PRAHA - Výtečný výkon ve finále Final Four NCAA 1995 mu posloužil jako vstupenka do NBA a k dalším trofejím v Evropě. JIŘÍ ZÍDEK v dresu kalifornské UCLA nastřílel 14 bodů a doskočil šest míčů, čímž si vylepšil osobní rekord v play off. A zůstává jediným Čechem, který slavil univerzitní triumf. V noci na neděli bude hodnotit v televizním studiu výkon svých nástupců proti Memphisu. * Stále platí, že jste na univerzitě v Los Angeles prožil nejkrásnější období života? "Myslím, že jo. Moje profesionální kariéra byla zajímavá, ale nejvíc mi vyhovovala kombinace školy, studentského života a basketu. A právě tohle to nabízelo. Asi pro každého by to byla strašně zajímavá část života. Zvlášť v takové mezinárodní univerzitě, jakou byla UCLA, kde se sešly všechny různé národnosti a rasy. Byla to skvělá směsice různých tradic, názorů a přístupů." * Co se vám vybaví jako první při vzpomínce na Final Four v Seattlu? "Ohromná velikost události. Mediální sledovanost, která provází zápasy přímo v dějišti, to je něco nevídaného. A také samotný zájem fanoušků, kterých přišlo 17 tisíc na otevřený trénink den před semifi nále! Celá atmosféra vás úplně pohltí." * Co jste říkal na to, když jen před vámi seděly desítky novinářů? "Bylo to speciální. Na centrální tiskovku šla celá naše základní pětka a trenér, tam jsem to jaksi očekával. Ale pak mi vyrazilo dech, když jsem měl kóji jen pro sebe, a pořád tam sedělo zhruba čtyřicet novinářů. Ptali se mě, kde jsem vyrůstal, jak to tady bylo s komunistickým režimem, jestli babička s dědou byli ve vězení. Musel jsem hláskovat jejich jména, pak mi o tom poslali třeba výtisk novin odněkud z Iowy. Pro člověka z Československa naprosto nepředstavitelné detaily." * V Seattlu jste hrál při Final Four před necelými čtyřiceti tisíci diváků. Jak jste to vnímal? "Ofi ciální kapacita byla asi 37 500 míst, ale dovnitř vpustili i hodně lidí, kteří koukali jen na velkou obrazovku. V semifi nále jsem byl daleko nervóznější, což bylo způsobené unikátní diváckou návštěvou, ale i tím, že jsem nastupoval proti nejlepšímu klasickému pivotovi v univerzitní Americe. Trochu jsem se paralyzoval přemýšlením, jak proti němu obstojím. Ve finále už jsem nervózní vůbec nebyl8230]" * A bylo to vidět, díky tomu jste si pak zahrál i NBA, ne? "Určitě. Výkon ve finále, který byl jeden z mých nejlepších na univerzitě, mi hodně pomohl do prvního kola draftu." (Charlotte jej vybralo jako 22. v pořadí - pozn. aut.) * Vrylo se vám Final Four do paměti natolik, že dění v NCAA dodnes pozorně sledujete? "Bohužel, možnosti sledování jsou v Evropě minimální. Ale v budoucnu bych se Final Four ještě chtěl osobně zúčastnit. Je to fenomenální akce, bez přehánění. Absolutně to nejde srovnávat s Final Four Euroligy. Je to něco nadčasového, co vás provází celý život. Každý člověk velmi rád vzpomíná na období mezi 18. a 22. rokem života, jakou školu vychodil. Fandovství, nadšení i povzbuzování mladých hráčů je úplně něco jiného než profesionální sport." * Jste nadále v kontaktu s UCLA? "Částečně. Poslední člověk, který tam je z mojí doby, je tehdejší asistent, který teď organizuje letní kempy." * Dá se porovnat tehdejší Final Four NCAA s letošním? "Nejde. Já tam byl jako hráč, to je něco úplně jiného. Musíte navíc vzít v potaz, že jsem tam přišel z absolutního bahna. Byl jsem naprosto drsnej bílej tvaroh, kterej se formoval. První dva studijní roky jsem skoro nehrál, nikdo s tím nepočítal. Byl jsem na hřiště vyslaný jen za rozhodnutého stavu, abych tam někoho sestřelil. Jediné, co jsem mohl nabídnout, bylo, že jsem naposiloval deset kilo svalů, kouč mě postavil a já jsem někoho poslal do první řady. Pak jsem ale uspěl urputností, kdy jsem si umanul, že to musím dokázat. Usmálo se na mě štěstí v jednom zápase, dostal jsem se nějak do sestavy a už jsem v ní zůstal." * A získal titul, který byl pro UCLA zatím poslední. "Titul pro mě byl obrovské a neopakovatelné zadostiučinění, protože jsem v létě chodil trénovat i v šest hodin ráno, makal jsem až osm hodin. Když jsem se objímal s asistenty, které jsem tahal ráno z postele na tréninky, tak jsem brečel. Když se něčemu věnujete na plné pecky, můžete něco dokázat. To není klišé. Na tehdejší Final Four mám ty nejčistší vzpomínky." * I větší než na NBA? "Stoprocentně!" * Jak tipujete, že Final Four dopadne? "Byl bych špatný absolvent UCLA, kdybych netipoval UCLA. Týmy jsou velmi vyrovnané, jde o jedno utkání. Není to nejspravedlivější formát, ale dává to obrovsky zajímavý náboj, který z toho činí březnové šílenství. Vyhraje ten, kdo nezpanikaří. Přeju, věřím a budu fandit UCLA." *** Byl jsem naprosto drsnej bílej tvaroh, který se formoval.
Témata:
