuje takhle.“

Z drsných podmínek a podmanivého životního příběhu vyrostlo české atletice nové eso. V neděli na Evropském vrhačském poháru v kyperské Nikósii vyhrál Myslyvčuk výkonem 80,69 metru. Stal se po třinácti letech prvním českým závodníkem, který překonal osmdesátku a rázem je druhým nejlepším kladivářem v národní historii. Na rekord Vladimíra Mašky z roku 1999 mu schází 59 centimetrů.

Není to špatné na muže, který před šesti lety přijel do Česka s vizí, že jeho rozvíjející se atletická kariéra je u konce.

„On není žádný blbec, má i vejšku. Ale přijel sem za prací s tím, že kladivo dělat nebude. Chtěl jet dál, ale pak si tady našel ženu, mají děcko, proto zůstal v Čechách. Pro mě naštěstí,“ říká jeho trenér Dušan Král s úsměvem. „Koupil si doma pozemek, aby mohl házet. Postavil si tam takovou boudičku na kuří nožce, kde má posilovnu. Neuvěřitelný… Já před ním smekám, je fantastický. Doufám, že mu to vydrží.“

Myslyvčuk si v Česku po roční pauze znovu čuchnul k atletice a dal se do práce. Nejdřív jen tak pro radost poté, co mu jeho manželka poslala atletické kladivo v balíčku zásilkovou službou. Trénoval ve volných chvílích na svém plácku za domem. I v noci, a kladivo pak hledal díky osvětlenému provázku.

„On je Ukrajinec, to je jiná mentalita. To jsou takoví tvrdí hoši, kteří makají,“ chválí ho František Vrbka, někdejší dlouholetý národní rekordman a legenda osmdesátek. „Málokdo by tohle zvládl. Živit rodinu, vydělávat peníze, přes den chodit do práce a v noci trénovat. On byl zedník, chodil na stavby. Byla to manuálně náročná práce. Ale tím, že dokázal i v těch těžkých podmínkách hodit daleko, vydobyl si místo na seznamu áčkových atletů.“

Kouč: Nepotřebuju, aby byl milionářem, ale...

Myslyvčuk pochází z kladivářské bašty, ukrajinského městečka Deljatyn. A v Česku mu návrat k atletice pomohl k nové kariéře. Od roku 2021 se jeho výkonnost stále zlepšuje, v roce 2024 dostal české občanství, v ten rok už reprezentoval na evropském šampionátu v Římě i na olympiádě v Paříži. Vloni se pak probojoval na MS do Tokia.

Díky svým výkonům dostal smlouvu na atletické Dukle. V Česku se oženil a narodila se mu dcera. A zvykl si i na českou kuchyni.

„Určitě si rád dám knedlíky se svíčkovou omáčkou. To mám rád. Ale jsem spíš na pivo. Vím, že je malinko blbé to říkat, když jsem sportovec. Ale když vidím točené u stánku, určitě si jedno dám,“ usmívá se Myslyvčuk.

Definuje ho především odhodlání k tréninku a snaha se zlepšovat. A až nedělní hod z Nikósie je zřejmě první opravdovou ukázkou, co může dokázat.

„Myslím si, že spousta českých sportovců by si z něho měla vzít příklad. Je neskutečně zažraný,“ říká Král. „Je obrovsky disciplinovaný. Když jsme v Portugalsku měli soustředění, to byl tříhodinový trénink dopoledne, tříhodinový trénink odpoledne. A po večeři ještě hodinu na pokoji pokračoval. Doufám, že mu teď Dukla vylepší podmínky. Nepotřebuju, aby byl milionářem, ale aby měl zázemí.“

Král přizval ke spolupráci svého bývalého svěřence Lukáše Melicha, který přivezl v roce 2013 bronzovou medaili z mistrovství světa, i Vrbku.

„Jsou to lidi na svém místě. Myslím si, že mají právo k tomu něco říct, posouvá nás to dopředu,“ vysvětluje Král. „Franta Vrbků byl neskutečný technik. Konzultuju to s oběma. Nechci, aby mě postihla profesionální slepota, chci, aby to viděli další lidi.“

Vrbka oceňuje Myslyvčukovu postavu, kterou tvoří 190 centimetrů výšky a 115 kilo váhy. A předvídá mu velkou budoucnost.

„Vova je na tom silově dobře. Technika se mu za poslední dva tři roky výrazně zlepšila, ale má rezervy,“ říká Vrbka. „Na národní rekord Vládi Mašky v pohodě má. Když se dostane do ideálního postavení na odhodu, mohl by hodit o pět metrů dál.“

To už jsou poměrně senzační představy na dohled světového rekordu, který drží Jurij Sedych téměř čtyřicet let výkonem 86,74 metru.

„Já si myslím, že vždycky je rezerva. Mám před sebou ještě hodně práce, co se týče technické stránky i na speciální síly. Budu muset trénovat a makat dál,“ říká sám Myslyvčuk. „Teď je pro mě zajímavá hranice 82 metrů. Jak jsem koukal na mistrovství světa v Tokiu, jsou tam čtyři kladiváři, kteří tolik hážou. Tuhle hranici bych chtěl. Uvidíme, co se povede.“

Letos sice v kalendáři schází globální vrchol, ale v srpnu se v Birminghamu koná mistrovství Evropy a pro Myslyvčuka je motivací i zářijová premiéra Ultimátního mistrovství pro nejlepších osm závodníků světa v Budapešti.

„Na mistrovství Evropy může udělat kladivu velkou osvětu, když bude mít medaili. A otevře se mu tím cesta na velké závody,“ věří Vrbka.