Boj o globální průlom. Švábíková před MS: Budu bojovat o medaili. Co řekla o konkurenci?
V kariéře se cílevědomě posunuje stále dál a na startu halového mistrovství světa v Toruni stojí tyčkařka Amálie Švábíková před atraktivní výzvou. Jako třetí nejlepší závodnice startovní listiny má šanci na svou první velkou globální medaili. „Nebudu lhát, určitě tam jedu s tím, že budu bojovat o medaili,“ řekla.
Od jejího titulu juniorské světové šampionky už uplynulo osm let a Amálie Švábíková je najednou hvězdou početného českého týmu na halovém mistrovství světa.
„Jsem sama překvapená, že patřím k těm nejzkušenějším. Vždycky jsem byla mladší ročník, který vzhlížel k dalším,“ usmívá se Švábíková. „Naše pole je poměrně dost mladé. Určitě to beru tak, že díky zkušenostem můžu jet s větším klidem. Vím, co mě čeká, na co se připravit.“
V šestadvaceti letech má za sebou už hromadu dospělých vrcholných akcí. Z halového mistrovství Evropy 2023 v Istanbulu přivezla bronzovou medaili. Na globální úrovni se stupňům vítězů stále víc blíží. Na posledních dvou halových MS získala páté a šesté místo. Na olympiádě v Paříži byla pátá a na loňském mistrovství světa v Tokiu čtvrtá.
Její ambice pro víkend v Toruni umocňuje povedený průběh její halové sezony, během níž posunula v Clermont-Ferrand halový národní rekord na 476 centimetrů. Spolu s výškařem Janem Štefelou je Švábíková největší českou nadějí na stupně vítězů.
„Samozřejmě si uvědomuju, že se od nás s Honzou očekávají umístění nejvyšší,“ říká Švábíková. „Určitě tam jedu s tím, že budu bojovat o medaili. Na druhou stranu, nechci si to zužovat tím, že tam jedu jenom pro medaili. Jedu pro co nejlepší výkon. Sice mám halovou sezonu skvělou, ale skvělou ji mají i ostatní holky. Z Polska můžu dojet s medailí, nebo se skvělým výkonem bez medaile.“
Češi na startovní listině MSJan Štefela (výška) 232 cm 1. Amálie Švábíková (tyč) 476 cm 3. Lurdes Gloria Manuel (400 metrů) 51,03 5. Ondřej Kopecký (sedmiboj) 6059 6. Karolína Maňasová (60 metrů) 7,05 7. Vilém Stráský (sedmiboj) 6033 8. Tomáš Horák (400 metrů) 45,64 10. |
Švábíková jde stále nahoru. Po olympiádě v Paříži bez problémů zvládla plánovaný přechod od trenéra Štěpána Janáčka k bývalé národní rekordmance Jiřině Kudličkové. Letos v zimě v žádném ze sedmi závodů neskočila míň než 460 centimetrů. A kromě rekordního skoku v Clermont-Ferrand ještě v Métách skočila 475 centimetrů. To jsou výšky, kde se na vrcholných akcích bojuje o medaile. Ačkoli ne vždy stupně zaručují.
„Rok co rok se výkonnost zvyšuje. Výkony, které letos stačí na nominaci, dříve patřily k medailovým,“ říká Švábíková. „Všichni to vnímáme, o to větší tlak na nás je. Všichni chceme být nejlepší, vozit medaile. Ale svět je tak dobrý, že pokud nejste Mondo Duplantis, který má skoro pokaždé zajištěné první místo, je to těžké.“
Švábíková je na startovní listině třetí nejlepší. Královna tabulek, Novozélanďanka Eliza McCartneyová, skočila jen o pět centimetrů víc. Na druhou stranu, stejný výkon jako Češka mají zapsaný další dvě závodnice.
Solidní šance na první českou medaili z halového MS od roku 2018 každopádně existuje. Kromě Švábíkové ji drží především výškař Jan Štefela, bronzový medailista z loňského světového šampionátu v Tokiu dokonce vede světové tabulky.
„Já do nich samozřejmě vkládám naděje. Doufám, že se jim povede start, že prodají skvělou formu, kterou prokazují v halové sezoně,“ říká šéftrenér Pavel Sluka. „Amálka a Honza jsou v nejlepších atletických letech. Doufám, že se k nim přidají další. Začínají se prosazovat úspěšní atleti z třiadvacítek. Věkový průměr ukazuje, že i do budoucna je to velký příslib.“
