Mas poprvé oslaví výhru na Vueltě. V královské etapě se blýskl i Hirt, vyhrál ji Landa
Lepší závěr v horách by si pořadatelé Vuelty a Espaňa vysnili jen těžko. Domácí fanoušci byli na nohou, a to nejen proto, že si pro životní výhru na Grand Tour jel rodák z Mallorky Enric Mas. Bonusem pak pro ně byl fakt, že k senzačnímu výkonu se po letech vybičoval také Bask Mikel Landa, jenž v nesmírně těžkém závěrečném kopci předvedl ve svých 36 letech famózní výkon a dojel si po víc než pěti letech pro senzační výhru. Mas bez potíží udržel svůj náskok a v neděli už mu stačí v Granadě jen dojet do cíle. Výborný výkon v královské etapě ukázal i Jan Hirt, jenž skončil na 6. místě, což je jeho nejlepší výsledek na této Vueltě.
Královská etapa přinesla v předposlední den španělské Vuelty cyklistům pořádnou dřinu. Na trase dlouhé 186,8 km je čekalo pět kategorizovaných stoupání, z nichž to závěrečné bylo označeno jako HC, tedy mimořádná kategorie. Na nich nastoupali 4890 metrů, tedy nejvíc v celém tomto ročníku poslední Grand Tour sezony.
Od startu etapy přicházely mnohé útoky. Díky tomu se před pelotonem vytvořily hned dvě skupiny. V té první byl téměř celý tým Uno X-Mobility. Ze 14 závodníků jich bylo 6 právě z tohoto severského celku. K tomu Finn Fisher-Black a Gianni Vermeersch, dva domestici Primože Rogliče.
Za nimi už pak byla hodně početná skupina, kde mezi 28 závodníky byli také dva pomocníci Enrica Mase ze stáje Movistar, ale i další dva borci z Red Bull-Bora-hansgrohe. Této grupě se ale nedařilo čelo závodu dostihnout, jejich ztráta spíš narůstala.
Peloton zvolnil, a když do cíle zbývalo 128 kilometrů a před závodníky byly stále čtyři kopce z pěti, které zahrnovala královská etapa, nechal čelní skupině výhodu 3:40 minut, která se ještě navyšovala.
Jenže některým závodníkům se nelíbilo zůstávat v pelotonu, a tak ještě vyrazili a doplnili druhou skupinu. Mezi nimi byl třeba i Jan Hirt. Ztráta této skupiny však byla tři minuty, a tak bylo jasné, že v tuto chvíli už padesátka závodníků nemůže dobře spolupracovat. Proto se čekalo, co nastane, jakmile se přijede poprvé do těžkého stoupání první kategorie El Purche dlouhého 8,2 km. To totiž ve svém úvodu chystalo sklony i k 17 %.
Navíc pořadatelé zde přichystali okruh, takže tento kopec byl naplánován hned dvakrát.
Když do cíle zbývalo 100 kilometrů, ztrácel už peloton na čelní skupinu devět minut. Ovšem sportovní ředitel Red Bullu Patxi Vila sliboval už před etapou útoky Rogliče dál před cílem, nechtěli čekat až na závěrečný výstup.
Právě přibližně sto kilometrů před cílem, když už začal i peloton stoupat do El Purche, vyrazil dopředu Sepp Kuss. Jezdci Movistaru na to ale nijak nereagovali, protože v celkovém pořadí ztrácel Američan před touto etapou víc než 11 minut.
Po dalších třech kilometrech vystřelil také Richard Carapaz, ani na něj ale nikdo nereagoval. Po chvilce dojel Ekvádorec Kusse, dal o sobě vědět a pokračovali společně.
Ve skupině hlavních favoritů už ale museli přidat na tempu, což se projevilo také na tom, že Enric Mas, Primož Roglič i Felix Gall přišli o mnohé své pomocníky. Ovšem každý z nich měl týmové parťáky v předních skupinách. V té hlavní těsně pod vrcholem kopce začal odpadat Oscar Onley. Krátce nato ale přišlo klesání, kde se favorité znovu spojili do jedné skupiny, a to včetně Carapaze s Kussem.
Ve sjezdu hlavní skupina dojela také dva Carapazovy týmové kolegy, kteří udávali tempo v údolí, než přijeli podruhé pod El Purche. Tam pak skoro jako přes kopírák vyrazil ze skupiny hlavních favoritů Kuss. Po pár kilometrech přišel znovu i útok Carapaze, ale tentokrát už ostatním neujížděl tak rychle, nicméně i teď v krátkém sjezdu před vrcholem kopce byl Masem, Rogličem, Gallem dojet.
53 kilometrů před cílem přijel zezadu do čelní skupiny Mikel Landa. Ještě před nejprudším sklonem předposledního kopce El Duque vyrazil Ramses Debruyne, ke kterému se přidal ještě Tobias Halland Johannessen a také Landa.
V tu chvíli ale i ve skupině hlavních favoritů začínalo přituhovat. Jak Patxi Vila naznačil, tak se začalo dít. Jezdci Red Bull-Borah-hansgrohe začali jet svižnější tempo, a už se jen čekalo, kdy přijde na samotný útok Rogliče a na to, jak na něj zareaguje Mas v červeném dresu. Domestici sice už svého lídra opustili, ale ten žádný velký atak nepředvedl. Až tak byla tato etapa těžká a až tak skvěle byl Mas připraven. Útok hlavně na Galla vyzkoušel Carapaz, ale ani jemu se nepodařilo soupeřům ujet.
Duo celku EF Education-EasyPost předvedlo podobný útok ještě o chvíli později, ale ani tentokrát Gall nezaváhal a stále zůstával na zádech Ekvádorce. Po pár kilometrech přišel do třetice Ekvádorcův atak. Jenže s úplně stejným výsledkem. A pak ještě jednou ve chvíli, kdy měl Mas zrovna v puse gel, ale i s ním musel opět navýšit tempo.
Ačkoliv v průběhu dne nebylo příliš mnoho informací, jak si vede Hirt, v závěru etapy, kdy se začalo stoupat na poslední kopec Alguacil, se český vrchař objevil ve druhé skupině 2:30 minuty za Landou a spol.
Právě baskický vrchař v úvodu závěrečného stoupání ze sebe vymáčkl, co jsme u něj dlouho neviděli, a odpoutal se od Debruyneho, na něhož už byly sklony i okolo 20 % až příliš. Ani Johannessen se s Landou neudržel.
Do Hirtovy skupiny přijel Kuss, kterého tam dovezl mimo jiné Wout van Aert, čímž ale Belgičanova role v tomto tvrdém stoupání skončila. Kuss se díky tomuto parádnímu výkonu také výrazně posunul celkovou klasifikací a z 11. příčky se nakonec vyhoupl na pátou.
Landa na čele sice hodně pozvolna, ale přeci navyšoval svůj náskok na Johannessena.
Ve skupině favoritů zavelel k útoku Gall, který byl ve své snaze úspěšný, vzdálil se i Masovi, který to ale nechtěl nechat jen tak, a tak se za ním vydal i přesto, že v průběžné klasifikaci měl na Rakušana k dobru tři minuty. Trochu ztrácel Roglič, ale i on nemusel až tolik panikařit, protože před Gallem byl na druhé příčce o 1:24 minuty.
Landa svou výhodu oproti Johannessenovi ještě navýšil a se slzami v očích tak mohl projet cílovou bránou jako vítěz. „Je to něco, na co jsem čekal strašně dlouho. Je to moc emotivní. Pro mě to byla těžká Vuelta, těžká sezona a dnes to byla poslední šance,“ zhodnotil stručně dojatý vítěz.
Hirt se v závěru vydal kupředu z Kussovy skupiny, ale v posledních stovkách metrů ho předjel ještě Urko Berade a Čech tak cílem projel jako šestý.
Z favoritů první protnul cílovou čáru Gall, 17 sekund za ním Mas a Roglič dojel 55 sekund za Rakušanem, což znamená, že i na pódium v Granadě v neděli nastoupí v pořadí, jaké se vytvořilo po čtvrteční časovce. Tedy v červeném dresu na prvním místě Enric Mas, druhý Primož Roglič a třetí Felix Gall. „Je to poprvé, co prožívám takové pocity, děkuji všem. Cítil jsem se skvěle, i tým odvedl skvělou práci, vyhrál jsem díky týmu, díky tomu, že se všichni pro mě obětovali. Takže nezbývá než poděkovat,“ pronesl Mas, který po dojezdu rozdával úsměvy na všechny strany.
Poté, co si na pódiu převzal medaili a cenu pro vítěze etapy, se Landa rozvyprávěl ještě trochu víc, zejména o tom, jak už skoro ztrácel naději. „V některých předchozích dnech jsem se trošku vzdával, ale dnes jsem se naposledy sebral a vyšlo to. Celý rok byl pro mě strašný. Teď jsem to i proto nemohl vzdát. Měl jsem tady rodinu, chtěl jsem tomu dát úplně všechno.“
Rodák z baskické Murgie naposledy vyhrál 7. srpna 2021 na etapáku Kolem Burgosu. „Ukázal jsem, že jsem pořád ještě tady, dává mi to sebevědomí i do další sezony. Na této Vueltě jsem si moc nevěřil, potřeboval jsem jen trošku čerstvější nohy, a ty jsem dneska měl,“ těšilo cyklistu, který bude od příští sezony jezdit v dresu druhodivizního celku Euskaltel-Euskadi.
Vuelta už má před sebou jen závěrečnou nedělní etapu s cílem v Granadě, kde se pojedou podobně těžké okruhy jako v Paříži přes Montmartre. I zde se dá očekávat, že právě tento náročný závěr rozhodčí pro celkové pořadí neutralizují a pojede se už jen o vítězství v etapě.
