Botková rozplakala trenéra, s dospělým ME ale nepočítá. Co má společné s Hejnovou?
Atletický svět je paf z velkého českého talentu. Šestnáctiletá Linda Botková vyhrála na dorosteneckém mistrovství Evropy v Rieti s ohromujícím náskokem závod na 400 metrů překážek a během pondělka byla tématem expertů. Výkonem 55,19 sekundy a hlavně způsobem, jak k němu došla, dokázala něco, co se jen tak nevidí. „Nevěřila jsem tomu,“ uvedla po příletu. A oznámila, že start na dospělém ME v Birminghamu vynechá.
V hotelové místnosti s výhledem na oblohu nad letištěm to cinkalo jak na švýcarských loukách. Celkem sedmnáct českých atletů přivezlo z dorosteneckého ME v Rieti medaile a někteří jich na krku měli víc, takže působili zvonkohru. Linda Botková měla jako jediná na krku dvě zlaté. V zákulisí se řešilo především její dominantní vítězství na překážkách, po němž je v pouhých šestnácti druhou nejlepší juniorkou historie, hned za světovou rekordmankou mezi dospělými - Sydney McLaughlinovou-Levroneovou.
Co vám proběhlo hlavou, když jste viděla vítězný čas 55,19?
„Nevěřila jsem tomu, že tam fakt svítí padesát pět. A ještě padesát pět nízkých, bylo to úžasné. Až později jsem se dozvěděla, že jsem druhá nejlepší dorostenka na světě. Dozvěděla jsem se, že je to taky ostrý limit na mistrovství Evropy do Birminghamu. Znamená to pro mě hodně.“
Nejbližší soupeřku jste porazila snad o patnáct metrů, věděla jste, že jste takhle vepředu?
„Celý závod jsem se soustředila na sebe. Věděla jsem, že když neudělám chybu, můžu běžet rychle. Soustředila jsem se na rychlý čas, soupeřky kolem sebe jsem moc nevnímala.“
V historických tabulkách jste teď za světovou rekordmankou Sydney McLaughlinovou-Levroneovou, způsob vašeho triumfu připomněl, jak vyhrával Usain Bolt. Jak se vám poslouchají taková srovnání?
„Je to úžasné být srovnávaná s takovou hvězdou, jakou je Sydney. Je to můj vzor.“
Jak jste si užila chvíle po závodě, když hrála vítězná hymna?
„Ta hymna pro mě znamenala hodně. Bylo to hrozně hezké. Byla moje první a tu chvíli jsem si hrozně užila.“
Bylo těžké se po prvním zlatém závodě zkoncentrovat na štafetu, kde jste doběhla pro druhé zlato?
„Po doběhu čtvrtky překážek byla asi jenom hodina a čtvrt, takže času nebylo moc. Ale myslím, že se mi povedlo zkoncentrovat dobře.“
Co říkáte na to, že zpráva o vašem vítězství a skvělém čase byla ráno po závodě na prvním místě webu Světové atletiky?
„Na Světové atletice jsem to upřímně ještě nezaznamenala. Ale viděla jsem to na Evropské atletice a už to je hustý a vážím si toho.“
Gratulace od Hejnové
Jaké jste na váš úspěch zaznamenala ohlasy?
„Je to úžasné, gratulací bylo hodně. Jsem za všechny a za podporu, co mám, hodně vděčná. Od Zuzky Hejnové jsem dostala gratulaci, od Lurdes Manuel. Každé gratulace si moc vážím.“
Když Hejnová vyhrávala, byla jste hodně malá, ale znáte její závody z youtube?
„Určitě jsem se na její závody koukala, na různá mistrovství světa. Četla jsem knížku od Sydney McLaughlin, kde ji taky zmiňuje.“
Jste hudebně nadaná podobně jako dvojnásobná mistryně světa Zuzana Hejnová, které k rytmu nad překážkami pomohl klavír?
„No, hudebně úplně nevím… Tancovala jsem, moje ségry tancují, možná z toho budou základy.“
V Rieti jste splnila limit na srpnové mistrovství Evropy dospělých v Birminghamu. Řešila jste, jestli tam nestartovat?
„Samozřejmě mě to napadlo, trenéra taky. Ale řekli jsme si, že máme jasný plán a pokračujeme v plánu jet do Eugene.“
Tam na juniorském mistrovství světa však poběžíte sto metrů překážek. Jak je tahle disciplína pro vás důležitá?
„Jsem ráda, že zase můžu jít jinou disciplínu, rozvíjet se. Cíl do Eugene bude zaběhnout si osobák a uvidíme, na co to bude stačit.“
Jak závod hodnotil trenér?
„Nevím, neřekl mi, na jaký konkrétní čas věřil. Ale vím, že plakal, byl spokojený. Potom, co jsem viděla trenéra, jsem se taky rozbrečela. Vlastně jsem si uvědomila, co jsem dokázala.“
Co byste v atletice chtěla jednou dokázat?
„Chtěla bych se jednou dostat na olympiádu a závodit na ní, hlavně zůstat zdravá a dělat atletiku, až budu dospělá.“
