Kemp v Mexiku? Legální doping. Jsme na hranici přetrénování, říká Procházkův kouč

Do životního mače Jiřího Procházky zbývají poslední dny. Už v neděli se třiatřicetiletý bijec utká se světovou trojkou Carlosem Ulbergem o titul polotěžké váhy UFC. S týmem v Miami právě ladí poslední detaily mače, který se odehraje v neděli ráno středoevropského času. Z širokého úsměvu a nadšeného projevu Filipa Lukeše, Procházkova kouče, je patrné, že je družstvo BJP skvěle nastaveno.

Mluvíme spolu po jednom z posledních tréninků před zápasem. Na co jste se zaměřovali?
„Dokončili jsme poslední silovku a už nás čeká jen dolaďování detailů z kondice a pohybových cvičení, aby Jirka zůstal ostrej. Pak má samozřejmě ještě nějaké aktivity s MMA trenéry. Jsem rád, že jsme se zvládli dobře aklimatizovat. Časový posun není tak výrazný, jen šest hodin. Chodíme se dívat na východy a západy Slunce, abychom si srovnali cirkadiální rytmus (vnitřní biologické hodiny organismu s periodou přibližně 24 hodin). Nemáme díky tomu ani žádné problémy se spánkem. Počasí je tu příjemné, obzvlášť když ho srovnáme s Mexikem, kde je hodně řídký vzduch.“

Jiří ještě absolvuje poslední sparingy a drily v jednom z nejlepších týmu KillCliff FC. Jak si při nich vede?
„Skvěle! Pokud to vezmu z pohledu síly, kondice, dynamiky, vidím tam posun oproti minulému zápasu. Každou přípravu si totiž zapisujeme a máme to opřené o data. Jeho forma stále roste. A tým KillCliff? Neuvěřitelné místo! Je čest tady být a vidět místní tréninkové centrum. Připravují se v něm nejen bojovníci UFC, ale také hráči NFL a NHL. Na sparingách pak potkáváme bývalé šampiony, třeba Kamaru Usmana. Co se týče intenzity drilů, je potřeba držet jeho nervovou soustavu v nejvyšším stavu připravenosti. Zároveň musíme trochu snižovat intenzitu sparingů, aby Jirkovo tělo zvládlo po dlouhé přípravě zregenerovat.“

Před odletem jste ještě na tiskové konferenci řekl, že jste musel Jiřího držet na uzdě a nastavil jste pravidlo: Pokud nejsi schopný stoprocentního výkonu, ale jen sedmdesátiprocentního, netrénuj vůbec. Rozvedete to?
„Jirka toho během týdne musí vždycky zvládnout hrozně moc. Neustále se pohybujeme na hranici přetrénování, které vede k tomu, že vám tělo vystaví stopku. Tou může být nachlazení, nemoc nebo zranění. Je důležité umět rozlišit, kdy tělu můžeme dát zabrat a kdy už je to bičování mrtvých koní. Jasně že jsme museli párkrát tu ruční brzdu zatáhnout, protože Jirka kdyby mohl, trénuje od rána do večera každý den. Čeká ho titulový zápas, takže nemůžeme nic nechat náhodě. Naštěstí nás všechna vážnější zranění minula.“

Hodně se už mluvilo o vysokohorské přípravě vašeho týmu v Mexiku. Jak velký efekt skutečně měla?
„Hlavní cíl vysokohorské přípravy je zlepšení aerobní kondice. Je tam řidší vzduch a tělo se musí adaptovat, aby správně pracovalo s kyslíkem při výkonu. Museli jsme to fakt dobře naplánovat. Efekt to mělo velký. Když jdete v Mexiku do schodů, dusíte se. Trvá to, než si zvyknete. Žijete tam a trénujete v nadmořské výšce 2300 metrů. Zvládnout v takových podmínkách sparing, je obrovský záhul na tělo. Po návratu jsme ale viděli, jak to tělo šlape. Jirka říkal, že zlepšení cítí ve všem.“

Když cyklisté mluví o kempech v jihoamerických a středoamerických horách jako o legálním dopingu, nejsou daleko od pravdy?
„Přesně tak! Dokonce nám zaměstnanci tamního tréninkového centra UFC říkali, ať to moc nepropagujeme, aby tam neměli úplný nával. Zázemí mají perfektní a ano, samotný efekt vysokohorského tréninku je obrovsky účinný legální doping.“

Jiří Procházka

Jiří s vámi začal spolupracovat před bezmála čtyřmi roky. Tehdy si vážně poranil rameno, což vyústilo mimo jiné v odevzdání titulu UFC.
„Ano, to zranění bylo dost vážné. Z rehabilitačního pohledu trvalo velmi dlouho, než se nám to podařilo úplně srovnat. Museli jsme ze začátku postupovat opravdu jemně, aby se tam nic nepřetáhlo. Hrozily vážné další následky, pokud bychom tehdy rehabilitaci uspěchali. Jirka za těch tři a půl roku ušel velký kus cesty. Právě díky zkušenosti tohoto zranění stále provádí rehabilitační cviky a více dbá na regeneraci. Byl to pro něj tehdy hodně významný signál, že tělo zkrátka musí poslouchat.“

Hrozil mu konec kariéry?
„Léčbu měl tehdy na starosti pan doktor Pavel Kolář. Dřív nebo později by se to dostalo do dobrého stavu. Spíše šlo o to, že Jirka byl jako bojovník rozjetý a takový výpadek mohl jeho kariéře vážně uškodit. On má ale tu hlavu tak dobře nastavenou, že ho zranění spíše ještě víc mentálně posílilo. O to víc to teď chce. Odevzdat titul pro něj tenkrát muselo být hrozně těžké. Být nejlepší na světě je pro něj věc číslo jedna, které podřizuje úplně všechno. Je válečník, pro něhož je to smyslem života. Zároveň neznám nikoho, kdo by se s tak vážnou situací dokázal vypořádat tak dobře jako Jirka. Jeho mentální síla mu dává oproti ostatním zápasníkům obrovskou výhodu.“

Dokážete si představit, že by se Jiří v následujících letech přesunul do těžké váhy a přibral dalších možná osm deset kilo?
„Bylo by to hodně těžké. Jirka své tělo hodně dobře vnímá. Do zápasů v kategorii do třiadevadesáti kil moc neshazuje a oproti ostatním borcům v divizi patří mezi lehčí. Zápasí se mu takhle dobře. Kdyby musel přibírat, bylo by to náročné a nebylo by to pro jeho tělo vůbec přirozené. Pro něj je realističtější přestup do nižší váhy – do osmdesáti čtyř kil.“

Opravdu?
„Ano. Když vidím, kolik ostatní bojovníci ve střední váze (-84 kg) zvládají shazovat, myslím, že i Jirka by to dokázal. Čistě můj názor ale je, že by měl zůstat v polotěžké, která je jeho tělu nejpřirozenější.“

Procházka je nejoblíbenější bojovník světa! Předběhl Pereiru i legendární veterány

UFCMarián Šustr5. dubna 202611:30

Ducárův boj o tituly ukončilo kontroverzní rozhodnutí: Byl jsem připravený pokračovat!

BoxiSport.cz4. dubna 202610:57