Engizek řval se svými fanoušky, ať mě a můj tým zabijí, říká Jotko. Zůstane v Oktagonu?
Sesadil dosavadního šampiona, ale namísto oslav musel čelit útoku v kleci i výhružkám od fanoušků. Krzysztof Jotko promluvil o nedávném vyhroceném klání s Kerimem Engizekem, nespočtu faulů, pozápasové potyčce i naštvanému vzkazu vedení Oktagonu. Prohlášení o odchodu z černožluté stáje bere elitní Polák a nový držitel titulu zpět. Stále si však stojí za tím, že hlavní vina za incidentem na galavečeru v německém Kolíně nad Rýnem jde za soupeřem a rozhodčím, který nezvládl svůj výkon.
Před dvěma týdny jste vyhrál odvetu s Kerimem Engizekem a získal titul Oktagonu. Štve vás, že spousta lidí mluví o potyčce po zápase, kterou vyprovokoval soupeř, a málokdo vyzdvihuje úspěch, kterého jste dosáhl?
„Ti, co MMA rozumí, a skuteční fanoušci vědí, kdo ten zápas vyhrál a dokážou to ocenit. Kerimovo chování v průběhu zápasu i po něm na hotelu bylo absolutně neuctivé ke sportu, k organizaci i ke mně. Nelíbí se mi to. Ve sportu jsem dlouho, zápasil jsem v té nejlepší organizaci na světě a stalo se mi to poprvé. V tomhle sportu jsem jen proto, abych ho propagoval. Jsem stoprocentní sportovec a pro mě to bylo hodně špatné. Ani si teď neužívám dovolenou, protože mi lidi pořád píší nesmysly. Píší mé mámě, přítelkyni… hrozné.“
Neměl jste ani minutu si triumf užít?
„Ne, protože jsme po zápase slavit ani nemohli. Kerim byl venku u hotelu, řval se svými fanoušky, ať mě a můj tým zabijí. Hned jsme odešli na jiné ubytování, kde jsme to jen trochu oslavili s blízkými přáteli. Další den jsme se vrátili do Balingenu a odtud jsem jel zpátky do Polska za mámou.“
V aréně bylo dvacet tisíc lidí a všichni fandili Engizekovi, emoce vřely. Čekal jste, že se může něco takového stát?
„Mysleli jsme si, že k něčemu mohlo dojít spíš při našem prvním vzájemném zápase, teď ne. Ale stalo se. Já neudělal nic, zatímco on mě fauloval snad osmkrát nebo desetkrát. Chytal se klece, nemohl jsem ho odtáhnout do středu oktagonu, protože držel pletivo. Měl být diskvalifikován už v prvním kole, ale to je spíš otázka na rozhodčího.“
Jste pořád naštvaný na rozhodčího, nebo jste si s Gerdem Richterem už promluvili?
„Nejsem naštvaný. Byl jsem vytočený hned po turnaji. Dlouho jsem nespal, byl jsem v ráži a něco jsem mu řekl. Opravdu se omlouvám, pokud jsem se ho dotkl. Je to jeho práce a každý je jen člověk, všichni dělají chyby. V tomhle zápase jich bylo tolik, že nevím, jak se to mohlo stát. Nemůžeme to změnit, mrzí mě, co jsem mu řekl. Všechno je v pořádku, nemyslel jsem to tak.“
Zmiňoval jste držení klece, údery do zátylku, údery do rozkroku…
„Taky mě trefil hlavou. Když jsem chtěl udělat první takedown, chytil se klece, vykontroval mě a sedl si na mě. Mohl jsem ho dostat pod sebe už v prvních sekundách a byl by to úplně jiný zápas. Tím, jak chytil klec a přetočil mě, všechno změnil. Musel jsem do defenzivy, vstát a spotřebovat energii na obranu. A když na mě spadl, trefil mě hlavou přímo do obličeje. Proto jsem znovu mluvil s rozhodčím a upozorňoval ho na to. A to byla chyba. Příště budu prostě dělat svou práci a mlčet.“
Vypadalo to, že jste ztrácel plnou koncentraci, když jste pořád mluvil s rozhodčím.
„Zápasil jsem s rozhodčím, s Kerimem i s jeho fanoušky. Vyhrál jsem tři zápasy za jednu noc.“
Bylo těžké dodržet strategii, když přicházelo tolik faulů? Jaký byl váš původní plán?
„Strategii jsme změnili, protože jsem ho po třech kolech nemohl hodit. Pořád se chytal klece. Všechny moje techniky, kterými házím na zem i ty nejlepší zápasníky, nefungovaly právě kvůli tomu držení. Nebo mi strkal prst do nosu. Mám za sebou přes sto amatérských i profi zápasů a tohle se mi nikdy nedostalo.“
Myslíte, že ty fauly byly úmyslné?
„Nevím, zeptejte se jeho. Zeptejte se, jestli vůbec vnímá, že mě fauloval.“
Který faul vás štve nejvíce?
„Když jsem ho chytil za krk a snažil se ho strhnout dolů, trefil mě zvedákem přímo do rozkroku. Rozhodčí to neviděl. A hned nato mě trefil ještě dvakrát znovu.“
Na sociálních sítích jste pohrozil, že jste ochotný odejít do FNC nebo k jiné konkurenci Oktagonu. Myslel jste to vážně, nebo šlo o reakci v afektu?
„Byla to součást hněvu z toho, jak se mnou zacházejí. Zuřil jsem, ale byla to jen moje zlost ventilovaná na internetu. Ještě o tom budeme mluvit, ale pravděpodobně v Oktagonu zůstanu, pokud mě tam budou chtít.“
Můžete popsat potyčku po zápase?
„Měl jsem za sebou pět kol, pro mě to bylo dětské chování. Jako když dítěti vezmete hračku a ono chytne rapl. My jsme nic neudělali. Stáli jsme tam s Peterem Sobottou, mým kamarádem Damianem Lampkowským a Tiagom Alvesem. Kerim přišel, ukradl pás a později tvrdil, že mu ho Peter dal. Na videu je ale jasně vidět, že ho ukradl. My jsme jen stáli a oni se snažili vyvolat bitku.“
Jak probíhala komunikace s vedením organizace? Tlačil jste na trest pro Engizeka?
„Netlačil. Jen jsem byl překvapený z trestu, který dostal – stopka na šest měsíců a dvacet tisíc eur. Stopka na půl roku za něco takového nestačí, stejně by po tomhle zápase šest měsíců nezápasil, než by se zotavil. Pro něj to tedy nic neznamená. Proto jsem byl naštvaný.“
Řekl jste, že to byl špatný vtip a ne trest. Měl jste kvůli tomuhle vyjádření nějaké problémy s organizací?
„Nikdo se mi neozval, nikdo se neomluvil.“
Jaký postih byste považoval za adekvátní?
„Nejsem komise, abych udílel tresty. Zeptejte se nějaké americké komise. Kdyby se tohle stalo v UFC, zkuste si představit, co by následovalo.“
Oktagon v oficiálním prohlášení uvedl, že Engizek projevil sebereflexi. Ozval se vám nebo aspoň někdo z jeho týmu?
„Nikdo se neozval mně ani mé mámě. Jestli mi nevěříte, můžu přinést její telefon a ukázat důkaz. Nikdo nenapsal, nic neudělali. Engizek jen mluví na internetu, jak se pokorně mé mámě omluvil, ale to lže.“
Pojďme k budoucnosti. V divizi je pár zajímavých jmen – Will Fleury, Machmud Muradov, Patrik Kincl. Kdo z nich vás láká nejvíce?
„Všechna tři jména jsou moc zajímavá. Jsou to opravdu dobří zápasníci a skvělí lidé. Rád bych v Oktagonu nastoupil se skutečnými sportovci, jako jsou právě oni.“
