V kleci po výhře zářil štěstím jako už dlouho ne. Ivan Buchinger totiž věděl, že prohrou by jeho renomé značně utrpělo. Bitvu zvládl. A hned si řekl o možnost zápasit o titul i v nižší váhové kategorii. Že se tím tak stal pomyslným rivalem českého Terminátora, ovšem nevěděl.

Stal jste se šampiónem Oktagonu, což pro hodně znamená.
„Vážím si opasku nejvíc, protože Oktagon je teď na Slovensku jako UFC v Americe. Opravdu bych řekl, že je to slovenské UFC. Má tolik sledujících, že je to brutalita! Dělají pro MMA velkou reklamu, proto jsem měl opravdu radost, když jsem tento pás vyhrál. Neuvěřitelně jsem makal, abych uspěl. Můj soupeř byl totiž velmi šikovný, vysoký, opačný gard (levák), rychlý, výbušný, mladý. Měl v sobě vše, díky čemu by mohl vyhrát. Ale já jsem holt zkušený veterán." (směje se)

Vážíte si snad titulu nejvíc ze všech, které jste kdy vybojoval?
„To bych neřekl, protože v Evropě jsou větší organizace, jako je Cage Warriors a M-1 Global, kde jsem taky vyhrál. To jsou cennější pásy ve světě MMA. Ale z tohoto titulu mám radost, protože mě sledovali i lidi, kteří mě do teď neznali. Dozvěděli se, kdo je Ivan Buchinger."

Mrzí vás, že máte ve světě ze slovenských bojovníků asi největší jméno, přesto vás doma tolik lidí neznalo?
„Ano. Neberu to tak vážně, protože vím, kde jsem zápasil a co jsem dokázal. Hodně bojovníků z Oktagonu touží po tom, aby mohli bojovat v zahraničí. Mám radost, že když jsem teď v Oktagonu, lidi mě znají. Předtím jsem měl zápasy, ve kterých jsem vyhrál brutálně cenné opasky, jenže nikdo o tom nevěděl. Ani pes neštěkl, že Ivan vyhrál. Celý MMA svět to věděl, Slovensko ne."

Jak si teď užíváte větší pozornosti?
„Dostávám skvělé zprávy, že jsem pokorný, super sportovec a ukázal jsem, co ve mně je. Za to fanouškům děkuju. Píšou dokonce, že jsem pro ně a jejich syny vzor. Kdysi jsem vyhrál, napsala mi přítelkyně a otec, že gratulují, a nic víc. Teď jsem dostal milion zpráv."

Lze vůbec popsat, co člověk po takové výhře prožívá?
„To se ani nedá. Nejprve jsem měl první radost, první pocit, když jsem vyhrál. Spadl mi kámen ze srdce, že jsem zvítězil tak lehce. Podruhé jsem měl radost, když jsem se podíval na trenéry a kámoše, se kterými jsem celý život. V jejich očích jsem viděl, jak jsou nadšení... I teď, když si na to vzpomenu, mám husí kůži. A když jsem dorazil domů, přišel ke mně malý (syn) a skočil mi na krk. To byl třetí pocit štěstí. Jeden opasek, trojí potěšení."

Co by se asi dělo, kdybyste zápas s mladíkem Paradeiserem prohrál?
„Byl na mě vyvíjen obrovský tlak. Cítil jsem tu tíhu. Rony je mladý, talentovaný a chtěl se ukázat. Měl obrovskou šanci. A kdyby mě porazil, tak je moje jméno v pi*i, zatímco on si udělá obrovské renomé, že mě chytil. Díky bohu se to nestalo. Měl jsem co ztratit, on ne. Kdybych prohrál, zlomilo by mě, že jsem to nezvládl před domácím publikem."

Přemýšlel byste třeba i nad koncem kariéry?
„To bych neřekl, nemohl bych takhle skončit. Ale bylo by to špatné, dvě prohry za sebou..."

Velikán slovenského MMA Ivan Buchinger porazil krajana Ronalda Paradaisera už v prvním kole škrcením.

• 
• 
• 
• 
• 15 zobrazit galerii

Vémola prohlásil, že všichni, kdo sázeli proti vám, jsou blázni, protože nikdo na zdejší scéně nemá tolik zkušeností.
„To sice ano, ale tohle je MMA, může rozhodnout jediný úder. Když mi bylo 22 let a zápasil jsem proti někomu, komu bylo 34, tak jsem si říkal: Ty kokos, nemůže mě porazit takový starý chlap. Karlos má pravdu, že jsem zkušený, ale to je i on. A když dostane jeden dobře trefený úder, může skončit. Jako s Attilou Véghem."

Také se zamyslel i nad tím, že se stáváte trochu rivaly. Soupeříte v tom, kdo dokáže v Oktagonu získat dva pásy najednou. Co vy na to?
(zasměje se) „Já to tak neberu. Ať klidně vyhraje první, ale hlavně ať zvítězíme oba. Až on vyhraje dva, tak já pak možná tři." (směje se)

Vážně?
„No opravdu jsem nad tím přemýšlel, protože šampionem v sedmdesát sedmičce je David Kozma, a kdybych měl možnost, určitě bych s ním zápasil. Už se mě lidi dokonce ptali, jestli bych vzal zápas s Vémolou."

A co jste odpověděl?
„Proč ne, když dobře zaplatí. (usmívá se) S Karlosem jít nechci, kdyby se však náhodou spustil nějaký trash talk a začali o tom mluvit lidi, bez problémů bych souboj vzal. Vím, že je brutálně silný, ale pokud zhubne na osmdesát kilo, jsem připravený s ním jít."

V domluvené váze by to ale nemohl být zápas o titul.
„No to ne, to bych nechtěl. Popravdě, neměl bych proti němu moc šanci. Silově by mě určitě porazil, ale stejně bych zápas s ním vzal."

Víte, co vám Vémola závidí?
„Netuším."

Zápas s Conorem McGregorem. A na ten přitom nevzpomínáte rád...
„řesně tak. Určitě mám radost, že jsem s ním bojoval, ale ne z toho, jak to dopadlo."

Jaký to je pocit, když všichni řeší spíš duel s Conorem než vaše dosažené úspěchy?
„Přesně o to jde. Hodně lidí mě zná jen díky tomuhle zápasu, ale neví, co už jsem potom dokázal. Vyhrál jsem deset zápasů v řadě, získal titul v Cage Warriors a odešel jsem do Ruska. A tam jsem taky všechny pozabíjel. V té době byl opasek v M-1 brutalita. Proto mě trošku štve, že mě lidi neznají spíš pro mých pět světových opasků a skoro čtyřiceti vyhraných zápasů."

Už se rýsuje nějaký termín dalšího souboje?
„Zatím ne, protože jsem se v zápase trochu zranil, něco mi prasklo v koleně. Den co den je to lepší, přesto to pořád strašně bolí. Už jsem začal i trochu trénovat, zatím jen s činkami. Pokud ale přijde nějaká nabídka, budu připraven. Navíc mám pořád smlouvu i s polskou KSW, takže může přijít nabídka i odtamtud."

Oktagon

31. ledna 2021 • 04:38

Vémola o dalším soupeři: Seknu ho v rozletu! Měli mu říct, že ještě není čas

Oktagon

29. ledna 2021 • 09:47

Oktagon 21: Král Buchinger! Bleskové škrcení, Silva i Pudilová vítězí na body