Návrat krále! Pogačar našel přemožitele, Paříž-Roubaix ovládl Van Aert a výhru oplakal
Na legendárním kostkovém monumentu Paříž-Roubaix se čekal zápis do historie. A ten se také konal. Minimálně z pohledu týmu Visma-Lease a Bike a Wouta van Aerta. Ten totiž v závěrečném sprintu na velodromu v Roubaix hravě přejel Tadeje Pogačara. Tomu tak překazil jeho cíl ovládnout jako první v historii všech pět monumentů v jedné sezoně. Ale i Slovinec to právě tomuto muži, který svůj počin obrečel, musel přát.
Historická, rekordní. Taková měla být monumentální kostková klasika Paříž-Roubaix s pořadovým číslem 123. A unikátů přinesla opravdu dost. Diváci se díky defektům řady favoritů dočkali pořádného napětí s parádním rozuzlením na velodromu v Roubaix.
Letošní ročník začal dost netradičně, a to v tom ohledu, že se žádné skupince, které se o to pokoušely, nepodařilo dostat do úniku. A tak na první kostkový sektor z Troisvilles přijel peloton pohromadě.
Z českých závodníků si na prvním pavé úseku vedl nejlépe Mathias Vacek, jenž byl vidět vepředu a hned za bílo-červeno-modrým dresem národního šampiona se vezl ten duhový Tadeje Pogačara. Čím víc sektorů měli jezdci za sebou, tím byl peloton roztrhanější.
Jeden z nejnapínavějších momentů přišel 120 kilometrů před cílem na pavé sektoru číslo 22 z Quérenaingu do Maingu. Tam potkaly Pogačara technické potíže v podobě defektu předního kola. A jelikož jeho doprovodný vůz byl až za druhou skupinou, musel nasednout na kolo, které mu poskytl neutrální vůz, tedy ne na své rezervní Colnago.
Tak jak do té doby na špici udával vysoké tempo tým UAE Emirates, převzal vedoucí pozici v hlavní skupině celek Mathieu van der Poela (Alpecin-Premier Tech) společně s týmem Visma-Lease a Bike. Pogačar ztrácel na hlavního rivala přibližně 25 sekund.
Chvíli předtím však potkala velká smůla i Pavla Bittnera, který byl v úzkém úseku vytlačen a přeletěl přes řídítka do pole.
Pogačarovi pomohla asfaltová část trati
Po zhruba šesti kilometrech, kdy musel jet Pogačar na neutrálním kole, si mohl konečně vyměnit svůj vlastní speciál pro tento závod. Z předních skupin na něj počkal jeden z týmových parťáků, zatímco z hlavní skupiny si „vycouvali“ Nils Pollit a Mikkel Bjerg, aby pak svého lídra dotáhli zpět na čelo.
Tou dobou byla ztráta Pogačara na Van der Poela, Wouta van Aerta, Madse Pedersena a další z favoritů, mimochodem i Vacka, 40 sekund. Ovšem na asfaltové části trati se rychle smrskávala.
Zapojte se do diskuze
Současně se ale blížily klíčové úseky. Nejprve z Haveluy do Wallers a následně první pětihvězdičkový sektor - legendární Arenberský les.
Na pavé už byl ale Pogačar vepředu druhé skupiny sám a mazání ztráty bylo jen na něm. Toho využil Van der Poel, který v první skupině zaútočil. Na kole se mu ale udržel Laurence Pithie z týmu Red Bull-Bora-hansgrohe, čímž Nizozemcův útok zmařil.
Po výjezdu z úseku se všichni z první skupiny intenzivně ohlíželi, zda už je jim Pogačar blízko. Když už viděli hlavní lídři, že se duhový trikot blíží, jakoby i trochu zpomalili a nechali ho dojet. A kousek před nájezdem na kostky v Arenbergu byl světový šampion zpět.
Odevzdaný Van der Poel
Na Arenbergu, kde tradičně dochází k ošklivým pádům, potkala smůla v podobě defektu i Van der Poela. Tomu sice hned přispěchal na pomoc Jasper Philipsen, jenže ani jeho kolo nebylo obhájci posledních tří prvenství ku prospěchu, a musel se pěšky vracet kus dozadu. Tam mezitím k jeho kolu přišel s defektem zadního kola kolega Tibor del Grosso a ze svého stroje přehodil přední na to Van der Poelovo. Ten následně nasedl, ale už s velkou ztrátou téměř minuty a tři čtvrtě. Jenže než dojel na konec lesíku, postihl ho další defekt a bylo vidět, že když k němu dojelo týmové auto s jeho rezervou, byl Nizozemec hodně odevzdaný. Jeho ztráta po výjezdu z Arenbergu byla už 2:10 minuty.
V čele závodu se držel Pogačar, Van Aert, Pedersen, Jasper Stuyven, k lítosti českých fanoušků už ale ne Vacek. Ten zůstal ve druhé skupině 22 sekund za Pogačarem a spol. a jeho ztráta dál rostla.
Naopak Van der Poel ukrajoval ze své ztráty a 77 kilometrů před cílem bylo jeho manko na vedoucí šestici přibližně minutu a půl.
Ani Pogačar si ještě nevybral všechnu smůlu. 72 kilometrů před cílem, ještě před dalšími kostkami, musel znovu měnit stroj, tentokrát kvůli defektu zadního kola. A opět si musel dojíždět přední skupinu, i když jeho ztráta tentokrát nebyla tak velká. A stejně dopadl také Van Aert, jenž už musel kolo měnit na pavé sektoru a zdržel se o dost déle.
Do čelní skupiny se Belgičan vrátil 60 km před velodromem v Roubaix. Posbíral trochu sil a rovnou se pustil do útoku. Rychle ho ale začal stíhat Pogačar, jenž si na zadním kole vezl Pedersena. A brzy majitele zeleného dresu z Tour de France dostihli. Jenže v tuto chvíli už Pogačar na nic nečekal a dopředu se pustil sám. Tempo s ním tentokrát udržel pouze Van Aert. Také za nimi se jelo zostra, Van der Poel svou ztrátu snížil na 24 sekund.
To už čelní dvojice pomalu přijížděla na další pětihvězdičkový sektor Mons-en-Pévele. Tam čekala na závodníky tříkilometrová jízda po kostkách. A právě tady se rozhodl k útoku Pogačar. Jenže Van Aert si ani teď nenechal možnost historického úspěchu ujít. Belgičan totiž vždy cílil právě na výhru na Paříž-Roubaix, ale kvůli každoroční smůle se mu to zatím nikdy nepovedlo.
Na posledních důležitých kostkových sektorech a také mezi nimi už začali čelní hráči odhalovat své karty. Van Aert totiž začal odmítat Slovinci střídat. A tak se čekal útok Pogačara v sektoru Cerrefour de l´Arbre. Na něm oba zostřili tempo, ale oba také měli velkou kliku, že nespadli.
Tento úsek chtěl k poslední možnosti dostat se do souboje o výhru i Van der Poel, jehož ztráta se ztenčila i na 20 sekund.
„Snažil jsem se několikrát Wouta odpárat, ale viděl jsem, že je hodně silný, tak jsme začali spolupracovat. Soustředil jsem se na Carrefour, ale tam byl protivítr,“ vysvětloval pak Pogačar.
Rozhodl sprint na velodromu
Ani třetí pětihvězdičkový pavé sektor nerozhodl, a tak to zkoušel Pogačar na třetích kostkách od konce. Jenže opět marně, Van Aert jako by byl k jeho kolu přivázaný. V tuto chvíli už fanoušci očekávali závěrečný sprint na velodromu. A dočkali se.
Na prvním místě najížděl na velodrom Pogačar. Ten také zahájil sprint, ovšem Van Aert ho brzy převálcoval a dojel si pro jednu z největších výher své kariéry. A to mluvíme o muži, jenž má na svém kontě deset vyhraných etap na Tour de France a také zelený dres pro vítěze sprinterské soutěže! Když projel cílem, ukázal pravou rukou k nebi. A když sesedl z kola, rozplakal se.
„Toto vítězství pro mě znamená úplně všechno. Je to můj cíl od roku 2018, kdy jsem tady startoval poprvé. Od doby, co jsme přišli o Michaela Goolaertse, jsem chtěl tenhle závod vyhrát pro něj, jeho rodinu,“ vysvětlil své gesto v cíli s odvoláním na bývalého belgického kolegu, který právě při Van Aertově premiéře na Pekle severu po srdeční zástavě zemřel.
Slzy dojetí přišly ale také proto, že vysněného triumfu se dočkal po velké smůle v předchozích letech a také mnohých potížích. Naposledy musel předčasně ukončit letošní cyklokrosovu sezonu kvůli zlomenému kotníku. Brzy se ale vyléčil a v klasikářské sezoně se stále zlepšoval. Až do této chvíle, kdy došlo k návratu krále. A to i z pohledu jeho týmu, s nímž má „doživotní“ smlouvu. Visma-Lease a Bike či její předchůdci ve své víc než čtyřicetileté historii ještě Paříž-Roubaix neovládl.
„V tomhle závodu jsem měl v minulosti spoustu smůly, ale pořád jsem doufal, že se mi podaří vyhrát. Je pravda, že jsem i trochu pochyboval, ale také jsem nabral sebevědomí. Není lepší pocit než přijet do cíle se světovým šampionem, bojovat s ním a porazit ho mano a mano,“ těšilo jednatřicetiletého cyklistu. Po závodu Milán-Sanremo z roku 2020 je to pro něj druhá monumentální výhra.
Jedním z prvních gratulantů byl Van Aertův odvěký cyklokrosový rival Van der Poel, jenž dojel do cíle čtvrtý. A sílu soupeře uznal také Pogačar. „Ve sprintu už bylo těžké ho porazit, přeci jen vyhrál sprint na Chámps Élysées. Když jsem začal sprintoval, měl jsem místo nohou špagety,“ pronesl Pogačar.
Slovinec tedy skončil opět druhý a přišel tím o možnost jedinečných historických zápisů. Jednak chtěl být vůbec prvním, kdo by v jedné sezoně ovládl všech pět monumentů A také mohl získat všech pět v řadě, byť ne v jedné sezoně. „Dejme tomu čas,“ pousmál se Pogačar při dotazu, zda bude dál usilovat o výhru v Roubaix.
Cyklistický závod Paříž-Roubaix (WorldTour) - 258,3 km:
1. Van Aert (Belg./Visma-Lease a Bike) 5:16:52, 2. Pogačar (Slovin./UAE Emirates-XRG) stejný čas, 3. Stuyven (Belg./Soudal-Quick Step) -13, 4. Van der Poel (Niz./Alpecin-Premier Tech), 5. Laporte (Fr./Visma-Lease a Bike), 6. Van Dijke (Niz./Red Bull-Bora hansgrohe) všichni -15, ...22. Vacek (ČR/Lidl-Trek) -5:51, 30. M. Kopecký -8:01, 61. T. Kopecký (oba ČR/Unibet Rose Rockets) -8:38.
pav238