Chladné počasí, jaké už teď na podzim v Evropě panuje, spoustě cyklistů nevyhovuje. To však není případ Petra Vakoče. Jemu se v něm naopak jezdí lépe. Český závodník je od této sezony týmovým kolegou současné hvězdy Mathieuho van der Poela v týmu Alpecin-Fenix. A po jeho boku nastoupí i do nedělní slavné kostkové klasiky Kolem Flander. „Moc se na to těším. Letos se dají Flandry považovat asi za největší a nejdůležitější jednorázový závod,“ řekl Vakoč. Prozradil také, jaké nervy mají cyklisté kvůli neustálému rušení závodů a proč prožívají stres v souvislosti s testy na COVID.
Jak si užíváte jarní klasiky na podzim?
„Přijde mi to stejné jako na jaře, třeba co se týče počasí a tak celkově. Ale mám radost z toho, že forma je teď dobrá. Většinou podzim mívám dobrý. Takže to vyšlo i teď, i když cesta k tomuto podzimu byla úplně jiná. Ale je zvláštní, že po jarních klasikách přijde konec sezony. Člověk má pocit, jako by opravdu bylo jaro a sezona měla teprve první vrchol, pořád byla v první fázi. A ona už končí. Je velká škoda, že zrušili Amstel Gold Race (10. října) a Paříž - Roubaix (25. října), to byly dva závody, na které jsem se hodně těšil. Ale beru to tak, jak to přichází. Jsem rád, že se závodí alespoň takhle.“
Jaké je teď v Belgii počasí?
„Žádná sláva. Jsem v Belgii už nějaké čtyři týdny a za celou dobu jsme měli asi tři dny bez deště. Takže počasí mokré a deset až patnáct stupňů, žádná sláva.“
Vy jste ale vždycky říkal, že máte raději chladnější počasí. Tak se dá říct, že vám to teď vyhovuje?
„V podstatě ano. Nemám teda úplně rád déšť, ale pořád je to tak, že většina lidí to nemá ráda ještě víc než já. Já to mám tak, že radši závodím za sucha, ale mám trochu výhodu, když je mokro, protož tím tolik netrpím. A chladnější počasí je pro mě ideální, závodí se mi v něm dobře. Naopak nemám rád teplo.“
Kolem Flander pojedete ve své kariéře poprvé. Těšíte se na tuto kostkovou klasiku?
„Těším se moc. Letos se to dá považovat asi za největší a nejdůležitější jednorázový závod, tím, že Roubaix se nejede. Byl to taky jeden z důvodů, proč jsem změnil tým (dřív jezdil za Deceuninck-Quick Step). Chtěl jsem tyhle největší závody zažít. Je to závod, který si myslím, že by mi i profilově mohl dobře sedět. Takže se na to hodně těším, hlavně když pojedu po boku Mathieuho van der Poela, který bude patřit k největším favoritům.“
Nemáte na kostkách problém se zády po vašem zranění z roku 2018?
„Není tam sebemenší problém.“
Jak důkladně máte projetou trať závodu Kolem Flander?
„Už jsem si ji několikrát projel. Poprvé když jsme byli na závodu Omloop Het Nieuwsblad (29. února), tak jsme si projeli druhou polovinu. Koncem června jsme měli soustředění v Belgii. A ve středu jsme si také projeli druhou půlku trati. Takže už si tady připadám jako doma. Vím, jak to jde za sebou, kde jsou místa, kde potřebuju být vepředu. Při závodu to sice bude zase něco jiného, ale už to mám zažité a vím, co mě v neděli čeká.“
Máte už nějakou týmovou strategii? Lídrem bude Van der Poel, že?
„Ano, ale jinak jsme se zatím nebavili, jsem sám zvědavý, jakou strategii sportovní ředitelé vymyslí. Uvidíme, jestli bude na nás, abychom od začátku závod kontrolovali, nebo jestli se bude tým snažit někoho vyslat do úniku. Myslím, že Mathieu bude chtít, jako ve všech závodech, jet hodně agresivně a bude útočit relativně brzo. Ale uvidíme, protože teď na Gent - Wevelgem se mu to úplně nevyplatilo. Já předpokládám, že můj úkol bude zůstat mu po boku co nejdýl a být tam do toho závěru. A v ideálním případě abychom měli v závěru co nejvíc lidí, abychom mohli závod kontrolovat.“
Na ikonických stoupáních nebudou fanoušci. Bude to hodně chybět?
„Určitě bude. Na mě ta atmosféra perfektně funguje. I když jsem úplně mrtvej, řev fanoušků ze mě vymáčkne mnohem víc. A na Flandrech je asi nejlepší atmosféra ze všech závodů, co jsem tak slyšel, je to největší závod v Belgii, zejména ve Flandrech je to národní sport. Je to škoda, určitě to bude znát, ale jsem připravený na to, že fanoušci mě určitě dopředu nepoženou, tak budu muset vymyslet jiný způsob. Ale v posledních závodech jsem kolikrát ani v cíli nebyl schopný si uvědomit, jestli tam byli diváci.“ (směje se)
Jak byste ze svého pohledu popsal letošní covidovou sezonu?
„Je to zvláštní. Panuje neustálá nejistota, zejména před restartem sezony. Třeba z úplně prvních závodů v Rumunsku nás tým raději stáhnul, abychom pak nemuseli do karantény. Pak to vypadalo dobře v Itálii, tak nám řekli, že to tam odjedeme, že pak třeba může být po závodech. Pak začala Tour, před kterou asi málokdo věřil, že se dojede. Takže tak nějak všichni počítají s tím, že každý závod, který jedeme, může být poslední. Ve finále se toho odjelo víc, než mnozí třeba na začátku srpna očekávali.“
Některé závody, hlavně teď ke konci, ale přeci jen zrušeny byly…
„Ano, to nás samozřejmě mrzí. Takže je to neustálý stres. A taky je hodně stresující to testování na COVID. Protože každou chvíli někde vidíme, že někdo z jezdců má pozitivní test a vždycky si člověk říká, jestli to nepadne zrovna na něj. Pomalu dvakrát týdně musíme chodit na testy, musím být hodně opatrný, před závody se snažím nepřijít do kontaktu s fanoušky. Ale na druhou stranu jsou všichni rádi, že se závodí a snaží se udělat maximum.“
Jsou covidové testy i tím, že jich je tolik, i víc obtěžující, než třeba dopingové kontroly?
(úsměv) „Asi ano. Protože si to musí člověk naplánovat, někdy mu to zabere i půl dne. Třeba před závodem v Lucembursku jsem byl hodně ve stresu, protože jsem šel na testy a oni mi tam potom řekli, že výsledky budou za čtyři dny, ale já jsem je potřeboval dřív. Tak jsem musel ještě hledat nové místo, kde je udělají rychleji. Je to další věc navíc. Sice už teď nebude moc závodů, ale zase přichází obavy, že v lednu v únoru začne nová a jak to bude, jestli stejné, nebo vymyslí něco jiného. Ale ve finále jsme rádi za to, že sezona proběhla.“
Vám se teď v závodech docela i dařilo, naposledy 6. místo na závodu Paříž - Tours. Jste s výsledky spokojený?
„Pro mě je docela škoda, že už to končí. U mě to má vzestupnou tendenci. Po restartu mi to úplně nesedlo, během srpna jsem se necítil moc dobře. V září už to bylo výrazně lepší, takže mě mrzelo, že se mi nepovedl start, že trénink neměl takovou odezvu, jakou jsem předpokládal. Teď se mi závodí dobře, takže mám radost, že mám bohatý program a že mi to vyšlo na velké závody. Poslední měsíc jsem spokojený. Samozřejmě bych chtěl ještě o něco víc, takže když by se mi teď povedly Flandry, bude to třešnička na dortu. Cítím se silný, takže se na neděli těším.“
S čím byste byl spokojený?
„Hlavní cíl je výhra Mathieuho. U mě osobně uvidíme, jestli bude prostor pro výsledek. Ale pokud by se mi podařilo dojet v desítce, bylo by to úplně úžasné. A pokud budu v závěru a budu schopný v závodu něco předvést, tak budu určitě naprosto spokojený.“
Na základě týmového rozhodnutí jste se nemohl na konci září zúčastnit mistrovství světa. Mrzelo vás to hodně?
„Ano, mrzelo. Ale chápal jsem to, protože by to mohlo ovlivnit ardenské klasiky, které pro mě i tým byly hodně důležité. Rozhodnutí padlo poté, kdy to vypadalo hodně dobře pro náš tým z hlediska klasifikace prokontinentálních týmů. Samozřejmě mě to hodně mrzelo, ale byl jsem schopný podávat dobré výkony na Ardenách, takže pak to zklamání nějak přešlo.“
Jaká je spolupráce s Van der Poelem, jak v přípravě, tak potom na závodech?
„V přípravě je to náročné, protože je neskutečně silný a rád trénuje. Třeba na soustředění to bylo něco, pro mě to byla taková malá Grand Tour. Ale vždycky v dobré náladě. Při závodech předvádí fenomenální výkony a je radost s ním spolupracovat.“
Flandry budou posledním závodem vaší sezony?
„Nejspíš ano. Ono se to vyvíjí na poslední chvíli. Třeba Paříž - Tours se rozhodlo, že pojedu asi čtyři dny předem. Pokud se nám povedou Flandry, tak to pro mě bude poslední závod sezony. Ale pokud to z hlediska rankingu bude vypadat tak dobře, jak tým doufá, je možné, že se pojede Brugge-De Panne, aby se pokusili získat nějaké body. I když to je spíš závod pro sprintery, ale je tam i pasáž s bočním větrem. Takže uvidíme. Ale myslím, že Flandry budou na 90 procent poslední.“
Kam byste potom jel? Do Čech, nebo raději do Andorry?
„To nevím, nejspíš do Čech, i když týmu jsem to ještě neřekl. Nevím, abych řekl pravdu, ještě nemám vůbec žádný plán, protože vůbec nevím, co se bude dát dít. Ale asi pojedu do Čech za rodinou a pak uvidím, jestli někam vyrazím nebo volno strávím v Čechách. Není to dané covidovou situací, protože nevím, jestli ve finále tady v Belgii je to o moc lepší. Myslím, že je to všude podobné.“
Témata:
cyklistika, sport, Česko, Evropa, Petr Vakoč, finále, Belgie, Paříž, podzim, stres, Kolem Flander, Vlámsko, Sport na Heureka.cz
Související články
