Rozverně odhalí dresy, vypnou hruď a s vysmátými obličeji divoce pózují do objektivů. Tradiční oslava českých bombarďáků Ondřeje Perušiče a Davida Schweinera byla na čtyřhvězdičkovém turnaji Světové série FIVB J&T Banka Ostrava Beach Open opět k vidění. Češi postoupili přes Paola Nicolaie a Daniela Lupa z Itálie 2:0 (15, 17) do semifinále. V něm se v neděli střetnou s ruským párem Vjačeslav Krasilnikov - Oleg Stojanovskij (10).
Kde tradice focení s odhalenými bradavkami vznikla?
Perušič: „To bylo v Římě, ne? Po euforii v Římě, po Alisonovi.“
Schweiner: „Ani nevíme, jak to vzniklo, ale naši italští trenéři to mají hrozně rádi. (usmívá se) Ti si nechají hodně záležet na stylu. Na stylu oblékání a na těchto sebeprezentativních věcech. Ti jsou z toho nadšení.“
Co rozhodlo o postupu přes Italy?
Schweiner: „Tlačili jsme je servisem, dařilo se nám na blokaře Paula Nicolaie a z toho pak pramenily nějaké ubráněné balony. Plus jeho chyby a po tom naše hra na side outu byla poměrně přesná, takže to stačilo...“
Perušič: „Dave nechce skromně podotknout své bloky... Ale byly to i bloky.“
Schweiner: „Jsem říkal - body v obraně.“ (usmívá se)
Perušič: „A diváci nás táhli dopředu! Užili si to i Italové, protože atmosféra po roce a kousek byla opravdu jedinečná. Těšíme se, že si tady před publikem zahrajeme ještě dva zápasy.“
Tentokrát vám vyšel začátek zápasu...
Schweiner: „Co si budeme povídat, je to vždy pomoc, když začnete od začátku a ne za stavu 0:5. (usmívá se) Jsme hrozně rádi, že se nám to povedlo, řešili jsme to i s trenéry. Co je špatně, že vždycky máme začátek takový vlažný. Teď se to povedlo rozjet od prvních bodů.“
Váš trenér Andrea Tomatis je Ital, soupeře zná, hrával s nimi. Jak moc vám to pomohlo?
Perušič: „Hodně. Ono to na hře není z tribuny tak vidět, ale šli jsme do zápasu s tím, že jsme přesně věděli, kam chceme podávat, na koho chceme podávat. Co chceme bránit, podle toho, z jaké pozice bude útočit... Byli jsme velmi dobře připraveni.“
Řešili jste dopředu, koho byste „radši“ do semifinále?
Schweiner: „My si soupeře nikdy nepřejeme, ať vyhraje ten lepší a potom uvidíme. Když předvedeme dobrý výkon, tak máme na oba.“
Perušič: „My bychom si přáli, abychom navázali na výkony z dneška a včerejška. Abychom diváky nezklamali. I když... já jsem si možná přál spíš Poláky. Jednak proto, že jejich styl je divácky líbivější a za druhé s nimi máme přece jenom - ne tak zápornou bilanci. Možná dokonce kladnou. Já jsem si přál Poláky.“
V čem jsou Rusové nepříjemní?
Schweiner: „Blokař má 207 cm, skáče. Už jenom přejít přes síť, bude celkem problém. A mají neskutečný servis. Oba mají skákavý, rotovaný servis, který jde shora dolů, bude těžké ho přijmout a nahrát do dobré pozice.“
Váš rodinný kotel má celkem specifický a hlasitý způsob povzbuzování, jak vzniknul?
Perušič: „To vzniklo v dívčím volejbalovém oddíle Savo Praha, kde moje sestra začínala s volejbalem. A celá naše rodina - taťka, mamka i já jsme tam trénovali. Upřímně řečeno, nevzpomínám si přesně, na kterém turnaji tohle vzniklo, ale někde na nich tento styl vzešel. A velmi rychle se uchytil. Zejména díky ostravským turnajům.“
