Žádný Nový Zéland. Ani Anglie. Nejlepším ženským ragbyovým týmem minulého roku bylo vyhlášeno Česko. Tým, který podruhé za sebou ovládl Evropský pohár, už dva roky neprohrál. Proto porazil i velmoci. Hráčky jsou přitom amatérky, které si na činnost vydělávají pečením buchet nebo nabídkou dostaveníček s večeří.
Šly přímo ze dna. Když před dvěma lety ragbyové unii došly peníze na ženský reprezentační tým, hrozil jim konec.
„Přemýšlelo se o tom, jestli jsme schopní ženskou reprezentaci udržet,“ připouští propagátor ragby Martin Charvát. „Načež se do toho vložily dámy samy, postavily nový realizační tým a od té doby to vedou samy, naprosto úžasně.“
Ženský ragbyový tým od té doby nejenom funguje, ale dokonce ještě nepohrál. I proto byl oceněn prestižním webem scrumqueeens.com, který se specializuje na ženské ragby, jako nejlepší patnáctkový tým loňského roku.
„Je to nejváženější portál, jsou tam ragbyoví odborníci. Český tým v posledním roce nepohrál ani jedno utkání, to se nepovedlo žádnému jinému týmu na světě,“ říká Charvát. „Tabulkově jsme pod Angličankami a Novozélanďankami, ale ony v loňském roce nedosáhly takové výsledky jako naše holky.“
Všechny hráčky jsou přitom amatérky a ragby hrají vedle svých civilních zaměstnání.
„Je to pro nás velká věc,“ říká reprezentantka Aneta Šmejdová, která nedávno nastoupila jako radiologický asistent. „Chce to trochu odhodlanosti se sebrat z práce rovnou na trénink, vracet se podeváté, podesáté domů a hned zase ráno vstávat.“
Nasazení problém není. Šlo ale o peníze. Bez nich by tým nemohl za svými soupeřkami cestovat po světě. Proto tým zorganizoval několik crowdfundingových kampaní. A činil se také na ragbyových zápasech, kde hráčky prodávaly třeba párky, nebo koláče a buchty, jež samy upekly.
„Byly jsme postavené před hotovou věc, že to s financemi není valné, že se musíme snažit. Stmelilo nás to, nápady byly dobré,“ usmívá se Šmejdová. „Ráno jsme napekly, odpoledne jsme šly prodávat na dětský turnaj a odpoledne jsme proti sobě hrály. Ještě jsme ochutnávaly, jak každá dobře peče, myslím, že půlku jsme snědly samy.“
A ještě to nebylo všechno. Ragbistky taky prodávaly čepice a trička a fanoušci měli dokonce možnost jít s nimi za poplatek na rande.
„Některé hráčky si koupili jejich partneři,“ směje se další reprezentantka Kristýna Plevová, v civilu fyzioterapeutka. „S čepicemi a tričky jsme jezdily po Praze a rozdávaly jsme Ježíška. Snažily jsme se před Vánoci všechno splnit.“
A stálo to za to. Po vítězstvích ve Švýcarsku a doma s Finskem už Češky vloni na jaře vyhrály Evropský pohár, nejstarší mezinárodní soutěž ženského ragby, která se hraje už od roku 1988. Kdysi se jednalo o elitní soutěž, v současnosti hraje šest nejlepších zemí turnaj Six Nations, další čtyři týmy se účastní evropského šampionátu. Pod ním už je Evropský pohár.
Do konce roku pak Česko vyhrálo i další ročník, v němž se utkaly s Finskem, Švýcarskem a Švédskem.
„Já to beru jako velký úspěch, nejenom toho týmu, ale i osobní, že jsme to s holkami daly takhle dohromady,“ pochvaluje si manažerka týmu Kateřina Pokorná. „Holky mají za sebou neuvěřitelný kus práce, na hřišti i mimo něj. Po téhle sezoně jsme finančně na nule. Doufám, že jsme ukázaly, že jsme taky ragbisti, i když jsme holky, že stojí do nás investovat.“