Dohnal o obrovském tlaku v profesionálním MMA: Je to nemilosrdné. Musel jsem se změnit
Kdysi patřil Jakub Dohnal mezi velké naděje domácího MMA. Probojoval se do finále Oktagon Výzvy, byl nadosah titulové šance, ale vždy v těch nejklíčovějších momentech klopýtl. Jeden takový ho čeká na sobotním turnaji Oktagonu v Brně. Střetne se se zkušeným Slovákem Vojtěchem Barboríkem. To, že je ale u brněnského bijce tentokrát něco jinak, je zcela patrné. „Jít do zápasu s tím, že jde o všechno, nemůžu,“ hlásí rezolutně Dohnal. „Ať ten zápas vyhraje kdokoli, můj jediný cíl je si to užít,“ dodává vzápětí při rozhovoru pro iSport.
Velké vykoupení knockoutem a zápas, který bude bavit nejen fanoušky ale i jeho samotného. S takovým cílem míří Jakub Dohnal do sobotního duelu s Vojtěchem Barboríkem.
Málokdo to ví, ale váš zápas s Barboríkem bude odveta mače v grapplingu (brazilské jiu jitsu), který jste prohrál až v prodloužení. Cítíte, že máte co oplácet?
„Vůbec ne. Cítím spíš nadšení, že můžu zápasit zrovna s ním. Je to pro mě něco extra. Vnímám ho na úrovní Ivana Buchingera, prostě taková legenda slovenského MMA. Všechna čest a veškerý respekt za to, že mě tehdy před osmi lety porazil, ale toto nebude grappling, ale MMA a já jsem připravený si vzít jeho skalp.“
Zmínil jste Buchingera a právě s ním Barborík udělal jeden z nejlepších zápasů historie Oktagonu. Myslíte si, že i váš duel bude podobná řež?
„Cítím, že to tak dopadne. Ale já si myslím tentokrát, že to bude dobrý zápas. Jsme sice oba zemaři, ale myslím, že se to strhne do přestřelky. Připravuji se ve SWAG Academy, což je nejlepší tým na grappling v Česku, takže se jeho úrovně na zemi vůbec nebojím. Je to pro mě lepší, než se připravovat na skvělého postojáře. Trénoval jsem navíc s UFC bojovníkem Ludovítem Kleinem a šampionem KSW Patrykem Kaczmarczykem. Byl to těžký kemp. Samotný zápas podle mě ale bude rozhodovat hlava a tu teď ladím každý den.“
Letos jste sice sklízel úspěchy v jiu jitsu, poslední dva MMA zápasy jste ale prohrál knockoutem v prvním kole. Je toto souboj o všechno?
„Jít do zápasu s tím, že jde o všechno, nemůžu. Musel jsem se to odnaučit. Můj největší problém byl právě v tom, že jsem do každého zápasu šel, jako kdybych bojoval o všechno. Pořád mi hlavou běželo, že když prohraju, pokazím si kariéru, ztratím sponzory a nedostanu se na vyšší mety. To vše mě extrémně svazovalo. Nejlepší výkony jsem podával, když jsem sponzory neměl skoro žádné a v uvozovkách jsem neměl moc co ztratit. Takže ne, nejde o všechno. Co se stane, když prohraju nebo vyhraju? Bude chleba levnější? Nebude.“
Je toto uvědomění tedy ta největší změna oproti dřívějšku?
„Stoprocentně. Samozřejmě jsem vyrostl i zápasnicky. Na mentálním nastavení teď ale pracuji opravdu hodně. Ať ten zápas vyhraje kdokoli, můj jediný cíl je si to užít. Dřív mě ten sport bavil. Minulý rok jsem si to ale opravdu neužíval, protože jsem zažíval hrozný stres. Ale to se obecně váže k obrovskému tlaku v profesionálním MMA.“
Rozvedete to?
„Nezápasíme každý víkend jako ve fotbale. Nemůžeme jeden mač vypustit a šetřit síly na ten příští. V tom je MMA nemilosrdné. Jen vzpomeňte na můj zápas vloni na jaře – dostal jsem jeden úder v první půlminutě a byl konec. Čtyřměsíční dřina vyšla nazmar. Stačila jedna chyba. Když dostanete na začátku zápasu jeden šílený gól, pořád máte dost času to otočit. V bojových sportech je konec. Balíte věci a jedete domů.“
Cítil jste, že změna mentálního nastavení je ve vašem případě nutnost?
„Rozhodně! Byla to moje nejslabší stránka. Po posledním zápase jsem začal spolupracovat s mentální koučkou a vše se změnilo. Od té doby jsem zvládl ty zmíněné dva zápasy v grapplingu a nedaří se mi špatně. Výhra nad Buchingerem a remíza s Kleinem. Teď to jen přenesu do MMA a věřím, že si dojdu pro ukončení před limitem. Líbilo by se mi technické KO. Bude to pro mě vykoupení.“
