Když nastoupí do klece, můžete čekat pořádnou bitvu. Michal „Blackbeard“ Martínek je velmi razantní bojovník, který jde do boje vždy střemhlav. A to se mu bude na konci měsíce v Las Vegas hodit, až bude bojovat o kontrakt s UFC. Na jeho nekompromisní styl měla určitě vliv i práce vyhazovače. „Potkal jsem se tam už snad se vším, od nožů po pepřové spreje. Někdy i pistole,“ říká s nadhledem.

Jedete bojovat před šéfem UFC Danou Whitem. Nejde však jen o to, abyste vyhrál, ale musíte svým zápasem hlavně zaujmout. Je to tak?
„Přesně tak. Mají porotu v čele s Whitem a několika hlavními lidmi z UFC. V  minulosti tam byly i případy, kdy smlouvu dostal jak vítěz, tak poražený, protože oba předvedli skvělý výkon. Taky došlo k tomu, že jeden vyhrál, ale udělal průměrný zápas. Řekli mu, že soupeř nebyl adekvátní, takže mu dají šanci ještě v budoucnu.“

A jakou máte taktiku pro to, abyste předvedl poutavý zápas?
„Myslím, že atraktivní určitě bude. Dělají ho vždy oba soupeři. Může se stát, že nastoupí skvělý zápasník se špatným soupeřem, a je z toho podprůměrný zápas. Nicméně právě podle toho, koho mám za protivníka, myslím, že to bude pěkný souboj. Rodrigo Nascimento Ferreira je ambiciózní mlaďas. Rozhodně střelec. A myslím, že já taky nejsem úplně jelito. Tipuji, že souboj bude mít dobré tempo a bude se líbit.“

Myslíte na to například někdy během tréninku, abyste předváděl atraktivní techniky?
„Já trénuji tak, abych byl v klidu hlavně psychicky. Za poslední rok jsem udělal obrovský pokrok. Přibral jsem několik kil, mám o čtyřicet procent lepší fyzičku. Přibyly zkušenosti. Lítám na přípravy po světě. Takže v podvědomí vůbec nemám, že bych neudělal zajímavý zápas nebo že bych byl nervózní. Cítím se velice dobře.“ 

Šampion organizace OKTAGON MMA Michal Martínek

• 
• 
• 
• 
• 24 zobrazit galerii

Ani to, že se stanete součástí tak veliké show, nemá vliv na vaši psychiku?
„Ne, trénuji tak, že jsem o sobě stoprocentně přesvědčený. Udělám proto vše tak, aby neexistovalo žádné: ale, co kdyby, jestli náhodou nebude lepší... Měl jsem nedávno možnost se srovnávat s kluky ve Stockholmu, kam jsem byl pozván jako sparingpartner pro velkého bojovníka Alexandera Gustafssona. Dělali jsme tam i nějaké fyzické testy zdatnosti. Zkoušeli naši kondici, výdrž, výbušnost a tak podobně. Skončil jsem v první trojce. Což pro mě bylo super porovnání sil.“

V poslední době jste začal trénovat u známého kondičního trenéra Michala Břetenáře. Jak jste u něj spokojený?
„Udělali jsme obrovský kus práce. On mě vlastně naučil správně dýchat. Po pětadvaceti letech aktivního sportu jsem zjistil, že neumím dýchat. (pousměje se) Tak ze mě udělal takové batolátko a už mi to jde úplně jinak a cítím ve výkonu, že mnohem lépe okysličuji svaly. Začal jsem taky dělat strongmanské tréninky. Jsem v těžké váze a měl jsem sto dva, sto tři kilo, což nebylo moc. Teď mám nějakých sto deset, a ty si držím při skvělé fýze.“ 

Takže vás se starosti většiny zápasníků s hubnutím netýkají...
„Přesně tak. Všichni hubnou a já musím přibírat, aby trenér neměl kecy, že patřím o  váhu níž. Mám to vždy s odřenýma ušima.“ (směje se)

Hokej? Nechtěl jsem platit, abych mohl hrát

Vy jste přešel k MMA od hokeje. Můžete připomenout důvody, které vás k tomu vedly?
„V hokejové extralize se vyvíjí veliké tlaky. Psychické, fyzické a hlavně finanční. A já jsem prostě nesouhlasil s tím systémem: platit, abych mohl hrát. Když už jsem měl odehráno asi dvě stě zápasů, s těmi přípravnými, tak jsem si zasloužil šanci dostat se do chlapů. A bylo mi řečeno, že abych se tam dostal, musím zaplatit. S tím jsem se ale nedokázal psychicky srovnat, tak jsem prostě skončil. Měl jsem samozřejmě nabídky od prvních do druhých lig, ale to nebylo to, co mě zajímalo. Mám to nastavené tak, že buď všechno, nebo nic. A byl jsem přesvědčený o tom, že na to prostě mám.“

Jaký je podle vás zásadní rozdíl mezi hokejem a MMA?
„Největší rozdíl je v tom, že v MMA zápas probíhá třikrát pět minut. A v hokeji má střídání padesát sekund. Ale tam se hraje třikrát dvacet minut a je to kolektivní sport. Podle mě je hokej víc na psychiku. Když už je to na určité úrovni, je člověk ve stresu, aby neudělal chybu a nepokazil to ostatním. A lze říct, že se třeba rok o něco snažíme a pak může být jeden špatný zápas, a konec. V tom je pro mě MMA o dost lehčí. Jsem v něm sám za sebe. Samozřejmě že mám zodpovědnost vůči týmu kolem sebe. Nechci zklamat trenéra, sponzory, fanoušky... Ale primárně je to individuální disciplína.“

A co třeba když porovnáte náročnost?
„Co se týká kondice, výš je určitě MMA. Trénink je hodně specifický. Na hokejový zápas se člověk připravuje v rámci letní přípravy. Ale i tato příprava je hodně náročná. U Břetenáře potkávám hodně hokejistů. Klepiš, Furch...“

Někdy se zápasníků ptám, proč mají konkrétní přezdívku. U vás se netřeba ptát. Blackbeard, neboli Černovous. Kdy vám tak začali říkat?
„Měl jsem před sebou svůj třetí amatérský zápas v  MMA, tehdy jsem se nechával zarůst. Jednalo se o rok 2013. Byl jsem u jednoho incidentu na diskotéce, kde jsem hlídal jako vyhazovač. A svědci mě pak popisovali slovy ‚Blackbeard‘. Vznikaly kolem toho legrácky, až to přešlo v přezdívku.“

Pracoval jste tehdy v zahraničí, nebo to byli turisté?
„Nějací turisti. My vždycky říkáme, že vynášíme odpadky z celého světa.“ (směje se)

Nejsou vousy při zápasení občas na obtíž?
„Je třeba pozice, kdy jsme na zemi na boku, že si mě může soupeř přišpendlit právě přes vousy. Ale ne schválně, to by musel být opravdu mazaný. Myslím, že to v té rychlosti ani nejde. Ale párkrát se mi stalo, že jsem to v určitých situacích cítil. A  hlavně, když chodím v rámci rozvoje na brazilské jiu jitsu, které se trénuje v  kimonech, často se tam chytá za límec. Občas mě někdo chytne s límcem i za vousy.“

Neřídne vám tedy vous?
„Ne ne, drží dobře, správně vousy udržuju.“

Mimochodem, ještě děláte vyhazovače?
„Ano, pracuji v klubech Steampunk a Epic. Méně, ale pořád. Tedy teď před zápasem ne, samozřejmě. MMA je u nás hodně na vzestupu, ale ještě ne tak, abych mohl dělat jen to. A ač bych si asi dokázal vydělávat třeba jako trenér, myslím, že bych pak nepodával takové výkony. Protože když je člověk celý den v tělocvičně, na trénink se ani nemůže těšit. Proto jsem rád, že mám v práci úplně jiný svět. Mozek si může od sportu chvíli odpočinout.“

Jako zápasník jste už dost známý. Možná by v těch podnicích, kde pracujete, stačila jen fotka s popiskem: Tady hlídám já!
„Možná.“ (rozesměje se) 

Je to nebezpečná práce?
„No, pracuji v centru Prahy a potkal jsem se tam už snad se vším. Od nožů po pepřové spreje. Někdy i pistole. Samozřejmě, že nevytažená, nebo třeba jen plynovka. A rozbité lahve nelze ani spočítat.“

Ovšem s ohledem na váš sport je to nebezpečné povolání, ne? Jeden incident, zranění a musíte rušit zápas…
„To se samozřejmě stát může, ale dělám to dlouhou dobu a zatím jsem neměl vážnější zranění. Maximálně zánět v kloubech, protože jsem tam měl zaražený zub.“ 

Takže bilanci máte jako vyhazovač dobrou?
„Jo, jo. Vlastně stejnou jako v zápasení.“ (směje se) 

UFC

12. července 2019 • 21:51

Čeští fighteři jsou líní vycestovat, říká Pešta. Kdo má šanci v UFC?

Blesk sport

10. července 2019 • 15:13

Bojovník Kincl radil Řepkovi, jak zvládnout vězení: Takhle přežiješ kriminál!